S brněnskou skupinou A-Tak! jsem si poprvé povídal před dvěma roky, v létě roku 2000, kdy za sebou měli debutové album a ochutnávali první kapky popularity. Letos se kluci představili s novou deskou nazvanou "Máš šanci" (recenzi najdete tady), a tak se naše povídání s Alešem, Ferym, Braněm a Honzou v sídle firmy BMG točilo především okolo novinek. Hlavním mluvčím byl, jako obvykle, posledně jmenovaný.

Kluci, poprvé jsme si povídali před dvěma lety. Co se od té doby změnilo?

H: No, něco se změnilo. Především jsme se všichni přestěhovali do Prahy, protože jsme zjistili, že tu máme všechno blíž a tudíž odpadá náročné cestování. Je to teď všechno jednodušší. Jednodušší bylo nahrávat i nové album, měli jsme to blíž do studia, nebyli jsme tak omezení časově, takže se z nás napůl stali Pražáci.

Zmínil jsi vaši novou desku. Chcete ji nějak představit?

H: Jistě. Vyšla začátkem května, jmenuje se "Máš šanci", je na ní dvanáct písniček, dali jsem si na ní hodně záležet a určitě stojí za to si ji poslechnout.

Z recenze na našem serveru celkem jasně vyplynulo, že vaše nové album je sice trochu dospělejší, ale nelze na něm nalézt tolik hitových nápadů, jako na desce předchozí...

H: My jsme se snažili, aby ta deska byla dospělejší, po muzikantské stránce je zase někde jinde. Devět písniček složil Fery, znovu jsme spolupracovali s Danem Hádlem a Davidem Solařem, i po textové stránce jsme to trochu rozšířili, psali pro nás například Ivan Hladík, Vítek Havliš, Olaf Horák z Brna, některé věci zase napsala Jana Rolincová. Do muziky jsme se snažili zakompoovat i nové prvky, máme tam živé kytary, živé smyčce, perkuse, piano a tak. Snažili jsme se tam prostě dostat co nejvíc věcí, které máme v hudbě rádi.
B: Nejhorší je, že kritici nás pořád berou jako boyband, a kdyby ta deska byla plná hitů, tak nás zase zdrbou za to, že je strašně komerční. Hity podle mě stejně vytvářejí média. Pořád bojujeme s mediálními větrnými mlýny, pro ně jsme zkrátka boyband a oni nás tak berou bez ohledu na všechno ostatní. Prostě nám nedají šanci.
H: Navíc se nás pořád snaží tlačit někam, kde by nás chtěli mít. Nevíš potom, jestli to děláš pro rádia, pro lidi, nebo tak, abychom s tím sami byli spokojeni.

Kde je podle vás ten zakopaný pes? Jsou to ti zkostnatělí hudební dramaturgové, nebo je to v něčem jiném?

H: Vždycky záleží jenom na nich, jestli si to vyberou a budou hrát, dá se to těžko přesně popsat. Třeba v Olomouci se v rádiích hrála písnička "Svět okolo nás", posluchačům se líbila, z čehož je zřejmé, že když někdo té nahrávce dá šanci, může uspět. V tomhle směru jsme měli štěstí s prvním albem, písničky z něj se hrály v éteru docela často.
A: Právě vychází náš nový singl "Léta prázdnin", což je předělávka léty prověřené skladby. Věříme, že ta písnička dostane větší prostor v rádiích, spoustě lidí bude ta melodie povědomá a snáz si ji zapamatují. Je možná i menší práce dostat muziku k posluchačům, když ji už znají, než když si cestu musí proklestit písnička úplně nová.

Není tajemstvím, že jste se za natáčením nového klipu vydali až do dalekého Tunisu. Jaké to bylo?

H: Odjela nás tam parta devíti lidí a bylo to krásný i nepříjemný zároveň, protože hned po příjezdu, když jsme se jeli fotit na Saharu, jsme byli svědky dopravní nehody, zpátky jsme zase měli problém s naší vizážistkou, kterou nechtěli pustit zpátky, po mnoha problémech jsme navíc letěli namísto čtyř nějakých 36 hodin. Zajímavý bylo, jak tam nic nefunguje, nejlepší byly pirátské kazety, které tam prodávali, například duo Britney Spears a Christiny Aguilera, a ještě navíc u toho bylo připsáno "volume II". To jsem se skutečně bavil.

Co říkáte tomu, jak se u nás vyvíjejí hudební postupy? Jsou tu nové kapely jako Tata Bojs, Mig 21 nebo Kryštof...

B: Všichni jsou skvělí, nám se to moc líbí ...
H: ...ale já mám pocit, že se to všechno vyvíjí až příliš jediným směrem.

Co vy a internet? Když jsme spolu muvili před dvěma lety, ještě vás tohle médium tolik nepohltilo.

H: Takový Braňo by potřeboval nejdřív vysvětlit, co je to počítač :). Ale třeba mě to docela změnilo.

Kolik nosičů vašeho debutového alba se do dneška prodalo?

H: Myslím, že čtrnáct tisíc kusů.

Jak moc ovlivňujete promotion, kterou firma k nové desce dělá?

H: My tady na BMG máme, myslím, kamarádské vztahy, takže se na všem dohodneme.

Když jste začínali, byli jste druzí hned za Lunetic, potom se objevila spousta podobných kapel, které ale brzy zase skončili a dneska jste zase jedni z mála. Jedinou konkurencí vám může být dneska kromě Luneticu snad jen skupina T-boyz, jejichž "Beruška" je podle mého díky svému neuvěřitelnému textu vrcholem hudebního nevkusu.

H: Vidíš, říkáš vrchol nevkusu, ale měli štěstí a prosadili se.

Jak to vnímáte, že se všechny ty kapely rozpadají?

H: My víme, jaká je situace, když se něco podobného stane nám, asi se neubráníme, ale my jsme hlavně chtěli udělat novou desku, a tak jsme ji udělali.

Jak dneska fungujete? Co vás živí?Nepředpokládám, že čtrnáct tisíc prodaných desek.

B: Já jsem vystudovaný herec, takže se pořád pohybuji v muzikálech. Ze začátku jsem měl trochu problémy, protože mě všichni brali jako zpěváka z boybandu a než se přesvědčili o mých kvalitách, byla to dřina.
A: Já jsem zůstal u tancování, takže jsem jezdil tuhle činnost učit a teď taky s kamarádem chystáme taneční klub v Kostelci nad Černými Lesy, budu tam fungovat jako manažer klubu.
F: Já jsem se teď hlavně staral o skupinu, abysme měli připraven materiál na desku.
H: Věnuju se tomu, čemu jsem se věnoval i dřív, to jest navrhování oblečení.

Takže - v podstatě všechno při starém. Co řekneme závěrem?

H: Snad to, že přejeme čtenářům MusicServeru hezké léto, držíme jim palce a ať je drží i oni nám

Díky za rozhovor.