Načeva se vlastně celý život hudebně hledá. I teď, během spojení s Justinem Lavashem, se tak neubráníte pocitu, zda je tohle to správné místo, kde Monika zakotví, nebo je to jen další z epizod věčné experimentátorky. Ať už to bude jakkoliv, můj pocit je takový, že čím více a déle se Načeva hledá a snaží se zkoušet něco nového, tím více se vzdaluje tomu, co jí fungovalo nejlépe. Aneb sám jsem měl nejradši její působení v divadle Sklep a Pavlíčkovsko - Muchowovské etapy z 90. let minulého století.

"Milostný slabiky" jsou téměř výhradním projektem (nepočítáme-li jedno spoluautorství Jáchyma Topola) trojice autorů a interpretů. Pod hudbou jsou podepsáni Monika Načeva a Justin Lavash, ona vše zpívá, on vše hraje na kytaru. Pro texty byly použité básně Sylvy Fischerové, současné básnířky a spisovatelky. Album nahrával a spoluprodukoval Ian Kelosky.

Lavash, Načeva a koneckonců i Fischerová jsou velmi výrazné osoby. Každá se svým názorem a pohledem na svět. A to se zde jeví jako kámen úrazu. Lavash jako geniální kytarista uhraje vlastně cokoliv, je velmi nekonvenční a svůj. Načeva má svůj jedinečný výraz a jako zpěvačka je nezaměnitelná. Ale spolu jakoby to úplně nefungovalo. Nebo jinak - mohlo by to fungovat asi lépe, tady to občas vypadá, jakoby tu každý hrál pro sebe a ne dohromady.

"Milostný slabiky" jsou dalším českým albem, jež vzniklo díky podpoře fanoušků. Na crowdfundingovém Hithitu tu na něj muzikanti nasbírali přes 60 tisícKč. To je fantastické, bohužel ten DIY přístup ukazuje, že ne vše si sami dostatečně ohlídáte. U grafiky obalu alba jakoby něco zůstalo na půli cesty. Bílé písmo se z krutě oranžového obalu nečte dobře a ani ty přírodní obrázky, co z oranžové prosvítají, nevypadají moc vábně.

Celkový dojem z "Milostných slabik" pak odkazuje k tomu, co jsem psal v úvodu. Monika Načeva už vydala silnější alba. Tomuto nelze upřít osobitost. Načevě nelze upřít až fascinující schopnost neustále hledat nové přístupy a pouštět se do dalších experimentů. Když ale budu mít chuť na její famózní hlas, stejně se vrátím k jedné z prvních dvou desek. Ty jsou totiž jak po hudební, tak (díky Jáchymovi Topolovi) po textové stránce mnohem silnější.