A to by mohlo být ještě líp!

24.05.2002 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Moravská skupina Reflexy vydává v současnosti svou šestou desku "Mám se líp". Jak z názvu alba vysvítá, kapela je v poslední době i přes úmrtí minulého zpěváka v relativně dobrém rozpoložení, což je cítit i z novinky, která přestože trpí několika nedostatky, není vůbec špatná.
6/10

Reflexy - Mám se líp

Skladby: Mám se líp, Číslo 5, Tisíckrát, Nejsem tvůj, Buď si jistá, Galerie, Pro tebe, Srdce, Milión důvodů, Andělům, Snad mě to přejde, Já ti to udělám, Skleněná
Celkový čas: 42:22
Vydavatel: BMG
Ačkoli skupina Reflexy již nějakou tu dobu funguje, je dost dobře možné, že spousta čtenářů o její existenci doposud neslyšela. Kapela profesionálně hraje od roku 1995, do té doby se jednalo údajně o typickou zábavovou skupinu. Do dnešních dní se Reflexy prezentovali šesti deskami, včetně novinky "Mám se líp". První tři vydali ve vlastním nákladu, zbylé u BMG - taková diskografie si zaslouží poklonu.

Když otevřete booklet desky "Mám se líp", vykouknou na vás portréty jednotlivých členů překrývané texty písní, tedy nijak vydařený obal. Jenže cédéčka si nekupujeme až tak kvůli designu jako spíše pro hudbu a ta je u Reflexů o poznání lepší. Album to sice není nikterak geniální či stylotvorné, ale několik povedených momentů z něj činí příjemný posluchačský zážitek. Hned úvodní singl "Mám se líp" napoví, jakýže arzenál Reflexy používají - kytarový pop-rock s lehkou příměsí kláves a syntetizátorů, chytlavé melodie, nenáročné texty, jednoduchá kompozice. Takový recept na písničku je zdánlivě primitivní, ale vyvarovat se v takovém případě nudě je dosti obtížné, protože interpret má kolikrát tendenci k opakování se, ke stupiditě nebo k morálnímu vykrádání. Reflexy se dopustili v podstatě všeho, avšak naštěstí jen v omezené míře, pročež převládají dojmy pozitivní. Za nejsilnější písně desky považuji, krom první skladby, ještě "Buď si jistá", "Tisíckrát" a "Skleněná" - všem je společná energie, slušné tempo, "tah na bránu" a nekýčovitost. Naopak za propadáky bych označil "Srdce" (kýč nad kýče ala "Jarošovský pivovar" od Argemy) a "Číslo 5" (nepovedený pseudo-rap, šovinistický text, prvoplánovost).

Na hudbě skupiny Reflexy je místy ještě hodně patrné, že vyrostla z kořenů vesnických tancovaček, na nichž není ani tak určující kvalita jako spíše zpěvnost a jednoduchost. Na druhé straně je evidentní, že hudebníci kolem Libora Plška (kytara a zpěv) dokáží složit dobré písničky, které nejsou ani hloupé, ani náročné, prostě jsou vkusně popové. Kdyby kapela při závěrečném míchání vyškrtla z finálních třinácti skladeb tři (možná čtyři) kousky, jednalo by se o velice povedenou desku. Takhle je to "pouze" povedená deska.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY