Michael Kocáb si splnil svůj sen a stvořil nefalšovanou superskupinu složenou z renomovaných hudebníků napříč celým světem. Jde sice pravděpodobně o jednorázovou záležitost, ale o to unikátnější její dost možná jediné album je. Jak tedy deska "Aftershocks" dopadla?
8/10
Kocáb / Proudfoot / Donati / Sheehan - Aftershocks
Skladby: Aftershocks, Praying, Warning, Trademark Of Trust, What's In It For Me, Anna Drops, Death Row, Taking Back Our Lives, Brothers, Fall In Love, Chaos
Vydáno: 10.2.2014
Celkový čas: 43:00
Vydavatel: Warner Music
Aktivita frontmana legendárního
Pražského výběru je v poslední době více než slušná. I ve svých téměř šedesáti letech nevykazuje známky muzikantského útlumu a po překvapivém obnovení zmíněné formace se vrhl na ambiciózní projekt nazvaný
Kocáb/Proudfoot/Donati/Sheehan, ve kterém se spojil s muzikanty z Austrálie i Ameriky. Bývalý (a již ne tak úspěšný) ministr pro lidská práva si kromě svého oblíbence, kytaristy Glenna Proudfoota (
Pražský výběr II), pozval také basáka Billyho Sheehana (např.
Mr. Big) a bicmana Virgila Donatiho (např. Planet X). Zajímavostí je, že se hudebníci společně nikdy nesetkali (samozřejmě vyjma Proudfoota zabydleného u nás s Kocábem) a své party si posílali přes internet. Finální úpravy si pak vzal na starost Peter "Reggie" Bowman.
Pakliže byste neznali historii a informační omáčku kolem "Aftershocks", těžko by kdo odhadoval, že jde o projekt tuzemského hudebníka. Výsledek zní opravdu mezinárodně a s trochou nadsázky i světově. Rukopis Kocába však při bedlivém poslechu stejně odhalíte. Opět jsou zde patrné jeho aranže a hudební kudrlinky, kterými se rád prezentuje už od dob Pražského výběru. Největší podobnost "Aftershocks" připadá k rozporuplnému Pražskému výběru II a jeho
"Vymláceným rockovým palicím". Hudební směřování frontmana je tak krásně zmapovatelné.
Ještě před samotným poslechem samozřejmě vyvstává názor, že muzikantské individuality se zde patrně budou prezentovat co možná nejvíc a deska tím ztratí na celistvosti a degraduje se na pouhou reklamu na um jednotlivých hudebníků. Pravdou je, že
Michael Kocáb nechal všem přítomným dostatek místa pro sebeprezentaci a každý instrument tu má poměrně hodně prostoru. Výsledek však nebývale funguje, a ač jsou skladby koncepčně rozložité a bohatě strukturované, nechybí jim písničkovost až hitovost ("Anna Drops", "What’s In It For Me"). Je vidět, že si s nahrávkou dal Kocáb velkou práci a nic neodbyl, protože ani o jedné písni nelze říct něco horšího než o zbytku. Každá má své místo, každá je něčím zajímavá a má svůj význam. A vydat v dnešní době, obzvláště na tuzemské scéně, nahávku bez vaty? Dalo by se to označit skoro za zázrak. A tím "Aftershocks" je. Působivé a netypické dílo hodné kvalitního umělce.
Pokud měl být "Aftershocks" splněním snu, pak výsledek splnil sen nejen autorovi samotnému. A i když deska na světovou
A třídu přece jen nemá, rozhodně má k ní blíž, než většina produkce u nás vznikající. Respekt zaslouží i žánrové zařazení, protože prog-rockových fandů je u nás jako šafránu, a zda si projekt najde místo i ve světě, je v záplavě jiných CD bohužel nejasné. Nahrávka každopádně potěší nejen obsahem, ale i povedeným digipackovým zpracováním. Zkrátka taková malá hudební pochoutka pro náročnější.
-
100/10 (poink, 10.03.2014 20:25) Reagovat
při poslechu jako kdyby se otevřel 20 let nevětraný klub, nebo hrobka? navíc je opravdu záhadou, proč si tady furt místní umělci myslí, že posluchač nezná zahraniční tvorbu, že když někdo kopíruje třeba Tool, že se to jako nepozná..
-
5/10 (Petr, 11.03.2014 08:02) Reagovat
Pekne vycichla zalezitost, Kocab zustal v dobe, kdy mel tridniho nepritele ...
-
hmm (krapxxx, 11.03.2014 13:04) Reagovat
Kdyby tam nebyl Kocáb, tak by ta muzika ani nemusela být špatná..neříkám, že by to bylo něco převratnýho, ale o.k. Bohužel - Kocáb tam je... Nechci tady remcat, ale mám pocit, že spousta (ne-li většina) československých hudebníků může děkovat, že tady vlastně nebyla světová konkurence. A doteď z toho žijou.. Někteří mají našetřeno na to, zaplatit dobrý muzikanty (R. Muller, teď Kocáb), ale ta muzika je na světový úrovni jen do okamžiku, když hrajou světoví muzikanti (Mullerův koncert v Praze toho byl jasným důkazem). Můj názor..
-
Re: hmm (Ijon, 11.03.2014 15:12) Reagovat
No jo, ale tu hudbu musí těm světovým skvělým muzikantům někdo napsat, jinými slovy tu nějaký lepší či horší obsah obaluješ lepší či horší formou. Poměr obou částí je samozřejmě proměnný (od punku 100/0 k (co mě napadá) moderní vážné hudbě 0/100).
Takže bez Kocába by to asi nešlo.
-
skvělá deska (Honza, 12.03.2014 00:38) Reagovat
Michael Kocáb je můj oblíbenej umělec, moc rád mam Pražský Výběr. Běr (např. Ajroplán, Stín, Magdalena, Tož vem to ďas), samozřejmě starej Výběr, Michaelovu sólovou tvorbu (např. Sebastián, Pán Výtahů, Sny spravedlivých), jeho filmovou muziku (Krysař) či muzikál Odyseuss.
Na druhou stranu mě naštval zařazením hrozných písniček jako je Tržní den či Bez řetězu, bez otěží do jinak hezký desky Zakyslík, kde jsou ale i v řady jiných songů problémem texty. Největší propadák byl pro mě ale PVII, kde jsou propojeny strašný texty s metalovýma vyhrávkama a ženským ječákem. Tohle mi štvalo ze všeho nejvíc, protože ta deska je hudebně dobrá, ale tohle ji zabilo...
Aftershocks je naopak naprosto bravurní zvládnutí tvrdý muziky, kde potěší skvělé instrumentální výkony, perfektní zvuk, Michaelovo velice kvalitní zpěv, bezva nápady... Chce to teda víc poslechů, je to drsná muzika a nezalíbí se hned. Naprosto souhlasím s napsanou recenzí, není tu špatná písnička, všechny 3 balady (What is it for me, Anna drops, Fall in love) jsou nejen povedený, ale posmutněle krásný.
Jinak, mam rád Massive Attack, Radiohead, Bjork, PJ Harvey, NIN. Michaelovo deska mi dost připomíná velmi oblíbený Ministry. Navíc Michael by podle mě měl na to zařadit se mezi světovou špičku, chtělo by to ale pokračovat a natočit další alba a ještě to dále vypilovat...