Tuzex Christ - Nemám tušení, jak se píšou hity

28.02.2015 13:00 - Veronika Ondečková | foto: Mojmír Bureš

Tuzex Christ už není jen frontmanem Super Tuzex Bros., basákem Sunshine a kytaristou Vanessy, nyní je především leadrem svého nového projektu Smrtislav, který založil společně s Jakubem Zachovalem, Tomášem Jungvirtem (oba StB.) a Michalem Machem (River Jordan). Zpívá česky a říká se mu druhý Kodym.
Jak dlouho jsi nosil v hlavě nápad založit nový projekt, ze kterého se nakonec vyklubal Smrtislav v podobě, v jaké se pomalu dostává ve známost?

Dlouho jsem se chtěl vrátit k tomu, co jsem dělal kdysi dávno, když jsem začínal s hudbou. Ať jsem hrál v Scissorhands, Super Tuzex Bros. nebo Sunshine, nikdy jsem nepřestal psát vlastní písničky. Tenkrát jsem jenom netušil, kdy a s kým je zrealizuju. Správnej čas přišel nakonec až teď díky Smrtislavovi.

Na svůj věk už jsi stačil rozjet docela hodně kapel, každá se navíc pohybuje v poměrně odlišném hudebním stylu, proč to takhle střídáš?

Já vlastně ani sám pořádně nevím. Mám rád hudbu. Nepřestává mě fascinovat a pořád v ní nacházím nový a nový věci. Jelikož mě v hudbě baví všechno možný, tak všechno možný taky zkouším. I když určitý žánrový hranice, za který bych nešel, samozřejmě mám. Třeba ska. Hrát nebo jen poslouchat skáčko by měl bejt podle mě hřích (smích).

Tuzex Christ (Smrtislav)...

Smrtislav
Rozhovor s Tuzexem vznikal na etapy už od novoročního času, tj. od okamžiku, kdy se v kuloárech už dlouho šuškalo, že je tady nová kapela, zatím se ale ničím oficiálně neprezentovala. Pak to ale začalo. Od druhé půlky ledna Smrtislav pustil ven čtyři audio nahrávky, odehrál svoje první živé vystoupení v pražském Lucerna Music Baru a před několika dny uveřejnil také videoklip k songu "V noci se mi zdálo". To všechno přispělo k tomu, aby se jméno Smrtislav stačilo pořádně roznést a vzbudilo vlnu reakcí. Zatím jen samých pozitivních. Až překvapivě.

V nejbližší budoucnosti se Tuzex se Smrtislavem chystá vyrazit na miniturné po Česku, společně se spřízněnou kapelou Rituály, kterou založili kamarádi z bývalých A Banquet. Oba nové projekty bohatě těží z devadesátkového zvuku a přeorientovali se na česky zpívané texty. Dohromady tedy budou slušně válcovat publikum nostalgickou náladou. Před koncerty můžete naposlouchat některé z dosud zveřejněných audií, které jsou jako EPéčko zdarma ke stažení na webu kapely www.smrtislav.cz. Šňůra startuje 4. března v Plzni, den na to následuje vystoupení v pražském Rock Café, 4. dubna přijde na řadu Brno a zakončení padlo na 10. dubna v Kladně.

Smrtislav rekrutuje podstatnou část tvojí předchozí kapely Super Tuzex Bros., čím to je, že se znovu sešla v podstatě ta samá parta lidí? Nedáte jeden bez druhýho ránu, nebo se vám spolu prostě tak dobře hraje?

Jakub je takovej můj Guitar Hero. Je jasný, že beze mě nemůže, a Tomáš zrovna tak. Michal si nejdřív myslel, že jeho podobná fixace nepostihne, ale vydrželo mu to jenom do chvíle, než mě poznal a začal se mnou hrát v týhle kapele.

Působíš nějaký pátek v Sunshine, kteří jsou momentálně na pauze, ale zdá se, že ještě zdaleka neřekli poslední slovo, přidal jsi Vanessu, do toho s Kayem pořád udržujete Bounce Bounce večírky. Jak to teď bude dál konkrétně se Super Tuzex Bros.?

