Nejprve si ujasněme, co všechno vydání split CD s jednoduchým názvem "Degradace vs. Kaktus" předcházelo, zejména pak na české straně hranice. Album "Atomic Boogie" Degradace tituloval kolega Petr Bláha rovnou na nejlepší desku českého punkrocku od roku 1993, obecně se o Ostravácích psalo jako o nejvýraznějším objevu scény poslední doby, k čemuž notně přispíval také charismatický projev zpěváka Sidneyho. Právě ten ale začal vystupovat ještě s vedlejším projektem Staré pušky, kterému nakonec dal na začátku loňského roku přednost. Za degradačním mikrofonem ho nahradil basák Rudee a kapelu doplnil kytarista Blinky.

V té době se už pánové z Degradace a Kaktusu, ve kterém mimochodem chvíli užitkoval své síly i Leďo, dřívější kytarista Zony A a frontman formace Princovia, potkali i na stříbrném disku, konkrétně na českém, nepříliš vydařeném tributu Ramones, pro který Degradace natočila píseň "Pet Sematary" a formace ze slovenského hlavního města pak pecku "KKK Took My Baby Away". Společné miniturné obou kapel před změnami v Degradaci pak mimo jiné propagovalo poměrně vydařený debut Kaktusu nazvaný "Mária".

Aktuální disková spolupráce nabízí 36 minut rock'n'rollu s punkovými ostruhy a glamrockovými ozdobami. Dvanáctku songů otevírá Degradace atmosférou poněkud temnější "Get It On", která sice hudebně poměrně šlape, ale text o "budoucnosti poseté kříži" není příliš objevný, stejně jako slova hned dalšího kusu "Je mi zle". V této špinavé pecce ovšem Rudee předvede, že se za mikrofonem zabydlel a nemusí to pro kapelu být zas takový problém, i když nemá tak charakteristický hlas jako Sidney - v refrénu řve skoro jako rozzuřený býk. Škoda že tomu nenasvědčují další kusy jako nevýrazné "Neštěstí" nebo "Zab mě, prosím", byť se zde zpěvák snaží s hlasem pracovat, jeho výkon je takový nějaký všelijaký - a před rokem mě docela vyděsil. To ve stejné době zveřejněná "Nic netrvá věčně" (btw. obě dvě jsou natočené ještě se Sidneym na kytaru) je na tom podstatně lépe a refrénové "úúúúú" je nakažlivé.

Sotva utichne Degradace, už se do uší valí tóny Kaktusu, hutnější, špinavější a celkově živější, zároveň ale s drobet horším zvukem (řekněme občas prskajícím). Ten ovšem nic nemění na faktu, že třeba hned úvodní kus ze slovenské šestky "16" je pecka, nepříliš složitý rock'n'roll, který nenechá sedět na zadnici, s chytlavým, snadno zapamatovatelným refrénem. A takových tu bratia z Bratislavy s přesvědčivým Janym za mikrofonem mají ještě dalších pět, takže svým ostravským kolegům dávají na frak, i když takové "Jebe 2012" je remake staršího songu, "The Last Time" zase jen anglicky přezpívaný kus "Posledný krát" z debutu a "Lilith" je na můj vkus dost uřvaná. Oproti tomu ale "Už sa s tebou nikto nemazná" je fajnová lahůdka.

Je čas na výsledek tohoto zápasu, i když je nejspíš patrný. Zatímco Degradace na splitku ztrácí body rozporuplným výkonem v některých písních, Kaktus se řítí v průměrně dvouapůlminutových vypalovačkách kupředu a potvrzuje pozici jednoho z největší objevů slovenské scény poslední doby. Závěrečné skóre: "Je mi zle", "Nic netrvá věčně" a "Napalm Beach" ku "16", "Koleso", "Už sa s tebou nikto nemazná" a "Jebe 2012".