Tradiční prosincový příval nových vánočních písní nastal a své fanoušky se rozhodl potěšit i Marek Ztracený. Po nepříliš vydařené loňské nahrávce "V opilosti" však ani skladbou "Snad se něco stane" zpěvák nevystoupil ze začarovaného kruhu fádnosti, šedi a průměrnosti. Zatímco nad zoufalou absencí nápaditosti hudební i vizuální složky se dá ještě jen ospale zívnout, důkladná analýza textu již přináší bolest. Vážně nebylo v silách nadaného muzikanta vymyslet originálnější a méně patetičtější slova než "Voní svařák a koledy zní, na každém rohu modlí se k Bohu a čekání na večer je pro někoho nekonečný"?

Osmadvacetiletému rodákovi ze Železné Rudy jakoby v posledních letech chyběl nadhled i tah na bránu z povedené prvotiny "Ztrácíš". Na ní dokázal zkušený producent Martin Ledvina vykřesat jiskru a dostat ze svého svěřence to nejlepší. Bohužel bez pomoci vytíženého mentora se zdá, že se Ztracený stále hledá a onen plamínek úspěchu jedné desky, z něhož umělecky žije již pět let, pomalu vyhasíná.