Markéta Irglová a Damien Rice. Že vám na této dvojici něco nesedí? Máte pravdu, u rodačky z Valašského Meziříčí je obvyklé spíše spojení s Glenem Hansardem. Jenže velké lásce je dávno konec, a tak na jeho místo, alespoň co se hudební stránky týče, na chvíli zaskočil kamarád Rice. Zahráli si na Colours.
Live: Markéta irglová, Damien Rice
místo: Colours Of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
datum: 19. července 2013
© Honza Průša, musicserver.cz Odhlučněný a zatemněný sál Gongu s kapacitou asi tisíce míst se vloni osvědčil třeba
Lence Dusilové, proto jeho zvolení pro koncert Irglové vlastně nepřekvapilo. Nepříjemně však překvapila nutnost brzké rezervace vystoupení a padesátikorunového poplatku v případě, že jste chtěli být přímo u toho. Je to zvláštní platit za jeden koncert dvakrát, že ano?
Jméno
Markéty Irglové má i dnes, šest let od uvedení oscarového hitu "Once" obrovský věhlas, a byť se od ní po rozchodu s
Glenem Hansardem mnozí posluchači odvrátili, ona stále pokračuje ve svých křehkých kompozicích a po odstěhování se z New Yorku připravuje na Islandu nové album. Z něj v bývalém plynojemu zaznělo několik ukázek a kupříkladu "The Leading Bird" znělo velice slibně. Ale zpátky k jejím posluchačům - mnozí z nich totiž dali během koncertu rodačce z Valašského Meziříčí na srozuměnou, že
"bez Glena už to nemá šťávu," a postupně houfně odcházeli. Jejich škoda.
© Honza Průša, musicserver.cz Zpěvačka, která se kromě svých tradičně popletených promluv svěřila s tím, že si momentálně užívá léto a koupání v Česku, si totiž přivedla s sebou hned několik trumfů. Jedním z nich byla výborná doprovodná kapela, kterou tentokrát tvořila i její talentovaná sestra Zuzana anebo Petra Hermanová z momentálně v Berlíně fungujících
Fiordmoss. S takovým týmem se skladby z
"Anaru" i odjinud uváděly zpoza klavíru i kytary jedna radost. A to i přesto, že byly svou náladou spíše tklivé, křehké, snad až trošku uplakané.
Hvězda z donucení si je však dokázala pohlídat a pomyslnou hranu kýče během koncertu nepřekročila. V jeho závěru pak pronesla památnou větu:
"Na poslední písničku si pozvu mého kamaráda z Irska, který tu shodou okolností také hraje - přivítejte, prosím, Damiena Rice!" Komu se podařilo posbírat vypadlé čelisti, hned je použil pro bouřlivý jásot. Asi nemusíme zmiňovat, kterou píseň si spolu duo Irglová-Rice odzpívalo. A jaké že toto logické, ale přesto šokující spojení bylo? Přesně takové, jaké si myslíte. Aplaudovalo se vestoje.
A co samotný
Damien Rice? Zpočátku svého vlastního koncertu na velké stagi byl trošku odměřený, na folkaře poněkud málomluvný a navíc servíroval jen polovičatý zážitek, to když svou překrásnou baladu "9 Crimes" stavící na prolínání mužského a ženského vokálu odzpíval zpoza klavíru zcela sám. Tím ale zápory svého vystoupení vyčerpal a pak už se jen a jen zlepšoval. S kytarou na krku odehrál a hlavně skvěle odzpíval jeden z nejemotivnějších koncertů letošního ročníku Colours Of Ostrava. Festivalová kamera snímala jeho tvář pěkně zblízka, a tak pokud jste při jeho poctivém kázání o životě a jeho těžkostech dávali dobrý pozor, neuniklo vám drobné zalknutí a slza dojetí, která po Riceově tváři stékala při naléhavé "Elephant".
© Honza Průša, musicserver.cz V půli vystoupení si na pódium povolal kamarádku Markétu Irglovou a společně odehráli "Cold Water" a nadšeně přijatou "Hallelujah" z repertoáru
Leonarda Cohena. Silnou trojici pak bývalý člen kapely Juniper doplnil svým pravděpodobně největším hitem "The Blower’s Daughter". Vrchol večera? Hudebně zcela určitě.
Pak se ale nálada uvolnila a na řadu přišla dnes už klasická herecká etuda mnohým známá už od
poslední návštěvy, kdy si devětatřicetiletý charitativní aktivista pozval na pódium dívku z publika a během pár minut s ní vypil lahev vína. Při tom pobavenému publiku během písně "Cheers Darlin'" předvedl související historku o tom, kterak se jeden pozdní propršený večer v Irsku seznámil v hospodě se slečnou, která mu až v závěru nadějně se rozvíjející noci prozradila, že svého milého už dávno našla.
"And I was like… cool!" komentoval nemilé zjištění Rice a publikum se kácelo smíchy. V závěru pak ještě došlo na vygradovanou "Volcanoes" a kudrnatý zpěvák se odporoučel z pódia.
Vždycky je příjemné vidět na festivalech interprety, kteří jej neberou jen jako další nudnou štaci, ale snaží se pro své příznivce připravit něco speciálního. Česko-irské spojení písničkářů se na Colours podařilo na výbornou.