V roce 2009 přišel Chris Cornell s albem "Scream", jež skoro nikdo nepřijal. Jeden z nejlepších rockových zpěváků své generace, který se proslavil v Soundgarden, se na něm spojil s tanečním producentem Timbalandem a výsledkem byl nepochopený experiment označovaný i silnými slovy jako umělecká a komerční sebevražda. Chris pochopil, že tudy cesta nepovede, a od té doby absolvoval návrat Soundgarden na pódia i do nahrávacího studia. A nesmíme zapomenout na další podstatnou akci - Cornell byl hostujícím zpěvákem superkapely Mad Season na jejich velkolepém koncertu se Seattle Symphony.

Rozhodujícím impulsem k přístupu k nové tvorbě bylo turné jen s akustickou kytarou, jež je zachyceno na albu "Songbook". Zvuk akustických nástrojů Cornellovi učaroval natolik, že se stal typickým pro celé jeho nové album "Higher Truth". Spojení jeho mocného hlasu a průzračných aranží dopadlo výborně. Samozřejmě, nebylo by tomu tak bez silných melodií a citlivého producentského přínosu starého známého Brendana O’Briena.

Další ingrediencí přispívající k vyznění alba jsou inspirace u těch nejlepších, co vůbec v rockové hudbě (a zejména s akustickou kytarou) zářili. První singl "Nearly Forgot My Broken Heart" jasně evokuje Led Zeppelin, nevyhneme se zábleskům vzpomínek na The Beatles, Neila Younga, Jeffa Buckleyho, ale třeba i tichého a znovuobjeveného génia Nicka X. Jen závěrečná skladba se vymyká náladě alba - nepochybný hit "Our Time In The Universe" překvapuje svým tanečním rytmem, ostatně, na deluxe edici je tato píseň uvedena ještě v jednom remixu s výraznější basovou linkou.

"Higher Truth" ukazuje klidnější tvář Chrise Cornella, který jinak, jak dobře víme ze Soundgarden, dokáže svým hlasem bořit skály. Tady to není potřeba. Posloucháme skvělé písničky, v nichž není nutno nějak zvlášť tlačit na pilu. Cornell zde exceluje jako zpěvák i výrazný instrumentalista. Chvílemi připomíná středověkého potulného zpěváka s loutnou ("Through The Window", "Josephine", "Let Your Eyes Wonder") a pohádkového vypravěče ("Only These Words"), několik písní by se z fleku hodilo do titulků filmu ("Dead Wishes", "Before We Disappear").

Při poslechu kouzelné "Circling" se posluchač může nechat opájet mccartneyovskou lehkostí a je nepochybné, že i z hlediska autorského je Chris Cornell ve vrcholné formě. Na "Higher Truth" to prostě všechno do sebe dokonale zapadá.