To zatím ještě není vůbec jasný. Pokud jde o mě, rád bych se soustředil na Smrtislava, co jen to půjde. Vracet se k Super Tuzex Bros. v dohledný době nemám v plánu.

Můžeš vyjasnit otazníky, které se vznáší nad tvým členstvím v Sunshine? Na internetech se to jenom hemží Tuzexem s identifikátorem "ex-Sunshine! v závorce, je tenhle tvůj status založený na pravdě, nebo jde o nějakou lavinovou vlnu omylu?

To bych si taky rád nechal vyjasnit, protože vůbec netuším, kdy, kde a jak to vzniklo. Věřte, nevěřte. Odpověď se nejspíš dozvíme až na konci pořadu (smích).

Co má Smrtislav (kromě tvojí maličkosti) společného s tvými předchozími projekty?

Vyjma Scissorhands, což byl takovej můj menší experiment a hlavně výlet na úplně jinou planetu, si myslím, že všechny moje kapely spojuje určitá temnější nálada. Nevyhledávám ji nijak záměrně, ale jednoduše to ze mě takhle padá. Úplně nejradši píšu pomalý depresivní věci, anebo něco na způsob filmový hudby. Škoda jenom, že se to pak nedá moc hrát s živou kapelou.

V čem za poslední roky coby muzikant vidíš svůj největší pokrok? Jaké zkušeností z tvých ostatních projektů přinášíš do Smrtislava?

Odpovědět na tuhle otázku není jen tak. Každý den mě něco ovlivňuje a posouvá dál, a to hlavně po hudební stránce. Novinkou je, že pomalu začínám pracovat ve studiu, což bylo vždycky moje přání.

Máš poměrně výraznou image, podle které je snadné tě poznat skoro za každých okolností, co ale tvůj muzikantský rukopis? Podle čeho tě pozornější posluchači poznají třeba i se zavřenýma očima?

Tuzex Christ
© Mojmír Bureš
Moje image není žádná věda. Nakupuju oblečení tak, že si v e-shopu zaškrtnu černou barvu, svoji velikost a vybírám z toho, co se mi zobrazí pod konkrétní nabídkou. Pokud jde o muziku, v minulosti jsem produkoval už několik desek. Na některých z nich jsem se podílel taky herně nebo zpívám a lidi za mnou čas od času přijdou s tím, že hned jak to slyšeli, poznali, že v tom mám prsty já. Mít jasnej a rozpoznatelnej rukopis je podle mě důležitý. Zvlášť v dnešní době. Takže jestli nějakej mám já osobně, jsem za to rád.

Na první poslech je znát, že Smrtislav bude zase trochu jiná liga než Scissorhands a Super Tuzex Bros. Co překvapí možná nejvíc, je, že zpíváš česky. Jak jsi k tomu dospěl? Je to tvoje první vokální zkušenost v češtině? V čem je pro tebe (ne)příjemná?

Myslím si, že když jsem zakládal svoji první kapelu, tak mě ani nikoho z kluků nenapadlo zpívat jinak než česky. Přišlo nám to přirozený. Jelikož od tý doby uplynulo už čtrnáct let, není to pro mě nic novýho. Jako změnu vnímám, že když teď zpívám česky, lidi si neřeknou jenom "hm, dobrá/blbá muzika", ale najednou poslouchají i texty a komentují je. Zvláštní, jak jde hudba díky té češtině v určitým ohledu stranou.

Další postřeh na konto tvojí nejnovější tvorby - kromě toho, že zpíváš česky, tak všechny písničky Smrtislava jsou zjednodušeně řečeno velký hitovky. Je to náhoda, nebo se teď jenom hlásí o slovo Tuzex, skrytý popař, co měl chuť zazpívat si písničku se silným refrénem?

Nevím, co přesně je pop. A už vůbec ne v týhle zemi. Nemám ani tušení, jak se píšou hity. Vždycky jsem psal písničky hlavně pro sebe. Jako kdybych si představoval sám sebe, jak odcházím ze svýho koncertu s pocitem, že to bylo přesně to, co mám na muzice rád. To, že se to pak líbí ostatním lidem, jsem vždycky vnímal jako příjemnej bonus. Teda když se to zrovna líbilo (smích).

Kam se podívám, na konto zveřejněných audií se zatím snáší jenom samá slova chvály. O Smrtislavovi se mluví jako o možném objevu roku a jedné z nejzajímavějších nastupujících kapel. Jak se vyrovnáváš s tak pozitivním ohlasem? Čekal jsi ho?

Já už radši nic nečekám (smích), ale pochopitelně jsem rád, že to lidi baví.

Jaký máte se Smrtislavem v blízké budoucnosti plány?

Teď nás čeká několik společnejch koncertů s kapelou Rituály v Praze, Plzni, Kladně a Brně. Hned nato bychom se chtěli zavřít do studia a začít dělat na desce. Ta by měla vyjít na podzim.

Smrtislav je pro kapelu poměrně vtipné jméno, jak jste na něj přišli? Má to nějakou souvislost se stejnojmenným knižním bestsellerem "Smrtislavem Hezounem"?

Přijde ti vtipný? To je dobře, protože mně taky. O tom, že existuje nějaká knížka "Smrtislav Hezoun" jsem neměl ani tušení. Tenhle Smrtislav vznikl z přeřeku mojí holky. Chlubil jsme se jí jednou svým vypreparovaným smrtihlavem, kterýho jsem někde vydražil, a ona na to: Jé, Smrtislav".

Jaký je tvůj osobní postoj ke smrti - máš z ní strach, ignoruješ ji, nebo na ní naopak dokážeš najít něco hezkýho, co by třeba stálo i za oslavování?

Smrt patří k životu. Tak to prostě je. Těžko se tvářit, že neexistuje. Jednou nás stejně všechny dožene, ať chceme, nebo ne. Spíš mě všechno to kolem smrti fascinuje tím, jak nikdo nemá tušení, co přijde potom. Dokážeme vytisknout barák na 3D tiskárně, z hoven udělat pitnou vodu, ale o smrti se prostě nic neví. Určitě by se daly najít i smrti, který jsou hodný oslavy, o tom ale jméno Smrtislav není.

Smrtislav
© PaMu
Kdy jsi byl ty osobně ve svém životě smrti nejblíž?

Myslím, že právě loni se kolem mě smrt motala víc než dost.

Co si představíš, když se řekne hudební sebevražda?

Cobainovo "Lepší shořet než vyhasnout" je ta nejlepší odpověď na tuhle otázku.

Jak si vlastně oslavil svátky a konec roku?

Tyhle Vánoce jsem oslavil se svojí milovanou kočkou. Ta dostala zásoby svýho oblíbenýho žrádla a já si nadělili režisérskou verzi "Nymfomanky". Na Silvestra jsem si v jednom baru hrál na DJe, co pouští něco jako devadesátkový hity.

Spousta lidí si dává předsevzetí do Novýho roku, co by sis přál kromě přežití a toho, aby tenhle rozhovor dobře dopadl?

Já si předsevzetí nedávám. Párkrát jsem to zkoušel a nikdy se toho nedržel. Nějakou dobu už radši nic neplánuju. Předsevzetí jsou dobrý možná tak pro holky, který chtějí zhubnout nebo si najít kluka. A stejně pak nezhubnou nebo zůstanou samy.

Co tvůj mimohudební život, existuje vůbec nějaký? Ještě pořád hledáš brigádu?

Brigáda se hodí vždycky. Každopádně, když nedělám hudbu, ležím u nějaký slovenský reality show jako třeba "Extremné rodiny" nebo "Mama ožeň ma". Vím, že to nemá žádný nový série, ale já to sleduju už asi potřetí od začátku a pořád mě to nepřestává bavit. Nevím, proč je třeba česká verze "Farmáře" tak nudná a nezačíná tak pěkně jako slovenská, a to velkolepou swingers párty. Nebo vysedávám ve vietnamským bistru a jim Bun bo nam bo.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY