© facebook interpreta
Jaroslav Hrách - "Botoxová" královna (7/10)
Vztah ke zpěvačce: Zpočátku vlažný, postupem času vřelý. Když jsem poprvé slyšel "Video Games", nevěděl jsem, co si myslet. Skladba nadprůměrná, ale nové jméno mi říkalo, že se jedná o zpěvačku s jednou dobrou písničkou a konec. Když vyšlo "Born To Die", nesl se tím celkem velký hype. Po prvním poslechu jsem ale musel uznat, že byl oprávněný. Může se zdát, že jsou všechny skladby na albu dělány podle jednoho vzoru a jen občas se něco změní, aby se mohly pojmenovat jinak. Melancholicky laděná hudba, pokaždé stejně rozestavěný refrén, poloha hlasu, texty o lásce nebo o životě. Na druhou stranu přesně tohle utváří ten správný koncept desky. Splývání jednoho tracku s druhým, problém, na který si u této desky mnoho lidí stěžovalo, po několikátém poslechu mizí. Alespoň u mě. Především díky skvělým refrénům a hudebním podkladům. Dobrým příkladem jsou například "Blue Jeans" nebo "This Is What Makes Us Girls", které zaujmou hned napoprvé. Lana Del Rey se svým roztomilým hlasem sice neexperimentuje, drží se pomalých sladkých songů, ale právě to se mi na ní líbí. Pro melancholické chvilky je "Born To Die" skvělou volbou. Simona Knotková - Elegie paničky Stepfordské (7/10)
Vztah ke zpěvačce: Bouřlivější než aprílové počasí, ale momentálně se vcelku ustálil.Ještě před vydáním "Born To Die" se kolem Lany zvedla masivní vlna hypu, která jí asi víc uškodila, než pomohla. Od jejího debutu (druhého alba) se pak čekaly zázraky, které jim Lana nikdy nemohla nabídnout, a zpěvačka si pak sama ještě přibila hřebík do rakve, když všem pošramotila iluze o svém pěveckém projevu na SNL. "Born To Die" přitom zase takový průšvih není. Čím déle tu desku poslouchám, tím raději se k ní vracím a tím více jí dokážu odpustit, že je v podstatě plná klišé a místy zní dost monotónně a přes kopírák. Výrazněji z alba tyčí snad jen hip hopem načichlá "National Anthem" a samozřejmě "Video Games", povinný track pro všechny melancholiky. Co ale na tom, když se to vlastně tak dobře poslouchá a tu jednotvárnost a utahanost celku po několika posleších už ani nevnímáte? "Born To Die" je sladká nostalgie. Splněný sen americké holčičky, která vyrůstala na starých gangsterkách a v gramofonu jí hrála Nancy Sinatra. Nevím, možná je stejně umělá jako všechny ty Britney a Rihanny, kterým má být opakem. Já jí to ale stejně žeru a do budoucna jí držím pěsti. Pavel Parikrupa - Dráždivé, velkolepé a naivní (7/10)
Vztah ke zpěvačce: Nenechala mne chladným.
© facebook interpreta
Vztah ke zpěvačce: Vlastně žádný. Nechci se pouštět do spekulací a předčasných soudů, zda Lana Del Rey je jen nafouknutá bublina, která splaskne dříve, než si jí stačí všimnout Radiožurnál, nebo zda začne udávat směr světovému popu. Jednak to netuším, jednak je to zbytečné a vlastně mi to je jedno. Ač se s popem potkávám asi tak často jako Iveta Bartošová s vkusnou písničkou, album "Born To Die" mě, ani nevím proč, zajímalo. A nejen že mě ta melancholická Newyorčanka, která se ráda koupe v bazénech patosu, neobtěžovala, těch padesát minut s ní se dá vydržet a ani to nebolí (pokud se drží svých charakteristických smyčců a pomalého tempa). V případě těch několika málo svižnějších věcí si zřejmě Lana potřebovala ukázat, že tudy cesta nevede. Což koneckonců nevadí, dají se přeskočit. "Born To Die" je možná deska pro přecitlivělý holky a zšenštilý kluky. V každém případě ale mezi novými popovými hvězdičkami, které se dostaly k mým uším, svítí o něco jasněji. Václav Trávníček - Další dílek mozaiky (6/10)
Vztah ke zpěvačce: Známe se poměrně krátce. Musím říct, že mě singly "Born To Die" a "Video Games" navnadily, možná až moc. Celá deska pak v mých očích představuje asi polovinu vkusných popových písniček majících singlové ambice ("Dark Paradise", "Blue Jeans") a polovinu tracků, ke kterým jsem si cestu zkrátka nenašel ("Off To The Races", "Summertime Sadness"). Připadá mi, jako by se Lana v takových momentech snažila zhostit role o pár levelů níže bavící davy Lady Gaga a po cestě nabrala do kapes zásoby holywoodské esence. Je škoda, že majstrštyk "Without You" je součástí jen speciální edice. Ještě že máme ten internet. Celkově vzato hodnotím "Born To Die" jako ničím neurážející a docela vkusný pop zapadající do mozaiky trendu, který se navrací zpět k singlům a rezignuje na dlouhohrající desky. Hudba Lany Del Rey může být přínosem/zábavou/společníkem v několika dílčích momentech, poslouchat celou desku ale nemá moc cenu. Singly stačí.
Album: Lana Del Rey - Born To Die
Průměrné hodnocení: 6,6/10
Celkový čas: 49:21
Skladby: Born To Die, Off To The Races, Blue Jeans, Video Games, Diet Mountain Dew, National Anthem, Dark Paradise, Radio, Carmen, Million Dollar Man, Summertime Sadness, This Is What Makes Us Girls