System Of A Down se nehodlají smířit se světem

24.09.2001 05:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Dnes již slavná skupina naturalizovaných Američanů (tři členové System Of A Down jsou původem z Arménie) přichází s druhým albem “Toxicity“, které vystoupalo až na vrchol americké albové hitparády. Poté, co vystoupili i v našich končinách jako předkapela Slayer a nejsou tudíž cizí ani publiku v České republice, by bylo jistě na škodu si jejich novinku nepřiblížit.
7/10

System Of A Down - Toxicity

Skladby: Prison Song, Needles, Deer Dance, Jet Pilot, X, Chop Suey!, Bounce, Forest, Atwa, Science, Shimmy, Toxicity, Psycho, Aerials
Celkový čas: 44:08
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Pro ty, kdo System Of A Down neznají, bude nejlepší, když jejich hudbu přiblížím způsobem nejvhodnějším, tedy přirovnáním. Nejčastěji bývají stavěni po bok Korn nebo Deftones, což je ovšem domněnka značně pokulhávající. System Of A Down (dále jen S.O. A D.) mají totiž mnohem blížeji k Amen nebo možná k Papa Roach (k těm ale jen při letmém a rychlém poslechu, neboť jinak stojí Papa Roach poněkud opodál). Jedná se o rázný punk metal - rychlé bicí, ostré, místy pištivé, ale rozhodně tvrdé kytarové riffy. Vyhodou S.O. A D. oproti Amen je, že na drsný, hrubý a spíše temný hábit našívají lehce barevná krášlítka v podobě jednak zajímavých melodií (alespoň někde), jednak vlivu arménské lidové hudby, kterého je však na "Toxicity" podstatně méně než na debutu.

Velký rozdíl mezi S.O. A D. a většinou neometalové scény (sem bývají při populárním škatulkování obvykle řazeni) je, že zatímco kapely jako Staind, Korn nebo Deftones ve svých textech proplouvají vlastními depresemi, chtějí zemřít a nechat zehnít celý ten škaredý a zlý svět, S.O.A D. mají agresivní, politicky angažované texty. Kritizují policejní systém ("Prison Song"), lidskou aroganci vůči přírodě ("Science"), velké lži ("X"). Je tak patrné, že na rozdíl třeba od Linkin Park, kteří kladou důraz na melodičnost, S.O.A D. akcentují obsahovou stránku hudby.

Nebylo by ovšem spravedlivé osočit kapelu z pouhého kritizování a žádného muzicírování. Devadesát procent desky se nese v povedeném, skoro hardcoreovém duchu, Daron Malakian spolu s Serjem Tankianem punkově odsekávají a hulákají (v žádném případě se na desce "Toxicity" nesetkáte s metalovým řevem ala Slipknot), člověka taková hudba prostě zvedá ze židle. Mluvím ale o člověku, který poslouchá tvrdou hudbu pravidelně, protože System Of A Down nejsou v žádném případě určeni občasnému nebo dokonce náhodnému posluchači tohoto hudebního žánru.

Na závěr mne napadá jistá paralela s Rage Against The Machine. Podobně jako oni i S.O.A D. jsou vnímani jako političtí bojovníci. Navíc je možné přirovnat desku "Toxicity" k albům "Evil Empire" nebo "Battle Of L.A." - standartní, profesionálně bezchybná, lehce nadprůměrná alba.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY