Zastávka Redblack Tour v Praze byla podobná malému festiválku, neboť se během ní na pódiu vystřídalo hned pět skupin. To byl mimo jiné důvod, proč akce začínala již po páté hodině (pochopitelně, končit se muselo tradičně do dvaadvacáté hodiny). Jako první přišla na řadu Calathea - vcelku málo známá doom metalová skupina. Jádro jejich čtyřicetiminutového setu tvořily skladby z jejich desky "Wish Thinking", avšak publikum se dočkalo i několika nových písní (např. "Lies"). Calathea doplatila na skutečnost, že nastupovala jako číslo jedna, tedy cca v pět, kdy v Akropoli ještě ani zdaleka nebylo tolik lidí, kolik jich přihlíželo finálnímu vystoupení Root. Nicméně i tak se Calathea předvedli ve více než slušném světle.

Co by to bylo za Redblack turné, kdyby na něm nehráli Endless - ostravští "kovaři", ověnčení Andělem za rok 2001. Ti navázali v mžiku na Calatheu (vskutku, prodleva mezi Calatheou a Endless činila maximálně deset minut) a ve čtvrt na sedm spustili úvodní píseň "Sundown". Tři čtvrtě hodinu, která byla Endless vyhrazena, vyplnili Ostravané především kousky z poslední desky "Vital #1", včetně pecek jako "History" nebo "Where Do Dreams Go When They Die?". Došlo sice i na ukázky z "Perhilionu", ale těch bylo takříkajíc poskrovnu.

Poněkud překvapujícím dramaturgickým tahem pro mne bylo zařazení Insanie jakožto třetí vystoupivší kapely. Měl jsem dojem, že Insania si za dobu své existence vybudovala velice slušnou pozici, takže jsem ji dopředu jaksi automaticky pasoval na tahouna číslo 2, hned po Root. Organizátoři ovšem byli jiného názoru, a tak brněnští punk-coreoví intelektuálové přikvačili před návštěvníky něco málo před půl osmou. Tomu, kdo byl nadšen jejich poslední deskou "Trans-Mystic Anarchy", zaplesalo při první písničce srdce - stejně jako na albu se i v Akropoli začínalo s "Hell Know Who We Are". V průběhu svého setu Insania probruslila celou svojí kariérou, tudíž se fanoušci dočkali nejen nejnovějších vypalovaček "Rouhání je pro nás evergreen" či "Vražda ve staré hvězdárně", nýbrž také již dávno známých jako "Máj", "Kometa je klíč" nebo "Pray On My Side".

Jestliže první trojice hrajících skupin - Calathea, Endless a Insania, se mohla spolehnout na poměrně solidní zvuk, v němž měly vokály zhruba stejné místo jako kytary a rytmika, aniž by se navzájem přeřvávaly, předposlední účastnící večera, Silent Stream Of Godless Elegy (SSOGE), už na tom byli o poznání hůře. Těžko říct, proč si zvukař vybral svou slabší chvilku zrovna ve finiši při koncertu jednoho z držitelů ceny Gramy (té české), ale bylo tomu tak. SSOGE jsou nadmíru zajímavý doom metalový soubor, jehož bujaře rozvětvená struktura je již sama o sobě nápovědou, že se nejedná o obyčejný hospodský metal, ale o více méně art-metalový projekt (ačkoli v doom metalu není užití neobvyklých nástrojů nikterak nenormální). Škoda jen, že během jejich setu častokrát nebylo slyšet zpěv (chropot) pro příliš zvednuté kytarové riffy apod.

Že Root vystoupí až jako poslední, o tom nemohlo být pochyb. Vždyť to jsou oni, kdo již několik let platí za legendu české heavymetalové scény, jejíž desky se neprodávají zdaleka jen v Čechách a na Moravě. Root si také jako jediní (že by hvězdné manýry?) dali při nástupu na pódium na čas. Ale publiku se poté odvděčili živelnou show (jak je jejich zvykem). Nechyběly římské svíce, chrlení ohně, "pekelně černé desky s pentagramem na podstavci s kravskou lebkou" a spousta hodně tvrdé muziky. Big Boss předvedl svůj jedinečný vokální rozsah v plné parádě, a to jak při skladbách z aktuální desky "Black Seal", tak při věcech z "Book" a starších alb. Root také jako jediní mohli po koncertě říct, že jejich hudbě se dostalo nejvřelejší odezvy zpod pódia. Jenže...

...ne, že by předcházející skupiny hrály hůře než Bossovi pekelníci. Opět se projevil nešvar Paláce Akropolis - tím, že se veškerá produkce musí skončit do deseti, je zaděláno na rozvláčné návštěvníky, kteří se začnou dostávat do varu v momentě, kdy bude koncert končit. A přesně tak tomu bylo v neděli. Když Root odcházeli, měl jsem pocit, že celá akce by se mohla zopakovat ještě jednou a takoví Endless by se setkali s rozhodně větším a bujařejším přijetím.

Ačkoli se tedy v průběhu šňůrky koncertíků metalových kapel v Akropoli vyskytlo několik vad na kráse (zvuk, alespoň z počátku velice vlažné publikum), večer nakonec proběhl bez zásadnějších problémů a dalo by se říci, že neskončil zle. Nejednalo se sice o bůhvíjak výjimečnou show (žádné přídavky, vše pečlivě nacvičeno a připraveno), ale ti, kteří ten večer přišli do Paláce, aby si poslechli českou heavymetalovou špičku, dostali, oč žádali (a zač si zaplatili).

Redblack Tour, Palác Akropolis, Praha, 26.5.2002

Další fotografie z koncertu: