© facebook interpreta
Blanka: To se uvidí. U muziky se to nedá říct předem, protože ty věci vznikají spontánně. Buď to bude v pohodě a my si budeme za novejma písničkama stát, nebo ne a v tom případě se na nový věci vykašleme. Repertoáru máme spoustu. Klidně můžeme hrát jenom starý věci dalších dvacet let.
Dan: Kdybysme byli odsouzený hrát až do smrti jenom ty starý věci...
Blanka: Odsouzený?
Dan: No, některý lidi to tak maj’. Tak bysme spíš asi udělali zase nějakou pauzu.
Blanka: Ale já si myslím, že tam vždycky potenciál byl a bude. Takže se jenom uvidí, jakým to půjde směrem.
Dan: Nový věci chceme zkusit napsat v lednu, v únoru a uvidíme. Třeba to půjde. Nebo třeba zjistíme, že jsme se každej za ty roky posunul úplně někam jinam, což by ale taky nemuselo vadit. Podstatný je, jestli bude fungovat společná komunikace. Zároveň bych byl nerad, kdyby si někdo myslel, že s obnovením Tichý dohody přestanou fungovat 2Wings. To není pravda, my budeme pokračovat po obou liniích.
© Karel Šuster
Blanka: Nemohli jsme hrát.
Dan: Když se rozhlásilo, že kapela přestala existovat, přestali jsme dostávat nabídky na koncertování. Ještě v roce 1999 nám vydali "Největší hity" a následující roky jsme pořád hráli, ale byla tam sestupná tendence. My jsme se nerozešli. Prostě ta kapela opravdu chcípla na nezájem pořadatelů, protože nebyla nikde vidět. Tenkrát byla v médiích jiná situace. Kdybysme nepřestali hrát, tak bysme stejně jezdili jen tak dlouho, dokud by úplně nepřestali chodit lidi. Navíc bysme museli buď hrát dokola pořád stejnej repertoár nebo ho doplňovat novým věcma, který by ale nikdo neznal.
Blanka: Je pravda, že některý kapely tuhle filozofii maj’. Jezděj', dokud se něco nestane.
Dan: Nebudeme jmenovat, komu se to stalo, že na něj přestali chodit lidi. Jenže stát se to, bohužel, může každýmu.
Blanka: Tahle země je opravdu malá. Ale ani muzikanti venku, který maj’ k dispozici celej svět, donekonečna neobjížděj’ kluby. Dřív třeba bejvala pro některý kapely praxe hrát v Praze i pětkrát do měsíce. A ejhle, najednou to nešlo. Fakt je to tady mrňavý. Kdybyste tenkrát napsali nový skvělý písničky a vydali desku, tak byste ten mýtus, že jste se rozpadli, zlomili. Blanka: Ale my jsme si vydali několik desek sami!
Dan: My jsme zkušenost s vydáváním vlastních desek měli. Jenže negativní. Udělali jsme živák "Live In Lucerna Music Bar" a desku "Blanka And The Shroom Party". Ale nebylo to na krámech, i když to bylo v oficiální distribuci, leželo to tam někde v krabicích v rohu a neprodávalo se to. Takže proto jsme do toho znovu nešli. Situace se změnila k lepšímu díky internetu, YouTube.com, sdílení a stahování MP3 až kolem roku 2005, 2006.
© blankasrumova.cz
Blanka: Tak to prostě je a tak to vyšlo. Já jsem ráda, že teď můžeme fungovat normálním způsobem. Naopak si myslím, že mi celá ta desetiletá pauza svědčí. Najednou se na vše můžeme podívat s odstupem. Život u každýho pokročil někam dál a je to o to zajímavější. V létě jste hráli na Trutnově, jak vás lidi přijali? Blanka: To byla bomba!
Dan: Super, akorát jsem tam slyšel úsměvnej názor, že mladý byli překvapený, že jsme rocková kapela. Ty lidi, co nás znali jen jako pojem, nebo z rádia přes "Marionetu", totiž nezažili klubový koncerty v devadesátých letech. 8. prosince slavíte v KC Vltavská, bejvalým Belmondu, 25 let od vzniku kapely. Kdo podle tebe přijde na koncert? Je to akce jen pro pamětníky? Dan: Nevím.
Blanka: Po zkušenosti z Trutnova čekám, že tam bude všehochuť. Od pamětníků po mladý lidi, který nás nikdy naživo neviděli.
Dan: Bylo by dobrý, kdyby tam bylo aspoň 20 - 30 % mladejch. Aby se to rozšířilo dál a začalo zase normálně fungovat. Kdybysme měli hrát jen pro tu stárnoucí generaci, znamenalo by to, že ta hudba nežije. To by nás mrzelo a na mě by to mělo takovej dopad, že bych asi nebyl úplně happy.
Blanka: Mě teď mile překvapil videoklip na "Reklamního anděla". Ten udělali právě mladý kluci, který si tu písničku vybrali sami.
Blanka: Já jsem z toho byla příjemně rozrušená, že se to povedlo. Kolikrát jsme se nerozcházeli úplně v nejlepším, ale "Čas všechno zahojí", jak taky zpíváme. Tady se po letech všechno dostalo na úplně jinou kolej. Byli jsme rádi, že se vidíme. A zjistili jsme, že jsme všichni vůči sobě příjemně naladění.
Dan: Setkání bylo super, teď se bude zkoušet. Sejde se i původní sestava kapely bez Blanky a měla by zahrát dvě, tři písničky.
