Saturn United je noiseová, nutno říct velmi zvláštní skupina, která se nyní představuje na debutové nahrávce "Neurodistance System" obsahující jedenáct skladeb. Jedenáct pro tuzemskou scénu nezvyklých skladeb, které budou o své místo na slunci bojovat těžko, ale hrdě.
4/10
Saturn United - Neurodistance System
Vydáno: srpen 2013
Celkový čas: 38:00
Skladby: Waiting For The Storm, I'd Never Expected, The Room, Crystal Drugs, Misanthrope, Pesimissm Of Friday Night, Traces, Between Us, Dimensions, The Star Rover, Saturn Space Station
Vydavatel: vlastní náklad
Projekt
Saturn United již neexistuje. V prosinci roku 2013 se tato frýdecko-místecká noiseová kapela odebrala do věčných lovišť hlavně díky personálním změnám. Konec této formace však zapříčinil zrod nové skupiny Divided, která na původní kapelu navazuje v obměněné sestavě a s novým názvem. Recenzovaná deska je tak vlastně posmrtné dítko, ale i tak stojí za pozornost.
K čemu vlastně hudbu Saturn United přiřadit. K noise, jak uvádí na svých stránkách? Ke shoegaze? Či k psychedelickému rocku, nebo dokonce post-rocku? Těžko říct. Je tu zjevná inspirace
Joy Division, ale ani legendární anglická formace se těmto pánům a jedné dámě hudebně zase tak moc nepodobá. Na "Neurodistance System" je hezké to, že se nesnaží jít nějakou líbivou komerční cestou, ale objevuje nové hranice, které obyčejně tuzemská scéna ráda přehlíží.
Horší už je to s vyrovnaností kvality desky. Některé skladby jsou vyloženě zdařilé a po několika posleších vám uvíznout hluboko pod kůží ("The Room", "Between Us"), bohužel o zbytku se to jednoznačně říci nedá. Rozhodně se nejedná o slabou nahrávku, ale lepší zvuk a barvitější aranže, které by album
rozveselily, by rozhodně prospěly. Takhle je výsledek rozporuplný a snadněji zapomenutelný.
Uvidíme, jak se z chyb Saturn United poučili a jak na to zareagují u vydání debutu nové skupiny Divided. Základ není špatný, ale výsledný obraz po poslechu desky je velmi různorodý a ne úplně čitelný. Pomohly by výraznější nápady a hudební experimentování s rozumem. Někdy je přílišná originalita spíš na škodu a zemitější písničkový koncept by v tomto případě alespoň o něco málo celkový dojem zlepšil. I tak nebyl poslech ztraceným časem a posluchače může alespoň překvapit, co všechno v naší malé zemi vzniká za hudební chameleony.