Naruby - deska, na níž je špatně úplně všechno

26.06.2002 05:00 - Honza Balušek | foto: facebook interpreta

Dívčí trojice Naruby si prý splnila svůj sen a nahrála debutové album s názvem "Jdem ven". Jenže to asi nebyl sen, ale pořádná noční můra, protože sedmdesát minut toho nejstupidnějšího a nejamatérštějšího tanečního popu, jaký na albu najdete, by nevydržel ani hroch. Natož člověk.
1/10

Naruby - Jdem ven

Celkový čas: 70:58
Vydavatel: BMG
Člověk by občas ani nevěřil, kam až jsou nahrávací společnosti schopny zajít v tom, aby "vyrobily" kapelu, která se bude dobře prodávat. Nic horšího, než je dívčí trojice Naruby a jejich debutové album "Jdem ven", však asi v současné době nenajdete. Po několika posleších stále nedokážu pochopit, že tuhle desku někdo nahrál, někdo vydal a přitom si nikdo z nich neuvědomil, jak neuvěřitelně strašná je. A mně můžete věřit, v redakci na mě jako na šéfredaktora dost často zbudou nahrávky z těch nejspodnějších pater popu, takže skutečný exces jako tento dokážu náležitě ocenit.

Začínám tedy výčet negativ, přičemž rozhodně netvrdím, že je vyjmenuji všechny. Strašný je už obal, na němž je trojice dívek (Dana, Hana a Petra) poměrně nekvalitně vyfocena v nějakých patrně rádoby sexy latexových oblečcích, přičemž výsledek je ten, že vypadají jako ty nejlacinější štětky (omlouvám se za ten výraz, ale podívejte se na obal sami...).Podobných strašných fotek najdete v bookletu a na obalu ještě několik, s podivem je, že fotka pod cédéčkem je skvělá a skutečně povedená. Tím se ovšem jen vyhýbám psaní o hudbě, takže začněme. Pokud jste snad někdy prošli stádiem, kdy jste v tom nejjednodušším počítačovém programu skládali "jakože taneční" hudbu v rytmu toho nejnudnějšího europopu, určitě víte, jak Naruby znějí. Jako z roku 1991, ale mnohem a mnohem amatérštěji v neskutečně špatné zvukové kvalitě. Hudební složka je skutečně tak hrozná, že mi dělá potíže vybrat alespoň jednu obstojnou písničku, snad jen některé pomalejší kousky jako "Otázky" se dají vydržet. Velmi slabý je i vokální projev všech zpěvaček, ale vůbec nejslabší je občasný rap, který zní, jakoby to holky dělaly poprvé a ani nevěděly, jak na to. A texty jsou totální průser, někdy holt zkušený profesionál stojí za to, než texty svěřit přímo samotným interpretkám.

Samostatnou kapitolou je čtveřice remixů, které už tak neúnosnou stopáž prodlužují na devatenáct tracků o více než sedmdesáti minutách. Anglická a španělská verze pilotního singlu "Ave Maria" jsou spíše k smíchu, protože tohle se nebude hrát ani u nás, natož kdekoli za hranicemi, a další dva jen více dusají.

Pokud patříte do kategorie lidí, kteří za největší hudební odpad považují třeba Lunetic, Kelly Family či Holki, věřte, že poslechu Naruby by vaše uši vůbec nevěřily a na zmíněnou trojici (a mnohé další) byste se rázem dívali úplně jinak. Debut Naruby je bezpochyby jednou z nejhorších desek, které se v českém popu za poslední roky objevily.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Radůza na desce "A žili šťastně až do smrti..." dokazuje, že se dá o Vánocích zpívat i bez rolniček a svetrů Makrorecenze "From Zero" Linkin Park "Premena" Simy Magušinové je přirozená, čistá a krásná Majerovy brzdové tabulky nabízejí na koncertu ze studia "Úplněk" nejlepší možný vhled do svého kouzelného světa Řeka tekoucí mezi "Břehy" Vladivojny La Chii je svěží a hluboká