Bodrý kumpán s pianem - Jan Spálený je zpět. Nové koncertní album nahrál v mariánském poutním kostele ve Skokách, ve vysídlené vesnici vysoko nad údolím Střely. Oprýskané zdi barokního objektu, jazz, blues, typické piano a dechy. Deska "Panenko skákavá" je jednou z událostí podzimu.
8/10
Jan Spálený Trio - Panenko skákavá
Skladby: Hotel Štístko blues, Suzanne, Dnes opouštím přístav, Jsi trochu povadlá, Zavolej jen moje jméno, Cínový vojáček, Znám tě málo, Sto tisíc modrých sluncí, Loudání, Bojlér blues, V ulicích je déšť, Skandál, Asi v tom bude nějakej háček, Mezi břehy, Věřím v nás
Vydáno: 17.9.2012
Celkový čas: 76:03
Vydavatel: Parlophone
V prosinci sedmdesátiletý
Jan Spálený je fenomén. Jeho skupinu ASPM (Amatérské sdružení profesionálních muzikantů), kterou v osmdesátých letech prošel i předčasně zesnulý
Petr Kalandra, netřeba představovat. Na koncertě však uslyšíme jen elektrické piano a zpěv frotmana, hru na křídlovku a trubku světoznámého Michala Gery, basovou kytaru a kontrabasovou tubu v podání Spáleného syna - Filipa.
Vzhledem k akustice prostoru totiž musela ustoupit rytmika. Výběr písní je tak odlišný od toho, který běžně slyšíme na koncertech. Skvělé atmosféře napomohla i mystika místa. Málokdo ví, že lidové rčení "panenko skákavá", je spojeno s obrazem Panny Marie Pomocnice z osmnáctého století, který byl umístěn právě v daném kostele. Do Skoků přivedl Spáleného přítel, muzikolog
Petr Linhart. Chtěl mu ukázat místo, na kterém se stovky let setkávají poutníci. Hudebníka prostor uchvátil a rozhodl se pro příchozí v rozmláceném kostele uspořádat komorní koncert.
Muzikant se tak vrátil do počátků své kariéry k desítkám let starým písním. Mnohé tak slyšíme naživo po řadě let. Zazněly skladby jak z muzikantovy domovské kapely, tak i několik převzatých písní. Uslyšíme tak "Věřím v nás" ("I Believe In You")
Boba Dylana či skvělou verzi písně "Zavolej jen moje jméno" ("You Got A Friend") Carol Kingové:
"Když se zaplejtáš do mastnejch mraků, který vítr na tebe vrh všecky, dej si svou hlavu do pořádku, zařvi Markéto na plný pecky, stiskni naše hlavy dohromady svejma mokrejma rukama, a nezapomeň, že máme málo času."
Nelze vyzdvihnout jen jednu píseň. Všechny mají něco do sebe. Střídmé aranžmá jim pak velmi sluší. Je dobře, že album vyšlo, představuje Spáleného v trochu jiné poloze. Pro milovníky silných hudebních zážitků podmínka. Více už nás může potěšit jen nové autorské album. Muzikantů Spáleného formátu by mělo být víc.
"Slušnost nás spojuje. A naopak," říká v bookletu hudebník. Příjemný poslech!