Od tvoření hudby pro reklamy až po spolupráci s Lorde nebo Sufjanem Stevensem. To by mohl být úplně ve zkratce životopis kluka, co se jmenuje Ryan Lott, ale co si pro lepší zvuk říká Son Lux. Wikipedia píše, že dělá alternativní hip hop a postrock, jenomže ve skutečnosti nerapuje a táhlé zasněné plochy, jakými nás krmí Sigur Rós, od něj taky nečekejme. Víte co? Nejlepší bude pustit si Lottovo květnové mini album AKA EP "Alternate Worlds" a škatulku si rozhodnout sami. Ostatně visí celé na Bandcampu. Nějaké povídání k poslechu následuje níže.

Náš příběh se začíná psát v roce 2008, kdy Son Lux vydává debut "At War With Walls & Mazes", pročež slovutná organizace NPR na svém webu jmenovala Lotta nejlepším novým umělcem. Jeho druhou desku "We Are Rising" naši kolegové hudební kritici zasazují někam mezi Owena Palletta a Radiohead, což už nám může dát trošku jasnější představu než v úvodu zmíněné "alternativní hip hop a postrock".

V roce 2012 se Son Lux dává dohromady se zmíněným Sufjanem a muzikantem říkajícím si Serengeti, trio samo sebe nazývá s/s/s a ještě v témže roce vydává ípíčko "Beak & Claw", které letos v březnu následovalo plnohodnotné album "Sisyphus", které už trojice vydává pod stejným jménem jako deska, tedy Sisyphus, a o kterém si, dá-li pánbu, budete moci přečíst i na vašem oblíbeném (music)serveru.

A tímto se plynule dostáváme k jádru dnešního pudla, kterým je květnové čtyřskladbové EP "Alternate Worlds". To umě znovu louhuje vybrané čtyři kusy z "Lanterns", nabízí alternativní pohledy na ně, takové malé alternativní světy. Všechny charakterizuje úspornost oproti verzím z loňské desky a samozřejmě, jak už u Son Lux začíná být zvykem, vysoká kvalita.

Novozélandská sběratelka výročních cen Lorde svým hlasem kus jménem "Easy (Switch Screens)" příjemně doplňuje, nenarušuje, nevyčnívá, prostě tak nějak příjemně je. Vrcholem kolekce je pak pochopitelně "Lost It To Trying" ve verzi nazvané "Mouths Only Lying", která odzbrojuje svou čistotou, nahotou a upřímností.

Nemá moc cenu rozebírat "Alternate Worlds" nějak dopodrobna dál. Dá se jen doporučit dát si před tím "Lanterns" (viz infobox, pokud jste si třeba nevšimli), neb tyhle čtyři skladby loňskou devítku fajně rozvíjejí, rozšiřují, obohacují. Obstojí ale rozhodně i samy o sobě. Son Lux je prostě machr, se kterým se musí do budoucna počítat. Takže počítejme.