Přijíždí další z vůdčích osobností tzv. "east-coast rap style", Nase. "Stillmatic" je jeho pátá deska a název bude fanouškům této hudby povědomý - veleúspěšný Nasův debut se totiž jmenoval "Illmatic". Že by chlapec chtěl vydělat už na názvu?
4/10
Nas - Stillmatic
Celkový čas: 60:27 minut
Skladby: Stillmatic (Intro), Ether, Got Ur Self A..., Smokin', You're Da Man, Rewind, One Mic, 2nd Childhood, Destroy & Rebuild, The Flyest, Braveheart Party, Rule, My Country, What Goes Around, Every Ghetto (Bonus Track)
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Přijíždí další z vůdčích osobností tzv. "east-coast rap style", Nase. "Stillmatic" je jeho pátá deska a název bude fanouškům této hudby povědomý - veleúspěšný Nasův debut se totiž jmenoval "Illmatic". Že by chlapec chtěl vydělat už na názvu? Na podobnosti titulů něco bude.
Nas skutečně vsadil velké očekávání do prodeje, ale podstatně méně invence vložil do tvorby. Poté je skutečně jediným zaručeným lákadlem jméno, které možná donutí někoho si desku koupit ze sentimentu, nebo bůhví čeho jiného. Některé skladby sice nejsou špatné, ale na druhou stranu jich je na albu spousta takových, které by Britové či Američané zovali fillers. Tedy vata...
K těm povedenějším patří např. intro "Stillmatic", v němž
Nas pronáší apoteózu této desky proti těm, kteří mu nevěřili, kteří jej odmítali a považovali ho za plagiátora. Mottem písně by mohla dominantní veršovanka:
"Blood Of A Slave, Heart Of A King" (krev otroka, srdce krále). Intro je zajímavé hlavně hudebně, protože syntetizátorové pozadí má velice příjemnou melodickou linku, která se s rapem Nase slušně doplňuje. Za zmínku stojí určitě i "Braveheart Party", v níž hostuje věhlasná
Mary J Blige. "Got Ur Self A..." je zřejmě nejhitovější skladbou desky -
Nas frázuje agresivně, řádně klade větný přízvuk, nadává všem rádoby umělcům (
Limp Bizkit,
Eminem), je hrdý na realitu a hlavně perfektně použil ženský chorálový refrén, jenž je hned po prvním poslechu zažráný pod vaši kůži. Ani "You're Da Man", silně kritická vůči televiznímu násilí a také náboženskému, není k zahození. Jenže...
... pak je na desce mnoho, mnoho dalších, které už vlastně ani nejsou příliš zajímavé. Texty mají v podstatě standardní, pořád o tom samém a skrze stále stejné fráze, motivy a témata, hudebně zase dominují čím dál tím víc učebnicové beaty, jež jsou spoře oděny v občasných, hodně jemných instrumentálních doprovodech. To je ale podle mě málo.
Nas byl a stále je, nadějný MC (vzpomeňte si na skladbu "If I Ruled The World", ve které je použit sampel
Lauryn Hill, což je pro české posluchače asi nejznámější Nasův výtvor, protože běžel i v místních rádiích), musí akorát dbát poněkud pečlivěji na muziku, kterou dělá. Těžko se může udržet ve špičce (rapové i komerční), když se nebude snažit o alespoň částečně inovativní postup, jehož je holt v hip-hopu potřeba.