Reklama

Válečný "Marathon - příběh běžce" Radůzy vzpomíná na to nejhorší z lidských dějin

09.05.2015 18:00 - Martin Kocián

Písničkářka Radůza přichází v době sedmdesátého výročí konce druhé světové války s unikátním projektem "Marathon - příběh běžce". V něm svou literární tvorbu prolíná písněmi, jež tvoří souvislou dějovou linku. Jejím hlavním a jediným tématem je válka napříč staletími. Plní novinka svůj účel?
7/10

Radůza - Marathon - příběh běžce

Skladby: Marathon, Jeannine, Bloody Joe, Matka, Verbují chlapce, Josefína, La finestra, Šípková růže, Král vysílá svoje vojsko, Wounded knee, Madeleine, Miguelito, Mamayev kurgarn, Der Hupfertrauermarsch, Grétka, Láska v čase soumraku
Vydáno: 08.05.2015
Celkový čas: 56:10
Vydavatel: Radůza Records
Do válečné tématiky se Radůza ponořila díky připravovanému filmu "Tenkrát v ráji" scénáristy Jakuba Urbana, pro který byla oslovena napsat doprovodnou hudbu. Zfilmovaný osud českého horolezce Josefa Smítka, kterého zastřelili dva měsíce před koncem války v Terezíně, zaujal zpěvačku natolik, že se rozhodla vytvořit, jak sama říká, knižní muzikál neboli takzvané chansonetto."Tentokrát jsem se pustila do skutečného vyprávění. Napsala jsem šestnáct povídek, které nemají jen společný námět, ale spojuje je i osoba vypravěče, jímž je člověk procházející napříč staletími od bitvy u Marathonu až do roku 1946, kdy své vyprávění uzavírá v Sudetech. Ke každé povídce jsem napsala písničku, a tak vznikl jakýsi knižní muzikál. Nazvala jsem si tento útvar chansonetto," vysvětluje.

"Marathon - příběh běžce" opět potvrzuje, jak vynikající hudebnicí autorka je. Sama se zvládne doprovodit hned na několik nástrojů, její zpěv dokáže hřmít ("Miguelito", "Verbuji chlapce"), ale také jemně vyprávět příběhy prostřednictvím pro ni typických textů zdobených frazémy ("Šípková růže", "Josefína"). Radůza na albu také využívá cizí jazyky, jež se prolínají s mateřštinou, aby dokreslily atmosféru místa, kde se příběhy odehrávají. Do Francie, v níž probíhá stoletá válka, nás zavádí hned ve druhé skladbě "Jeannine" pomocí povídky o buď šílené nebo bohem povolané Janě z Arku. Naopak do Spojených států míří v country laděné "Wounded Knee" věnované masakru u stejně pojmenovaného potoka. Střídání jazyků napomáhají i hosté, mezi nimiž nechybí anglický písničkář Justin Lavash či Kamil Jindřich, s nímž si zazpívali italsky.

Mezi nejzdařilejší kousky patří jednoznačně úvodní "Marathon", jenž dá vzpomenout na zpěvaččin první hit "Studený nohy", závěrečná "Láska v čase soumraku" a nádherná, klavírem a smyčci doprovázená skladba "Madeleine". Ta se řadí k tomu nejsilnějšímu nejen na albu, ale snad i v celém zpěvaččině repertoáru. Inspiraci k tomuto skvostu našla ve vyprávění svého pradědečka o bitvě u Verdunu.

"Zkušenost, kterou si hrdina mého vyprávění na konci putování dějinami odnese, je ta, že bolest ze ztráty milovaných je vždy stejná, bez ohledu na to, na které straně linie se oběť nachází." Pokud bude posluchač brát toto albu jako bonus k povídkové knize a vnímat, za jakým účelem bylo natočeno, bude nadmíru spokojený. Tento úkol Radka Vránková splnila na jedničku. Bohužel ne tak pro ty, kteří čekali klasický řadový materiál.

U některých skladeb se totiž skoro až zdá, jako byste jejich dvojníky už slyšeli na zpěvaččiných předchozích albech tolikrát, že už to začíná nudit. A ač je určitě správné si občas připomenout hrůzy válek a upozornit na současný neklid ve světě, poslouchat necelou hodinu písně, jež se smrtí a smutkem jen hemží, se nebude zamlouvat každému. Příště by to chtělo i trochu optimismu a víry v lepší zítřky.



Reklama

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • CD nadchlo (Market, 11.05.2015 09:03) Reagovat

    Nemám naposloucháno moc CD Radůzy (Při mě stůj a Gaia), takže můj pohled je asi proto trochu jiný, mě CD nadchlo, má to pro mě vše, co to má mít. Jako nejsilnější bych viděla La Finestra, Josefína a Šípková růže s Matkou, kde mě spíše zaujal text a teskná energie, do které se dovedu vžít, ač matkou ještě nejsem. Jinak příběhy z knížky jsou moc dobré, celý koncept má dobré myšlenky a nepůsobí na mě nijak těžce, pravda, Radůza svůj pesimismus nezapře.

  • "Příště by to chtělo i trochu optimismu a v (mekel, 11.05.2015 11:59) Reagovat

    "Příště by to chtělo i trochu optimismu a víry v lepší zítřky."
    Aha, takze vy byste rad doporucoval interpretovi o cem ma zpivat? Vite ze jsem pred 30 lety neco podobneho slysel? U prehravkove komise.
    Zamyslete se nad sebou, prosim.

    • Re: "Příště by to chtělo i trochu optimismu a v (Martin Kocián, 11.05.2015 12:45) Reagovat

      Tato poslední věta prošla, korekcí, v původním znění nebylo mnou napsáno příště by to chtělo, ale jen, že lidé ve zlých dobách se raději chtějí rozveselit, než se utápět v depresích. Což si myslím, že je fakt.

      • Re: "Příště by to chtělo i trochu optimismu a v (mekele, 16.05.2015 07:53) Reagovat

        Co je fakt? Ze jsou "zle doby"? Vite ze statisticky zijeme na jednom z nejbohatsich mit sveta v jednom z nejklidnejsich obdobi nasi civilizace?
        Vy z neznameho duvodu ocekavate bezduchou juchandu, protoze mate pocit, ze "deprese" do hudby nepatri. A ja vam rikam, ze hudba (pokud nejde o kalkul) odrazi nitro umelce a stav jeho mysli. A jestli nema potrebu juchat pak nejspis i forma a obsah budou nejspis "depresivni".
        Nechme toho, ja vim co chcete rict, ale vadi mi ze posuzujete neco, co vam jako recenzentovi dila vubec neprislusi. Proste se vam deska nestrefuje do nalady, to neni zadny problem, stane se. Pak je ale vasim ukolem posoudit ji z formalniho hlediska a pribliziz posluchaci jeji obsah, treba nejakou komparativni formou. To je vse.

      • Re: "Příště by to chtělo i trochu optimismu a v (Kateřina, 17.11.2017 01:54) Reagovat

        Rozveselit? Vnímám, že je doba, kdy se vše vnitřně láme, vyrovnává. To, co teď žijeme, klasický novověk, končí. Není to udržitelné a vidíme to čím dál zřetelněji. Bude potřeba začít jinak, nově. Zamyšlení nad tím, co jsme vlastně během té dlouhé doby lidstva, je ideální.
        Radůza nerozveseluje, na to je asi potřeba si pustit nějaký veselý popík. Radůza vede do hloubek. A hloubky odrážejí vaše nitro...někdo tam má depresi, někdo hluboké vyrovnání.

Reklama

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY