Dvaadvacetiletá Charlotte Emma Aitchison neboli Charli XCX už dávno není jen holka, která kdysi dávno napsala vynikající hit "I Love It" pro švédskou dvojici Icona Pop. Od té doby na sobě pořádně zapracovala a má za sebou nejeden hit.

Dva roky starý debut "True Romance" byl na poli indie a elektronického popu rozhodně příjemným překvapením. Charli XCX si v té době zakládala na image goth-popové princezny, což se jí celkem dařilo, avšak hudebně si ještě nebyla stoprocentně jistá, jakým směrem se má ubírat. Ve výsledku tak její první nahrávka působila strašně nevyváženě. Vtipným paradoxem je, že ty největší skvosty jako "You (Ha Ha Ha)" či "You’re The One" z debutu se od Charliiny současné tvorby na míle vzdalují.

Následně se rozhodla opustit indie pop a tíhnout spíš směrem k mainstreamovému popu, což dokázala již koncem roku 2013, kdy vydala svižný singl "SuperLove" se silným refrénem. Opravdový zlom pro Charli XCX však přišel až díky spolupráci s rapperkou Iggy Azaelou, se kterou společně nahrály velký hit "Fancy" a zároveň k němu natočily stylový videoklip ze školního prostředí inspirovaný filmem "Clueless". Skladba sklidila mnoho úspěchů a okupovala vysoké pozice hudebních žebříčků. Charlotte Aitchison ovšem nezůstala stát na místě a dále se prosadila se sólovou písní "Boom Clap", která vznikla k romantickému dramatu "Hvězdy nám nepřály".

Z hodné holky Charli XCX se na druhé řadové desce "Sucker" nakonec vyklubala rebelka se vším všudy. Inspirovala se v punkové hudbě a je to sakra znát. Nechybí jí energie, patřičná naštvanost a přidrzlý projev, ve kterém častokrát nešetří vulgarismy (už v úvodní titulní skladbě nás vítá slovy "Fuck you, sucker!"). Těžko bychom na současné popové scéně hledali zpěvačku s takhle punkovou krví, které bychom její rebelii mohli i uvěřit.

Většina položek na desce má velmi výrazné hudební podklady s rázným a svižným tempem. Samozřejmě nelze opomenout výbušné refrény, na kterých většina skladeb stojí. V tomto směru jednoznačně vítězí singl "Break The Rules", což je vlastně vůbec nejlepší kousek na albu. Zdatně mu sekunduje již zmiňovaný "Boom Clap" či "Body Of My Own". I když se může zdát, že je té energie možná až přespříliš, zpěvačka ke konci alba ubere plyn a lehce zvolní tempo. Rozhodně se ale nestane, že by během poslechu začala nudit.

V Americe a Austrálii vyšla deska "Sucker" již před dvěma měsíci, v Evropě jsme si museli chvíli počkat. Čekání za to však stálo, evropská edice totiž obsahuje víc skladeb a jako bonus na ní navíc nalezneme novou verzi písně "Doing It" s hostující britskou kolegyní Ritou Orou. Nutno uznat, že je tato verze mnohem lepší než původní.