Trochu uplakané album britského lva

07.12.2012 08:00 - Ondřej Hricko | foto: facebook interpreta

Baskytarista Iron Maiden za svůj život dokázal už opravdu hodně a jeho přínos hudbě, zejména metalové, mu upřít nelze. Není tak divu, že si od své domovské kapely odskočil zkusit i něco mírně odlišného ve svém sólovém projektu. Jste zvědaví, jak jeho album "British Lion" dopadlo?
6/10

Steve Harris - British Lion

Skladby: This Is My God, Lost Worlds, Karma Killer, Us Against The World, The Chosen Ones, A World Without Heaven, Judas, Eyes Of The Young, These Are The Hands, The Lesson
Vydáno: 24.9.2012
Celkový čas: 52:12
Vydavatel: Parlophone
Už dost konzervativní název desky "British Lion" napovídá, že o nějakých žánrových experimentech řeč nebude. Steve Harris však o svém sólovém albu moc informací dopředu neprozradil. Ale u jednoho z nejdůležitějších členů jedné z nejdůležitějších skupin lze jen těžko předpokládat, že by nějak výrazně vyhořel. Nechme se tedy překvapit a britského lva společně zakusit.

Nevím, čím to je, ale co mi tak úplně na celkovém výtvoru nesedí, je zvuk, který mi připadá jakýsi nedochucený, unylý a pro metalovou ikonu zdaleka nedostatečný. Přijde mi, že právě nedomrlý zvuk ubral mnoho z energie nahrávky. Výsledku ani nepřispívá poněkud plačtivý vokál Richarda Taylora, kterého si Harris pro svůj záměr zvolil jako výhradního zpěváka. Nutno říct, že poněkud nešťastně, protože jeho projev postrádá jakékoliv napětí, významnější emoce a potřebná překvapení. Ať jsou jednotlivé skladby jakkoliv aranžované a barvité, fádní zpěv vše háže na jednu hromadu a příšerně je shazuje. Ke všemu mi přijde zvláštní, že u dosti skladeb je podepsán právě Taylor a Harris není výhradním autorem. Možná ale chtěl jen dosáhnout větší pestrosti nahrávky.

Pro fanoušky Iron Maiden bude "British Lion" trochu exkurzí do jiných vod, ve kterých svou modlu dosud nepotkávali. Což je rozhodně dobře, nahrávat stylově totožnou nahrávku by nemělo bůhvíjakou pointu. Tento krok rozhodně vítám. Škoda, že je celkový koncept pojat tak nějak nešťastně. Všechny skladby jsou samy o sobě dobré, kvalitou sobě rovné a žádná výrazně nevybočuje ani nahoru, ani dolů. Na jednu stranu je fajn, že album postrádá vyloženě špatné momenty, ale to, co dělá nahrávky nejen Iron Maiden jedinečné, je právě koncept, moment překvapení, vrcholy, gradace, práce s atmosférou, hraní si s posluchačem. Tohle všechno přesně tato sólovka nemá.

Byla by však škoda některé mírně povedenější kusy nezmínit. Pozornost si zaslouží heavymetalový výlet "Karma Killer" s výborným kytarovým riffem a celkovým nábojem písně i melodická balada "Us Against The World", která by opět byla daleko zajímavější nebýt tuctového zpěvu Taylora. Co říci závěrem, fanoušci vyloženě zklamaní asi nebudou, ale nebudou ani šílet štěstím. Vyčítat Harrisovi průměrnou nahrávku ale nelze. On si své odpracoval a má nárok si dělat, co on chce a jak chce. Příště mu snad akorát přejme lepší ruku při výběru zpěváka a zajímavější produkci a zvuk nahrávky. Po hudební stránce nemám s nahrávkou nejmenší problém, jen si to chtělo trochu více pohrát s dramaturgií a výsledek by pak byl pro posluchače možná významnější.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Názor na recenzi :-D (Roman, 14.02.2016 15:37) Reagovat

    Dobrý den,jmenujii se Roman a tak trochu mi to nedalo reagovat. Jsem velkým fanouškem Iron a muziky vůbec. Bez sluchátek mne potkáte maximálně v noci :-D No konečně k reakci, nemyslím si, že Vaše kritika je až tak objektivní. Mnohokrát jsem dostával do uší jak zpěv, tak kytary. A musím uznat, že právě ta různorodost a jednoduchost zpěvákova hlasu hraje velmi významnou roli. Berme totiž na vědomí, že jde o samostatný projekt Harrise a u tak významného muzikanta bych ani nečekal nic jiného. Dle mého názoru jde právě o dost odlišný projekt, než je Iron a vše ostřejší by bylo zřejmě připodobnováno právě Ironům. Mne osobně tento projekt velmi oslovil. Určitě to má osobitost, nápaditost i moment překvapení. A vzhledem k Dickinsovým kvalitám, bych já osobně v kůži Harrise nevolil jinak. Zpěvákův hlas bych přirovnal k velmi klidným a i v této muzice, proč ne?
    Závěrem, tento projekt je alespon pro mne zhýčkaného Ironama něco pestrého a pokud toto album ještě někdo nemá, tak mohu jen vřele doporučit, určitě nebudete zklamáni.
    S pozdravem Roman Fejfar

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY