Před rokem se díky velkému hypu proslavila Lana Del Rey, nad kterou se zpočátku snášely mraky nejistot. Utrápený hlas zpěvačky v retro hudebních aranžích se společně s vintage stylem postupem času dostal do spektra vnímání mas, zvlášť u dívek nacházejících u Lany vzor. Přehnaná adorace sice není namístě, ale je třeba poznamenat, že se stala vzorem i pro řadu dalších hudebních interpretů. MS MR se od Lany příliš neliší. Těžko se kapele odpáře jistá inspirace - stačí se podívat na první videoklipy k singlům z EP "Candy Bar Creep Show", které vyšlo minulý rok v říjnu. V té době byli Lizzy Plapinger (MS) a Max Hershenow (MR) známí především na sociálních sítích, konkrétně na blogerském Tumblru. Stylové animované obrázky jako by charakterizovaly hudební žánr, pod kterým se tato dvojice podepisuje.

Hudba pro zasvěcené se dostala na povrch s trailerem na třetí sérii seriálu "Hra o trůny". MS MR již nebyli záležitostí jen mladé komunity lidí na Tumblru, případně Twitteru. Není se čemu divit, písnička "Bones" je prostě dobrá a do seriálu se náramně hodí. Ostatně celé EP obsahující kromě této skladby ještě další tři (ty se objevují i na aktuální debutové desce) bylo jedním z nejpovedenějších ípíček, které v té době vyšly, což dokazuje i dřívější recenze "Candy Bar Creep Show" Lukáše Bočka. To však nebylo jejich prvním EP, často se zapomíná na demo EP "Ghost City USA". Je to celkem škoda, protože se na něm vyskytuje velice povedená coververze songu "Time Of My Life" od Patricka Wolfa.

Jak už bylo zmíněno v předešlém odstavci, "Secondhand Rapture" obsahuje všechny skladby z "Candy Bar Creep Show". Jestli je máte oposlouchané z dřívějška, vůbec to nevadí. Debut obsahuje řadu dalších velice podařených věcí, které stojí za pozornost. Navíc staré věci fungují s novými velmi dobře a zapadají do celkového konceptu alba. Máme tady svěží singl "Fantasy" s chytlavým refrénem, rytmickou skladbu "Salty Sweet" s houpavou melodií, temný klavírní podklad v atmosférické "Twenty Seven". Nejsilnější písní je po již známé "Hurricane" předposlední "No Trace" s vynikající ráznou hudební produkcí a "Head Is Not My Home", ve které Lizzy Plapinger skvěle dokazuje své pěvecké schopnosti.

Na "Secondhand Rapture" se nevyskytuje jediné slabší místo, nahrávka je vyvážená od začátku do konce. Deska je často kritizovaná pro svou nevýraznost a šedivost skladeb. Ze začátku se kritika může zdát zcela oprávněná, avšak čím víc poslechu desce dáte, tím víc si začnete všímat rozdílných konstrukcí jednotlivých songů. Stereotypní byla například deska "The Golden Age" od Woodkida, oproti tomu je debut MS MR plný pestrých skladeb. Pokud máte rádi zpěv Florence Welch, líbí se vám styl Lany Del Rey, akorát byste dali přednost trochu pozitivnějšímu a energičtějšímu podání, je pro vás tvorba MS MR to pravé.