© facebook interpreta
Úvodní písnička desky nemůže nikoho nechat na pochybách, že by Mick Jagger po těch letech neuměl napsat chytlavou melodii. Rychlejší skladba by se dala označit za "dospělý poprock" s klenutou melodií a lesem smyčců. Backvokály zpívá Rob Thomas z Matchbox Twenty, který například napsal i "Smooth", písničku, která dokázala prodat poslední album Santany. 2. Joy (4:41)
Bonovi z U2 dal Jagger o trošku větší prostor než Robu Thomasovi, a tak můžete v téhle písničce slyšet duet mezi těmito dvěma velikány rockové hudby. Opět rychlejší tempo, popový refrén, hodně zajímavé sbory a ovšem i poměrně více kytar než v úvodní skladbě. 3. Dancing In The Starlight (4:05)
První pomalejší písnička, i když do balady má dost daleko. V úvodu o něco střídmější aranžmá vystřídá bombastický refrén.
© facebook interpreta
Pilotní singl z desky a také jedna z nejtvrdších skladeb na ní, stačí slyšet úvodní kytarový riff. Jagger ji napsal spolu s Lennym Kravitzem, který ji i produkoval a téměř celou nahrál. Typický dřevní rock'n'rol, jaký byste od této dvojice čekali, což mu ovšem neubírá nic z jeho chytlavosti. 5. Hideaway (4:33)
Písnička v pomalejším tempu, kterou produkoval Wyclef Jean, tedy člověk z poněkud jiné hudební oblasti než Jagger. Jeho styl okamžitě poznáte, ve spojitosti s hlasem Jaggera však působí velmi osvěživě. Písničku rámuje výrazná basa a kytara Joea Perryho z Aerosmith (jejíž zpěvák Steven Tyler má podle mě ještě větší "hubu" než Jagger sám). 6. Don't Call Me Up (5:16)
První opravdová balada, postavená zpočátku na klavíru, jemných bicích a akustických kytarách. Pak ovšem přijde silný refrén... 7. Goddess In The Doorway (4:55)
Titulní písnička nové desky, největší stylový výlet jinam a dle mého názoru také jedna z nejlepších skladeb. Hodně taneční rytmus i aranžmá vám představí Jaggera tak, jak jste ho asi ještě neslyšeli, i když i v téhle skladbě se samozřejmě ozývají kytary. 8. Lucky Day (4:50)
Písnička, která vám hned od začátku připomene svým rytmem Santanu a jeho poslední album "Supernatural". 9. Everybody Getting High (3:57)
Stadionová roztleskávačka, která dává naopak nejvíce vzpomenout na jeho domovskou kapelu Rolling Stones. 10. Gun (4:41)
Opět taneční rytmus, dokonce i typická "umcaumca" basa, v refrénu ovšem přijde razantní změna s tvrdými kytarami. Jednoznačně nejzajímavější písnička na desce. 11. Too Far Gone (4:35)
Balada v typické rockové poloze, která je u Jaggera předvídatelná. 12. Brand New Set Of Rules (3:35)
Na závěr další pomalejší písnička ve více intimnějším duchu. Nezapomeňte, že nové album Micka Jaggera "Goddes In The Doorway" vychází v pondělí 19. listopadu. V ten den na MusicServeru samozřejmě najdete i recenzi.