Alice In Chains se v minulých letech dočkali pouze několika různých kompilací, takže kolekce všech jejich videoklipů promíchaných se záběry ze zákulisí s názvem "Music Bank, The Videos" přijde fanouškům určitě vhod. Je jen škoda, že ničeho dalšího se od nich už asi nedočkáme.
Alice In Chains mají sice jen několik řadových alb, přičemž poslední eponymní nahrávka vyšla v roce 1995, ale zato několik různých kompilací (zcela nepokrytě vydávané se snahou na skupině ještě něco vytěžit). S největší pravděpodobností jsou už minulostí, ale nyní se fandové mohou těšit i na všechny jejich videoklipy v podobě dévédéčka "Music Bank", která jejich klipovou kariéru mapuje vskutku důkladně.
Ačkoli se říká, že na rockové scéně se v drogách alespoň chvíli vezli všichni, u málokoho je to tak patrné jako právě u
Alice In Chains. Kapela se částečně svezla na vlně grunge, a i když nedosáhla takové popularity jako
Nirvana či
Soundgarden, přece jen si svých několik let slávy užili. Stejně jako se jim po hudební stránce nedá téměř co vytknout (samozřejmě pokud máte jejich rockové valivé riffy rádi), velmi dobře se kouká i na videoklipy. Snad jen s výjimkou koncertní verze "We Die Young", která je ale zařazena spíše jako bonus, jsou klipy velmi vydařené a zajímavé. A taky nebyčejně pesimistické. Už v běžném klipu k "We Die Young" se stále někdo topí v bazénu přikrytém igelitem, "Man In The Box" přináší záběry na členy kapely, povalujících se různě v koutech starého domu a podobně. V depresivních obrazech ale nejvíce vynikají dva poslední klipy k "Again" a "Get Born Again". Ale ne vše je samozřejmě jen obrazem zkázy. Jakkoli to může být jen můj dojem, klasické klišé rockových kapel, kdy větší část klipu sestává z pohledu na hrající kapelu, což je běžně po hodině sledování videí nudné - u
Alice In Chains to funguje. Dívat se třeba ve skvělé "Would?" (pamatujete na výborný "seattleský" film "Singles"?) na křičícího zpěváka Layne Staleyho, je vskutku zážitek. Výjimečný je také klip k "I Stay Away", protože v něm členové kapely a všichni ostatní vystupují coby loutky.
Samotné dévédéčko začíná asi pětiminutovým sestřihem různých záběrů z vystoupení, zákulisí či homevidea členů kapely a podobné záběry se vyskytují i mezi klipy. Někdy to jsou kousky živých koncertů nebo různé vtipné scénky, většinou sice v naprosto otřesné obrazové kvalitě, ale u nich jde spíše o dokumentární hodnotu. Kromě nich nosič kromě diskografie neobsahuje žádné bonusy, zvuk je možno pustit ve stereu i 5.1, titulky se nekonají.
Alice In Chains už jsou minulost a jejich sbírka klipů je docela fajn. Ukazuje jak jejich drsnou stránku v klipech, tak i jako srandisty v různých domácích záznamech. A když se k tomu přidá jejich hudba, základní obsah je výborný. Škoda absence titulků a dalších bonusových materiálů, ty by rozhodně neškodily.