Z Rihanny se stává pomalu továrna na cédéčka. Šestá deska za sedmiletou kariéru hovoří za všechno. Neztrácí se ale kvalita na úkor kvantity? Je dobré být stále "na očích a na uších", nebo se vyplatí jednou za čas se ztratit? Zkusili jsme "Talk That Talk" zmakrorecenzovat, abychom měli jasněji.
© facebook interpreta Jasně,
Rihanna není v téhle "továrně na cédéčka" sama. Četli jsme třeba i o
Lady Gaga. Čtenáři se pak dělí víceméně do dvou skupin. Jedna skupina se těší, protože dostane další novou muziku, druhá skupina má za to, že je dobré se čas od času vytratit a sbírat inspiraci v ústraní. Jak je na tom v tomhle víru událostí Rihanna a její šestá řadovka "Talk That Talk"?
"Nenabízí žádné inovátorství, ale kvalitou se předešlým deskám vyrovnává," napsala kupříkladu Katka Guziurová a albu udělila sedmičku. Tvrdí, že za pomoci (nejen)
Calvina Harrise se
Popelce z Barbadosu podařilo skloubit hitovost "Loud" a temnotu "Rated R". Co na to ostatní z redakce? Vybraná pětka z většiny souhlasí (a to i s tímto odstavcem), v průměru si ale RiRi odnáší míň - dvaašedesát procent.
Lukáš Boček - Další rok, další deska (7/10)
Vztah ke zpěvačce: Sleduju ji od první desky a zatím vrchol vidím v "Rated R".
Rihanna není kdovíjak ambiciózní umělkyně. Přesto se už mnohokrát dostala na první místo hitparád díky svým nekomplikovaným (ne však banálním) hitům z rukou dobrých producentů. Její osobitost a její hlas vždy bezpečně poznáte a díky nim překonáte pocit, že by její písničky mohl klidně zpívat kdokoliv jiný. Styl vydávání desek je ale už jak zaběhnutá fabrika. S přesností atomových hodin každý rok očekávejte dopad nových skladeb na pulty obchodů a pokaždé je to víceméně to samé. Odškrtnout si můžete: a) taneční hymny, b) r'n'b s přesahy do hip hopu, c) rozmáchlé balady. "Talk That Talk" se jako metronom naklání od éry "Rated R" ("Rock Me Out", "Drunk On Love") k "Loud" ("Where Have You Been" nebo "You da One") a občas se vychýlí úplně jinam (povedené retro "Watch n' Learn"). Těžko vás tak novinka může překvapit, ale pokud jste měli Rihannu rádi doteď, budete ji mít rádi i teď. Čeho je tady ale nezvykle víc, je lascivnost. Texty jsou cítit potem z milostného dovádění a dalšími sekrety. RiRi byla prostě vždycky
bad girl. Kolem a kolem je nová deska solidní. Žádný průšvih ani potrava pro intelektuály. Prostě solidní.
Jaroslav Hrách - Továrna na rádiové hity (7/10)Vztah ke zpěvačce: Rihannu mám rád, minulou desku "Loud" jsem si
zamiloval.
Uběhl rok a Rihanna vydala opět další desku. Ze začátku jsem si říkal, že to je
unáhlený krok. "Loud" je přece kvalitní počin, obsahuje mnoho tanečních hitů, což dokazují pozice v
mezinárodních hudebních žebříčcích. Už s "Rated R" si Rihanna nastavila laťku příliš vysoko. Překonat
tato dvě alba pro ni nebude vůbec snadné. S aktuálním albem se jí to zatím nepodařilo, nicméně i
tak nahrála povedenou desku. První singl "We Found Love" s
Calvinem Harrisem nepřináší žádnou
hudební revoluci, ale v klubech funguje. To samé platí o "Where Have You Been", prostě další party
track. Tematicky se Rihanna drží lásky a sexu. Konkrétně u "Cockiness (Love It)" zaujme provokující
text se skvělými metaforami (
"Suck my cockiness, lick my persuasion"). Kromě toho se jedná
o nejpodivnější, ale zatraceně chytlavou skladbu na albu. U "Roc Me Out" se nemůžu ubránit jisté
podobnosti s "Rude Boy". V "Drunk On Love" mě dostává zpěv, ve kterém ze sebe Rihanna dostala
maximum. Někomu sice může připadat příliš ukřičeně, mě ale dost baví. "Talk That Talk" si bere to
nejlepší ze dvou minulých nahrávek. Temnou atmosféru z "Rated R" a hitový koncept z "Loud".
Simona Knotková - 23 let. Šesté album. Zase dobře (7/10)Vztah ke zpěvačce: Od "A Girl Like Me" ji uznávám, od "Good Girl Gone Bad" si ji i pustím.
© rihannanow.com Docela by mě zajímalo, jak to
Rihanna dělá, že jí to vždycky s těmi producenty tak vychází. Pravidelně od roku 2007 na mě vytáhne nějakou strašně dobrou hitovku, která podle mě už překonat nejde a kterou přesto s každou další novou peckou překoná. "Umbrellou" počínaje, "Man Down" konče. Tedy vlastně poslední takovou je "We Found Love", úvodní skladba nové desky. Tuhle diskotékovou vypalovačku si dost dobře dokážu představit jako hymnu generace dnešních
-náctiletých. Stejně dobře bude na parketě jistě fungovat i "Where Have You Been". Jinak se ale není moc čeho obávat: "Talk That Talk" není zpěvaččina transformace do disco oblečku. Pořád je to něco podobného, co jsme už v minulosti od ní slyšeli a co nás nepřekvapí v tom dobrém ani v tom špatném slova smyslu. Ze svého hitového standardu rovněž neslevila a opět je tu pár pěkných kousků (namátkou - "Farewell", "Cockiness (Love It)"). Na desce mi chybí snad jen nějaká silnější výpověď, jakou byla třeba "Russian Roulette". Kdyby do placu nahodila i houpavé reggae podobné "Man Down", taky bych se nezlobila. Pozici popové magnátky se jí ale obhájit podařilo.
Petr Doupal - Rychlovýroba zábavy přestává fungovat
(6/10)Vztah ke zpěvačce: Nejoblíbenější zpěvačka a imaginární budoucí
manželka.
"Talk That That" je nečekaně plytké a nenabízí hodnoty
nutné k opakovaným dlouhodobým poslechům. Je to soubor celkově překvapivě průměrných
skladeb jak v měřítku Rihanny, tak v celém žánru popu/r’n’b. Pokud "Loud" nabídl pět výborných
písní a zbytek byl stále ještě velmi kvalitní, na "TTT" se už kvalitu udržet nepodařilo. Nepočítaje
výborné "We Found Love", snad pouze titulní song s Jay-Zm zaujme na první poslech, ostatní skladby
buď kopírují už použité osvědčené postupy, ale hůř (houpavé "You Da One" nebo "Farewell", kde
Alex da Kid vaří poxté stejnou kaši), nebo naopak sázejí na nezvyklou stránku (minimalistický
hate it or love it Bangladesh v "Cockiness" či malé temné taneční návraty k "Rated R"). Nejvíce tak může
zaujmout skladba trochu jiného ražení, která jednak Rihannu ukazuje jako skvělou zpěvačku, ale
také nabízí nezvyklý podklad: řeč je o "Drunk On Love" a samplu
The xx. I když konečné sedmičkové
hodnocení by zachránily vcelku povedené deluxe bonusy, nelze opomenout to, že "TTT" je o úroveň
níž než "Loud" a ten jsem kriticky ohodnotil sedmičkou, takže promiň, RiRi, tentokrát za šest a klidně
si dej větší pauzu, ale přijď s lepší deskou.
Petr Balada - Hluboké hrdlo má
pokračování (4/10)
Vztah ke zpěvačce: Proměnlivý.
Rihanna potřebuje pauzu. Vydávat rok co rok album jistě těší její vydavatelství,
ale s každým dalším přírůstkem se zpěvačka propadá do stále hlubší bažiny.
Jedinečnost hlasu a výrazu vyměnila za čím dál lacinější (rozuměj lascivnější)
slovní hrátky v textech i vizuálních prezentacích. Na prvních deskách v náznacích
prezentované lehké erotické napětí vystřídal křiklavý poutač na masokombinát
roztažených nohou. Co se týká hudební stránky, "Talk That Talk" nepřekvapuje.
Zaujme snad jen výsledek spolupráce s držitelem Grammy, který si nechává říkat
Mr. Bangladesh. Do poslední chvíle selhává novinka i v pokusu předložit alespoň
jednu velkou působivou pomalou skladbu. Hluboko zaražený trn z paty vytrhává až
závěrečná "Farewell". Nejzajímavější track lze najít ale až na prodloužené verzi alba
a není vítězstvím ani tak zpěvačky, jako spíše producentského umu dua
Chase & Status, pro které je spolupráce na "Red Lipstick" (po prezentaci na Glastonbury)
zaslouženým vyvrcholením letošního úspěšného roku. A pak že recenze na špatné
album nemůže končit dobře.
Album: Rihanna - Talk That Talk
Průměrné hodnocení: 6,2/10
Celkový čas: 37:29
Skladby: You Da One, Where Have You Been, We Found Love (feat. Calvin Harris), Talk That Talk (feat. Jay-Z), Cockiness (Love It), Birthday Cake, We All Want Love, Drunk On Love, Roc Me Out, Watch 'n' Learn, Farewell