V životě Celeste Buckingham došlo v posledních dvou letech k mnoha změnám. Poté, co se dcera švýcarské matky a amerického otce prosadila mezi finálovou dvanáctku Česko Slovenské SuperStar, následovala roční příprava skvělého debutu "Don't Look Back", který ji z role pomíjivé superstáří hvězdičky katapultoval mezi nejvýraznější osobnosti domácí scény. I díky vytleskávanému velehitu "Run Run Run" následovala smršť cen, ale především snaha o proniknutí na celosvětový trh. I když Celeste momentálně žije v USA, kde dolaďuje zámořské promo své tvorby a chystá duet s Pitbullem, nezapomíná ani na domácí fanoušky. Rok a půl po vynikající prvotině proto přichází s albovou dvojkou "Where I Belong", kterou charakterizuje právě jako desku změn. A přesně tou sestava jedenácti nových písniček také je.

Druhý počin přináší hudebně velmi odlišnou Celeste Buckingham. Deska především postrádá určitou hravost a lehkost, s níž rodačka z Curychu brouzdala na vlnách nezávislého popového písničkářství s nádechem retra (například v duetu s Noahem Ellenwoodem "Heart"). Místo toho vsadila na větší melodičnost a rádiovou přímočarost. Novinka je hlavně precizně vyprodukovaná, po hudební stránce dospělejší, ale bohužel i více předvídatelná a méně euforická. Stále více se však vzdaluje uzavřenému kruhu česko-slovenské tvorby a míří za jeho hranice, což jasně deklaruje už gradující otvírák "I'm Not Sorry", který překvapí závěrečnou hlasovou exhibicí jindy docela něžné interpretky.

Úderným tahem na bránu vyčnívá hlavně pilotní singl "Crushin' My Fairytale", který aspiruje na velký rádiový hit, nebo energií sršící "Who I've Always Been" - dravá popová hymna s hopsavým refrénem. Takřka timbalandovský sound je zase místy ke slyšení ve výborné "Armor", v níž účast zahraničních producentů ucítíte nejvýrazněji. Bohužel se však album neobešlo ani bez zbytečné vaty. Tu obstarala například utahaná balada "A Thousand Walls", která kromě tajemné atmosféry nic zajímavého nenabízí.

Na svůj druhý studiový počin zařadila Celeste i všechny singly, kterými v posledním roce své příznivce zásobovala. Nechybí tak chytlavý duet "I Was Wrong" s Majkem Spiritem, rozjetá spolupráce "Gone" s mladší sestrou Carmel nebo loňská vlaštovka "Never Be You". Nových písniček najde posluchač na nosiči vlastně jen osm. Na mysl se tak trochu vkrádá podezření, že více než deska s promyšleným konceptem je "Where I Belong" spíše výběrem skladeb, které osmnáctiletá hvězda za poslední dobu nashromáždila (a zmiňme, že si znovu všechny sama napsala nebo se na jejich vzniku spolupodílela). Svědčí o tom i opětovné zařazení hitu "Run Run Run", který byl do tracklistu vmáčknut jako bonus.

Vysoce položenou laťku senzační prvotiny sice Celeste Buckingham nepřeskočila, stále se však může pochlubit nadprůměrnou popovou tvorbou. Ba co víc - popovou tvorbou, jež se svou zvukovou propracovaností výrazně liší od všeho, na co jsme od domácích interpretů zvyklí. A je vlastně otázkou, zda ještě Celeste lze považovat za domácí interpretku - stále silněji totiž zakotvuje v USA, kde ji (snad) čeká úspěšná budoucnost.