Poslední rozloučení s Chrisem Cornerem

07.04.2013 17:36 - Lukáš Benda | foto: facebook interpreta

Mimo Berlín a Prahu jej nikdo nezná. A pokud Chris Corner nepřestane zahnívat, nebude to dlouho trvat a nebude jej znát nikdo už ani v Berlíně, ani v Praze. V polovině března se jeho IAMX pokusili o sebevraždu albem "The Unified Field", aby se začátkem dubna ocitli v umělém, uměleckém spánku, při koncertu v Roxy.
IAMX, Roxy, Praha, 4.4.2013
© Martin Chochola / musicserver.cz
Pokud dáte za vstupenku v předprodeji šest stovek, případně o kilo víc na místě, jste sevřeni nesvobodou názoru a ono draze vykoupené vystoupení si jednoduše musíte užít, jinak budete sami před sebou za vola.

Hudební publicista (chcete-li zapšklý virtuální pisálek a samozvaný kritik) dostane na koncert zdarma akreditaci - ta sice nezajistí loajalitu vůči vystupujícímu interpretovi, ale mělo by se jednat o jednosměrný lístek na trati k nezávislé a objektivní reportáži. Mno, přibližně tímto způsobem to funguje v nějakém ideálním, vakuovaném, sterilním světě, v tom soudobém, reálném, ovšem nikoliv. Reportáž tak bude vždycky subjektivním útvarem, neb je ovlivněna mnoha proměnnými, zvláště když ji píše Lukáš Benda.

IAMX, Roxy, Praha, 4.4.2013
© Martin Chochola / musicserver.cz
V případě burlesky IAMX je naprosto zásadním faktorem počet předchozích konfrontací s Chrisem Cornerem. Pokud vidíte tohoto kolouška poprvé, pravděpodobně po úvodním kabaretním čísle odhazujete své zvlhlé spodní prádlo na pódium (nesejde na pohlaví či sexuálních preferencích). Tak třeba nejmenovaný kolega z nejmenovaného rádia je nadšený cornerofil a svá kožená tanga vysvlékl už před Roxy, když uviděl autobus, kterým Chris přijel. A to je ono. Kdo přišel na IAMX naladěný na frekvenci, že odejde spoko, jistojistě i odešel, přestože předvedená šou... vlastně vůbec žádná šou se nekonala. Byla to zádušní mše.

Cornerofil: Hele, tobě se líbí ty nový Strokes, víš proč?
Já: Protože je to dobrá deska? Nebo kam míříš, kámo?
Cornerofil: Kolik jsi od nich naposlouchal předchozích alb?
Já: Žádný. Jako obyčejně nemám čas na mrtvý garážovky, když kolem bují hipsterský svět, ale zmínily se o nich buchty v nějaký z epizod 2BG a Strokes zrovna vydávali album, tak jsem si je teda poslech', světe div se, zaujalo mě to. Ale nedochází mi souvislost s IAMX?!
Cornerofil: Hm. Kdybys je znal předtim, tak by se ti ta nová deska nikdy nemohla líbit. Hele, já teď viděl naživo IAMX vůbec poprvý a byl to nejlepší koncert v mym životě.

Dál jsem ho neposlouchal, ale podle výrazu ve tváři Cornerofil zcela protekl a rozevřel se do podobného úhlu jako klíny šestnáctek z prvních řad čtvrtečního Roxy. Ještě před přídavky... základní set od nich dělila asi půlhodinová přestávka... ještě před přídavky už byly děti dětí na podlaze, první dvě řady postávaly naostro, chtěly Cornera ojet, ten si sem do Prahy už vážně jezdí vždycky jen zamasturbovat, to když odchází z pódia, záhazený podprsenkama, kalhotkama a trenýrkama, asi mu to ale tentokráte nešlo, proto ta půlhodinová pauza... pro první dvě řady dost možná životní zážitek, ale zbytek Roxy vážně neřádil, spíše vlažně postával. A bylo jedno, jestli IAMX zařadili první rychlostní stupeň (písně od třetího alba dál), anebo ten druhý (rutinérským, až profesorským hraním zabité věci z "The Alternative").

IAMX, Roxy, Praha, 4.4.2013
© Martin Chochola / musicserver.cz
No tak hlavně, že fanouškům při kolektivním orgasmu docela uniklo, že IAMX odehráli svůj nejslabší set za několik posledních let, co nás pravidelně navštěvují. Ona už aktuální, březnová deska "The Unified Field" - pátá studiová v pořadí, zároveň suverénně nejslabší -, napověděla, že na místo dekadentního krasosmutnění lze naživo od naturalizovaných Berlíňanů očekávat už jen křečovitě smutnou kvaziveselku. Zkrátka, kdo šel na čtvrteční koncert kvůli tomu, aby jej IAMX přesvědčili, že si nové album, ke kterému se vlastně celé to monstrózní, transatlantické turné jede, zaslouží pozornost, zaplakal. A rozhodně ne štěstím. No sakra, kdo z vás se chtěl dožít WTF okamžiku, kdy bude Chris Corner znít jako Moby?!

Bulvární informace hovoří o tom, že Chris má problém. A kdyby jenom jeden. Ze zákulisních zdrojů proniklo v posledních dnech několik, ehm, utajovaných zpráv o aktuálním stavu ústřední tváře IAMX. Úvodní koncerty a afterparty aktuálního "Animal Impulses Tour", které započalo na konci března v zemích Beneluxu, Cornera údajně vyčerpaly k totálnímu fyzickému i psychickému kolapsu. Rozklad potvrzuje i zákaz tvrdého alkoholu v nejbližším okolí homme fatal. Do Prahy tak Chrise tourbus přivezl složeného v krabici s kostičkami lega a teprve na místě jej kluci a holky a klukoholky a holkokluci poskládali a povolili mu během večera pít jen vlastní sliny a červené víno.

IAMX, Roxy, Praha, 4.4.2013
© Martin Chochola / musicserver.cz
Pohublý Chris podal ve čtvrtek v Roxy střízlivý výkon. Ani jednou nepřekročil svůj vlastní stín z minulosti. A vlastně ani jednou se na pódiu v Roxy neobjevil jeho současný stín, protože světla reflektorů postavu hlavního mága po celou dobu záhadně míjela - tímto smekám před fotografy, kteří z té tmy dokázali vůbec něco vytěžit. Cornerův výrazný outfit měl zastínit nevýrazný výkon, což se nepovedlo, ale zase člověka napadlo, že kdyby Bruno Ferrari neměl rozměry XXL, ale XS, Chris by si s ním kromě koksu mohl vyměnit i uniformu.

Zatímco většina písní splývala do jednolitého šedého celku, v pozitivním slova smyslu zaujaly během koncertu dva výraznější, barevnější momenty - vousatá "Kiss + Swallow" na začátku představení, a také nový, infantilní singl "I Come With Knives" na jeho konci. Novinek během večera mnoho nezaznělo, což samozřejmě není zase až tak překvapivé, pokud se tedy k vám, podobně jako ke Cornerovi, dostal feedback z éteru - totiž mnohá rádia odmítají písně z aktuálního alba hrát. Důvod je nasnadě - nudou překypující nuda.

V polovině dubna se IAMX chystají na třináct zastávek po Spojených státech. Po pražském koncertu jsem nabyl jednoznačného dojmu, že by měli po skončení evropské části turné zabookované letenky stornovat a z vrácených peněz zaplatit výlohy nasmlouvaným zámořským klubům, protože v aktuálním rozpoložení Chris Corner a jeho věrní Ameriku vážně neobjeví, spíše se navždycky ztratí a nikdy se už nevrátí.

Jiný pohled Dana Hájka

V Roxy se stala celkem nečekaná věc, odehrála se taková malá spirála času, vzpomínek. IAMX jsem měl tu čest vidět už několikrát, ale v posledních letech se dral do popředí pocit, že mi na těch koncertech cosi chybí. Takový slovy nepopsatelný vjem. Aktuální štace s deskou "The Unified Field" Chrisovi Cornerovi a jeho bandě ale vlila nečekanou injekci energie a možností, jak vše propojit s dřívější tvorbou. To, co efektně působilo při mém prvním setkání s nimi na festivalu Love Planet v Táboře před dlouhými osmi lety (tehdy po jejich vystoupení měla scéna dokonce i narušenou statiku), bylo rázem zpět, ten zásah uhrančivosti, elektronické syrovosti a Chrisovy čiré neoblomnosti. Dalo se tomu vytnout snad jen to, že videoprojekce nebyly už tolik provokativní jako dříve, ale ukrytá symbolika se dala spatřit, dopátrat.

Skvěle sestavený setlist a sehranost celé formace byla hnána publikem, i když klub nepraskal ve švech. Ta alchymie tam prostě byla, začátek měl sice pomalejší rozjezd (pravděpodobný záměr), ale s přibývajícími odehranými položkami ty zábrany byly záhy pryč. Bubenické hrátky během "Tear Garden", rozpumpovaná dvojice "Cold Red Light" a "Walk With The Noise" nebo přídavek v brilantním trojlístku "I Come With Knives", "President" a "Nighlife" je jen hrubý výsek z toho všeho. Z "Kiss + Swallow" sice nakonec zazněl jen titulní track, dal ale jasnou odpověď: Chris našel tajnou recepturu, jak se dostat do původní formy, jak to rozpálit na plné obrátky a přiměřeně promazat svůj výstřední kabaret, aby nikde nic nedrhlo. Zpětným pohledem se odvážím říci, že to byl nejlepší klubový koncert IAMX.



DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY