Když dva hlasy souzní a srdce bijí do stejného rytmu. Pink a Dallas Green na "rose ave." čekají na bouři

26.10.2014 09:00 - Josef Martínek | foto: facebook interpreta

Jedna deska, deset písniček, třicet sedm minut. I takto lze shrnout dosavadní tvorbu You+Me, folkového dua, ve kterém se Pink za mikrofonem setkala s písničkářem Dallasem Greenem. Přesto se zdá, jako by spolu tvořili už dlouhá léta. Tak silné je jejich souznění. Jen škoda že debutu "rose ave." chybí vrchol.
7/10

You+Me - rose ave.

Skladby: Capsized, From A Closet In Norway (Oslo Blue), Gently, Love Gone Wrong, You And Me, Unbeliever, Second Guess, Break The Cycle, Open Door, No Ordinary Love
Vydáno: 13.10.2014
Celkový čas: 36:59
Vydavatel: Sony Music
"Ty a já máme dvě mysli, smýšlející jako jedna, a naše srdce bijí do stejného rytmu," zpívají Alecia Moore a Dallas Green v písničce, kterou symbolicky pojmenovali skoro stejně jako svůj společný projekt - "You And Me". Mezi ústřední dvojicí je přitom opravdu cítit zvláštní symbióza. Jako by pro sebe jejich hlasy byly odjakživa stvořeny a jen čekaly, než si Pink odžije období rebelie a po mateřské pauze se zklidní, zatímco Dallas si doma v Kanadě vychutná úspěch dvou #1 alb pod přezdívkou City And Colour. Koneckonců, jak dlouholetí přátelé líčí v rozhovorech, tak nějak to prý bylo.

Společná prvotina "rose ave." ale skutečně není ani o jednom z nich jako sólistovi, navzdory tomu, že větší část publika bude zajímat hlavně z pohledu bočního projektu Pink. You+Me dobře věděli, jaký název si zvolit - svět "rose ave." totiž působí, jako by v něm jeden bez druhého nemohli existovat. Je to svět plný osobních textů a křehkých písniček s jednoduchými aranžemi a nakažlivě klidnou atmosférou.

"Byli jsme jako dvě lodi v noci, projížděli v bledém měsíčním světle a převrhli se. Byli jsme jako dvě lodi v noci, odhodlaní přežít jsme se převrhli," zpívají hned v úvodní "Capsized", která má spíš než k folku blíž k rocku a je na desce nejtemnější. To napětí v ní by se dalo krájet. V dalších položkách si dvojice lebedí v jemném akustickém zvuku, který je příjemně houpavý. I když bez vzruchu. Jednotlivé písničky jsou hezky postavené, po hudební stránce minimalistické a často se opírají především o Greenovou akustickou kytaru. Ostatně byly nahrány velmi rychle: Alicia a Dallas je dali dohromady zhruba během jednoho týdne ve studiu, umístěném v ulici Rose Avenue (odtud název "rose ave."), kdy měla Pink čerstvě po skončení turné k desce "The Truth About Love" a chtěla natočit něco, u čeho nebudou fanoušci zvedat činky nebo hopsat po bytě, ale v klidu popíjet sklenku dobrého vína.

Texty na "rose ave." pojednávají o zlomených srdcích, zklamání, životních chybách, ale i naději a poučení se z nich. "Vím, že slunce bude opět zářit," tvrdí v "Second Guess", zatímco ve zpěvné "Break The Cycle" s dominantním zvukem smyčců, kterou psala Alecia Moore jako dopis své matce, nabádají k prolomení bolestných cyklů z minulosti. Ne, nejsou to slova dosud nevyřčená, ale You+Me se celkově nesnaží o žádné novoty. Nahráli desku plnou obyčejných zpovědí, doprovázených jednoduchými hudebními základy, bez povinnosti natočit hit pro rádia a trhat hitparády. Právě uvolněnost, s jakou novinka vznikala, z ní čiší. "Nechtěli jsme ani tak nahrávat, spíš jen sedět u táboráku a zpívat," říkají.

Písničky tak plynou jedna za druhou s lehkostí a bez výraznějších náladových výkyvů. Má to jen jeden háček: jako by desce chyběl vrchol. Dokonce se zdá, že to nejlepší už Green a Moore odhalili v podobě singlů předem a na album si nechali jen dobré písničky, které sice chvályhodně drží při sobě, ale jako jednotlivosti vlastně vůbec nevynikají. Ať posloucháte, jak posloucháte, nic kromě trojlístku "Capsized", "You And Me" a "Break The Cycle" v hlavě ne a ne uvíznout. Jako by nahrávka byla klidem před bouří.

Moment vzruchu tak přináší až závěrečná (jediná) coververze od Sade "No Ordinary Love", jejíž plíživá a tíživá atmosféra se srdceryvnou gradací bere dech . A jestliže je nejlepší písničkou alba předělávka, pak je jasné, že You+Me mají do příště ještě na čem pracovat. Už "rose ave." ale za poslech určitě stojí. Je to soběstačná deska, na které si oba umělci dělají, co chtějí, bez znatelných zásahů ziskuchtivých vydavatelů. A už se těší, až s ní budou koncertovat. "I kdyby to mělo být jen doma v obýváku. Máma určitě přijde," vzkazuje Pink. A o tom to vlastně celé je.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY