Katarína Knechtová - Jsem člověk, který má rád změnu

13.11.2013 10:15 - Milan Menčík | foto: facebook interpreta

Zpěvačka Katarína Knechtová je momentálně s novou deskou ve fázi tvoření a následující týdny si hodlá zpříjemnit koncertní šňůrou se svým idolem pubertálních let Davidem Kollerem. V rozhovoru vypráví o zážitcích s Lucií, rekapituluje svoji minulost a nechává lehce nahlédnout do budoucnosti.
Katarína Knechtová plakát
© facebook interpreta
Katko, v současnosti se chystáte na podzimní turné s Davidem Kollerem. Čí to byl nápad, absolvovat tyto koncerty společně?

Zřejmě to viselo ve vzduchu. Museli jsme na to nějak myslet oba. Nakonec mě David pozval a já jsem to s radostí přijala.

Lucie zažila dobu své největší slávy v devadesátých letech, jak se její fenomén dotkl vás? Chodívala jste na koncerty, kupovala jejich desky, broukala si ve vaně "Sen" nebo "Ameriku"?

Pro mě to byla jedna z nejzásadnějších a nejoblíbenějších kapel. Puberta byla ve znamení Lucie. Pamatuji si na skvělý koncert v městské hale v Prešově k turné "Pohyby". Byl to pro mě zážitek.

Lucie se po deseti letech rozhodla vrátit na pódia, jak tento fakt vnímáte vy?

Celkem nevím, co si mám myslet. Na jedné straně možná nostalgie a touha si spolu ještě zahrát ve velkém a možná jen možnost vydělat prachy. V každém případě fanoušci se těší, a to je podstatné.

Chystáte se na některý z připravovaných monstrkoncertů?

Možná se půjdu podívat, když budu mít čas. Těším se na Davidovo akustické turné, na kterém taky budu. Jeho kapela šlape skvěle.

Katarína Knechtová
© facebook.com/katarinaknechtova
Vaše zatím poslední album "Tajomstvá" je hlavně elektronické, jak těžké bylo přepracovat některé písně, aby měly místo v akustickém programu?

Divil byste se, jak úžasně znějí akusticky. Možná ještě líp. Na jaře jsem jela s kapelou na delší akustické turné po Slovensku a to mělo velký úspěch. Základ je vždy písnička a aranž je jen kabátek, který se dá vyměnit podle počasí. Na turné s Davidem však budu mít sólo akustický set, to bude zase něco trošku jiného. Zase trošku výzva, protože si ten set zahraju celý sama.

Začala jste jako patnáctiletá svoji kariéru s IMT Smile. Jaké to bylo pro mladé děvče jezdit po velkých pódiích, zpívat před masami lidí a dělat předkapelu slavným formacím?

Jedno z nejkrásnějších a nejulítlejších období mého života. Byla jsem hozena do vody a musela plavat. Nemusela jsem chodit do školy a celé to dnes vnímám jako jednu velkou haluz .

Vy jste s Ivanem Táslerem vystupovala jen zhruba rok, proč tak krátce? Byly v tom ambice vytvořit něco vlastního?

Bylo to velmi intenzivní období pro všechny v kapele a já s Ivanem jsme byli jako osobnosti příliš sví na to, abychom spolu bez újmy na zdraví vydrželi. Logicky jsme museli od sebe. Mělo to tak být.

S kapelou Peha jste natočila několik velmi úspěšných desek a asi se shodneme na tom, že ta poslední "Deň medzi nedeľou a pondelkom" byla i nejúspěšnější. Říká se, že skončit se má v tom nejlepším, byl právě i toto důvod vašeho odchodu z kapely?

S Pehou jsem prožila zásadní období hudebního života, hodně jsem se naučila, prožila, ale od jistého momentu to už nemělo kde růst a byl to rozchod jako po třináctiletém manželství. Najednou nebylo o čem... Někde jsme se zasekli a už se v tom nedalo pokračovat.

Sledujete i nadále po očku, jak se formaci daří? Při jejich stálých problémech s obsazením postu zpěvačky neříkáte si občas, že se k nim aspoň na chvíli vrátíte a vypomůžete?

Své rozhodnutí bych zpět nevzala, i když po rozchodu následovaly dva těžké roky. Nikdy jsem nelitovala. Kapelu nesleduji, žije si dál svým životem. Jestli žije...

Katarína Knechtová

Katarína Knechtová
Katarína Knechtová (*14. března 1981) sice začala jako patnáctiletá v kapele IMT Smile, ale hned o rok později spoluzaložila formaci Peha. S ní nahrála čtyři řadová alba a po úspěchu poslední desky "Deň medzi nedeľou a pondeľkom" a náročném turné se rozhodla ze skupiny odejít a postavit se na vlastní nohy. Na sólové dráze zatím vydala alba "Zodiak" a "Tajomstvá", píše hudbu k filmům, koncertuje a experimentuje. Nyní ji čeká společné akustické turné s Davidem Kollerem.

Co pro vás znamenal přestup na sólovou dráhu? Větší zodpovědnost? Adrenalin?

Pro mě to byla nová kapitola života. Potřebovala jsem svobodně dýchat, dělat věci po svém, cítit se jako žena. V jistém smyslu se postavit na vlastní nohy. V kapele to už nebylo možné. Navíc jsem byla fyzicky a psychicky vyčerpaná jako nikdy předtím ani potom.

Zatímco první sólové album "Zodiak" se stylově dalo chápat jako jakési pokračování Pehy, s druhým albem "Tajomstvá" nastal poměrně rázný elektronický úkrok stranou. Proč jste se rozhodla natočit desku právě v tomto stylu?

Byl to můj hudební sen, protože jsem byla depešačka a velmi mě jejich hudba ovlivnila. Chtěla jsem jednou nahrát album s podobným zvukem. Jenže kdo jiný by to dokázal vyprodukovat, když ne někdo přímo od zdroje? A tak jsem na sobě pracovala, posílala Christianu Eignerovi nahrávky a ono to vyšlo.

Neměla jste strach z toho, že novou Katarínu Knechtovou fanoušci nepřijmou?

Ne. Já jsem byla tak nadšená ze spolupráce a z písní, že toto nebylo dilema, které bych řešila. A myslím, že nikdo na mém místě by to neřešil. Kdo sleduje mou cestu, ví a chápe, že jsem člověk, který má rád pohyb, změnu, který nechce stát pořád na místě nebo se pohybovat vyloženě po stanovené trase. Potřebuju žít s pocitem mít možnosti. To je pro mě jako pro muzikanta velmi důležité.

Katarina Knechtová, Rozhovor, 6.2.2012
© Tomáš Břínek / musicserver.cz
Nedávno u nás i u vás na Slovensku proběhly volby. Ani v jedné zemi není v tomto ohledu situace zrovna utěšená, neláká vás svézt se na současné poměrně moderní vlně protestsongů a přispět také svojí troškou do mlýna?

Máte pravdu, je toho celkem dost. Já sama jsem otrávená z celé této situace a snažím se proto soustředit na pozitivní věci ve svém životě. A politika mezi ně nepatří. Myslím, že lidé jsou z toho stejně unaveni, a já spíš cítím, že jim svou hudbou můžu dát naději a aby na to všechno alespoň chvíli nemysleli.

Působíte na mě tak trošku plaše, téměř introvertně, není to malinko handicap vzhledem k vašemu povolání?

Je. Ale tam nahoře to má někdo tak vymyšlené, že musíme stále procházet nějakými zkouškami a posouvat v sobě hranice. A proto asi stále stojím na pódiu. Nejkrásnější chvíle ale prožívám, když můžu tvořit, když slyším harmonie a jsem s nimi sama ve své místnosti u nějakého hudebního nástroje.

Jak jste vlastně dokázala, vzhledem k tomu, jak jste známá a jaký je dnešní bulvární svět, chránit své soukromí? Nepíše se o žádných vašich milostných eskapádách, většina článků o vás se týká hudby, je to i tím, že stále bydlíte v Prešově?

Určitě je to i tím, že žiju mimo ten blázinec. Sem se jim za pletkami nechce jezdit, a tak mám svatý pokoj. Na druhé straně si své soukromí opravdu chráním a chci, aby mě lidé vnímali jako muzikanta a ne jako někoho, kdo dělá prd, ale hlavně že se o něm píše.

Akustické turné s Davidem Kollerem

13. a 14.11. Studio Dva, Praha
16.11. Sušice
18.11. Domažlice
21.11. Třinec
22.11. Zlín
24.11. Bratislava
27.11. Teplice
02.12. Mladá Boleslav
04.12. Turnov
5.12. Most
10.12. Trutnov
11.12. Plzeň

Jaké to je pracovat vlastně celý život se samými muži?

Už to tak není. Pracuji i se ženami. Dokonce dost. Dnes spolupráci s muži vnímám jako velmi obohacující, protože dokáží správně vyvažovat energie. A víceméně častokrát nejde o to, jestli je v dané věci, na které se dělá, žena, nebo muž, ale jaký je ten člověk ve své podstatě.

Proč jste si založila i ryze ženskou kapelu?

Pouze z jediného důvodu. Chtěla jsem babskou kapelu, kde budu hrát na bicí. A mohu tady sama sobě vytvořit hudební protipól.

Album "Tajomstvá" vyšlo před dvěma lety. Jste známa tím, že nesnášíte hudební škatulky, ráda experimentujete, co tedy pro své fanoušky chystáte?

Připravuji nové písně, zase trošku jiným stylem a s jinými lidmi, přemýšlím o teplejším zvuku. Uvidíme, jak to dopadne. Nějaký materiál už mám a pomalu se ukazuje cesta. Nechte se překvapit.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY