Legenda české rockové muziky, skupina Katapult, vydala své třetí album hitů, nazvané "Hit album 3". Jedná se o výběr pecek, které vyšly na deskách z devadesátých let a jako bonus je přidáno pět skladeb z let sedmdesátých, jež byly živě nahrány v Klubu 1 na Strahově.
5/10
Katapult - Hit album 3
Celkový čas: 71:10
Skladby: Starý desky hrajou dál, Snad je ti něčeho líto, Katapult, S tebou nebo bez tebe, Věstonická Venuše, Konec srandy, Smutná nevěsta, Pořádnej beat, Hej ty...!, S pomocí přátel, Chodníkový blues, Jen jednou dostat šanci, Bonus strack: Buď s námi dál, Svítání, Dávám písní vše co mám, Na svatýho Dyndy, Pán se zlatou sítí
Vydavatel: EMI Czech Republic
Při pohledu do minulosti Katapultu na pozorovatele dýchne pořádný kus historie a dobrodružství. Od počátků v polovině sedmdesátých let, přes divoká osmdesátá léta, až po dobu porevoluční se stále vně i uvnitř Katapultu něco dělo a měnilo. Skvělé koncertní úspěchy, desetitisíce prodaných desek, stresující zákazy, personální změny, nejistoty, zda alba vyjdou, nebo nikoli, polistopadové uvolnění. Ještě v prvních letech po roce 1989
Katapult těžil z pověsti kultovní kapely, která byla v dobách komunismu velice populární a na patřičné scéně i vlivná. Jistě jí k počátečním úspěchům let devadesátých dopomohla i skutečnost, že v předešlé éře byla skupina zakázána, což se zvláště v první polovině let devadesátých cenilo vysoko a bylo bráno jako jisté měřítko kvality. Jak ale běžel čas, bylo stále více potřeba myslet na novou desku, protože publikum začínalo být nasyceno a žádalo si novinek. Tedy roku 1995 vyšlo album "Chodníkový blues". Pak se
Katapult studiově na čtyři roky odmlčeli, aby v devadesátém devátém vydali další desku, "Konec srandy". Předloni se skupina prezentovala výročním kouskem, "Zlatá deska - 25 let Live"; jak název napovídá, šlo o reprezentativní live album.
Dva roky po "Zlaté desce..." tak přichází další výběr - rekapitulace "Hit album 3", které je jakýmsi best of devadesátých let, ač jsou na něm zařazeny i skladby mnohem starší datace. Desky jsou rovnoměrně zastoupeny - každá po čtyřech písních. Nechybějí hity jako "Chodníkový blues" ze stejnojmenné desky, "Věstonická Venuše" z téhož alba nebo "Smutná nevěsta", která je uvedena v live verzi. Co se týče bonus tracků, kterých je všehovšudy pět, jedná se kousky "Buď s námi dál", "Svítání", "Dávám písní vše co mám", "Na svatýho Dyndy" a "Pán se zlatou sítí", jež byly roku 1975 nahrány v Klubu 1 na Strahově. Jak uvádí sám
Katapult, pikantností skladeb je, že na nich zpívá historicky jediná zpěvačka souboru, Ludmila Podubecká.
Katapult představuje jednoho z dinosaurů české hudební scény. Znají jej především starší ročníky, dnešní čtyřcátníci a padesátníci, avšak jméno to není neznámé ani spoustě lidí z mladší generace, což je důsledek hlavně čilé koncertní činnosti skupiny. Hudba Katapultu je jednoduchá - chytlavá, nenáročná melodie, která se snadno dostane pod kůži, prostá rock’n’rollová rytmika, lehké kytarové riffy, občas nějaké sólo. A to vše doprovází Říhův charismatický, chraplavý, avšak nepříliš talentovaný zpěv. Taková muzika si své posluchače nalezne velice rychle, ale tato její přednost je zároveň jejím největším handicapem.
Katapult hraje pořád totéž, písně jsou, nebýt textů, navzájem z devadesáti procent zaměnitelné a po delší době začnou jen trochu náročnějšího posluchače nudit.
Katapult začínal jako kapela, která hrála na venkovských zábavách, až později se vypracoval do velkých sálů a hal. Jestliže se změnila atmosféra a prostory jejich koncertů, tak hudba nikoli -
Katapult byl, je a bude "hospodskou" skupinou, která dokáže někdy potěšit, ale také řádně zprudit.