To, že má ráda taneční kousky, už sexbomba americké pop music dokázala na pár svých předchozích nahrávkách. Ale ještě ani jednou nebyla tak rozverně roztančená, jako na soundracku k filmu "Glitter".

Přidrzlý hlásek ženské, o které se nejednomu posluchači zdají divoké sny, je tentokrát hodně na vlnách houpavého, tuc tucováním šmrncnutého rytmu. Mariah vysloveně baví odzpívat si v písních několik hlasů a nápěvů, případně si pohrát s pro ni charakteristickým prolínáním vlastního hlasu se sbory, či v případě tohoto alba v mnoha duetech s hlasy spoluúčinkujících umělců. Na pestrém výčtu s ní totiž figurují jména jako jsou Busta Rhymes, Da Brat, Mystikal, Ludacris, Ja Rule, Nate Dogg nebo DJ Clue. Je asi jasné, že se jedná o lidi, kteří nemají daleko k tomu, aby vám při poslechu rozproudili krev a uvedli vaše končetiny do stavu pohybové, nebo přesněji taneční pohotovosti.

A co tedy album konkrétně obsahuje? Hlavně rytmické věci, které celý projekt rámují a jsou jeho těžištěm. Taková "Loverboy Remix", otevírající desku, je skladbička posouvající hned na začátku posluchače do světa hodně tanečního a už méně klasicky "mariahcareyovského". Písní jako "Loverboy Remix" je na "Glitter" spousta - namátkou "All My Life" nebo "Last Night A DJ Saved My Life". Pak jsou tady ale taky očekávané songy z klasické kuchyně Mariah Carey. Třeba u "Lead The Way" nebo u "Reflections" si asi se slzou v oku zavzpomínáte na staré hitovky typu "Hero" nebo "Without You". Jo, jo, to už je doba, co krásná neznámá Mariah zbláznila hlavu celému světu svýma prvotinkama… U těchto věcí s rokem vydání 2001 se jako společné se "stařinkami" jeví kromě struktury písní taky prezentace fascinujícího hlasového rozsahu pěvkyně, který čítá pěkných pár oktáv, jen co je pravda. A pak je tu taky parádní balada, nástrojově zcela odlišná od všeho ostatního. Číslo 10 na albu, píseň "Never Too Far", otevírají housle, violy a cella a teprve po chvíli na symfonické uvození nastupuje tklivá Mariah songem, při němž nejeden slabší nadšený fanoušek či fanynka roztají blahem...

"Glitter", to je kromě uvedených postřehů taky album pěkně balené, vždyt komu by se nelíbily (kýčovité) Maruščiny fotky, jimiž jsou prokládány listy v bookletu. Tak snad jen, aby stejně "pěkně" působily na posluchače taky hudební dílka na albu obsažená!