Blanka: Pro mě to je hodně zajímavý. Tuhle sestavu Dohody jsem viděla jen jednou v životě Na Chmelnici, když jsem Dana ještě neznala. A když mi pak později pouštěl jejich demo "Zlatý grál", moc se mi to líbilo. Je to výborná deska. A tak se strašně těším, až tam kluci v týhle podobě vylezou na pódium.
© Luboš Servus
Blanka: Je to tak, "Underpop", a když se v televizi objevil klip "Má duše se vznáší".
Dan: Tenkrát jsme hrávali jednou tejdně v Rock Café zadarmo nebo snad za pár stovek a jednoho dne najednou přišlo narváno a od tý doby bylo narváno furt. A co pak "UnplugGag"? Blanka: Co s ním? Jak moc vám pomohla "Marioneta"? Podle mě se ta skladba ve svý akustický podobě stala velkým hitem a následně na to lidi vyžadovali akustickou Tichou dohodu. Blanka: No, je to tak.
Dan: To je takový to všeobecný zjednodušování. Ale pozor! K tomu tě nenutěj posluchači, ale ty činovníci hudebního businessu. Jakmile zjistěj, že něco komerčně zafungovalo, tlačej tě do toho, abys v tom pokračoval, aby ses nezměnil a oni si na tobě mastili dál kapsu, dokud to neomrzí kupující. Pak tě zahoděj a ždímaj dalšího chudáka. Prostě jako když vyrobíš rohlík sypanej mrkví a bude se dobře prodávat, tak podle jejich zvrácený logiky příště musíš udělat koblihu zase sypanou mrkví. A pak musíš (a podle nich můžeš) udělat chleba zas jedině s mrkví. Ale že by byla třeba lepší kobliha s čokoládou, že by si ji po tý mrkvový smršti najednou koupilo víc lidí, to nikoho z nich, nevím proč, nenapadne. Z krachujících gramofirem se nám činovníci přesunuli na festivaly. Proč si myslíš, že na drtivý většině z nich najdeš téměř identický line-upy? Takže k "Marionetě" mám rozporuplnej vztah. Ta písnička nás proslavila, sice až rok po tom, co vyšla, ale pak nám právě nikdo nechtěl vydat rockovej živák. Navíc to, že je naším největším hitem, není pravda. Když se podíváš na YouTube, nejsledovanější je "Večírek osamělých srdcí". "Marioneta" je až na druhým nebo třetím místě. Ale rádia ji hrajou nejvíc. Dan: To máš pravdu. Je to náš největší rádiovej hit. Ale v jakých rádiích ho proboha hrajou?!
Tichá dohoda
Tichou dohodu založili v roce 1986 Dan Šustr (kytara, zpěv), Jiří Šimeček (bicí), Zdeněk Macek (baskytara) a Jan Hájek (kytara). Pojmenovaná je podle názvu románu Elii Kazana. V roce 1989 přišla na místo zpěvačky Blanka Šrůmová. Od té doby je dvojice Šustr-Šrůmová vnímána jako hlavní jádro kapely. Skupina má na kontě pět studiových desek a další řadu projektů (akustické album, live desku, CD ROM, a další). K nejznámějším hitům patří "Marioneta", "Cizí pohled", "Večírek osamělých srdcí", "Má duše se vznáší", "Tulák po hvězdách" nebo "Kde spí andělé". Blanka Šrůmová během koncertní pauzy kapely nahrála dvě sólové desky, zpívala s Kašpárkem v rohlíku a Romanem Horkým, Dan Šustr založil skupinu 2Wings, s níž vydal dvě studivé a dvě koncertní desky.Dan: Počkej, tobě se něco nelíbí?
Blanka: Ani ne. S věcma Dohody jsem pořád celkem spokojená. I když jsou písničky, který už dneska takzvaně nemusím.
Dan: To tak ale bejvá normálně. Třeba "Cizí pohled" má Blanka ráda, ale mě už dneska moc ke ksichtu kapely nesedí. Ale na výročním koncertě ho budeme hrát, stejně jako "Marionetu", protože chceme ctít naši historii. S šedou deskou to bylo tenkrát zajímavý. Odjeli jsme akustický turné po kinosálech, a pak jsme jeli šedivý turné. Tam bylo právě dobře vidět, jak negativně fungovala "Marioneta". Po několika koncertech v kulturácích jsme zjistili, že první tři řady jsou obsazený takovejma - my jsme jim pracovně říkali prodavačky ve svetříkách. Prostě to byly mladý holky, který přišli na "Marionetu" a po třech skladbách odcházely ze sálu, protože byly vyděšený, co to tam do nich valíme za metal. Takže když tě média chybně prezentujou, protože my jsme folkaři nikdy nebyli ani bejt nechtěli, poškozujou tím nejen tebe, ale i posluchače. Lidi jdou v mylný představě na koncert a ty je prostě neuspokojíš. To je, jako kdyby folkaři šli na Pink Floyd, protože od nich slyšeli v rádiu jen "Wish You We Here".
© Karel Šuster
Blanka: Já mám stejně nejradši živý hraní. V tom je pravda a to ti nikdo nesebere.
Dan: No nevím. Já mám právě problém s tím, že každej přijde na koncert s mobilem a bude si to natáčet. A problém je v tom, že lidi to velice často dávají na YouTube. A kvalita nahrávky z mobilu bejvá různá a kolikrát tak můžou tomu umělci docela uškodit. To se ale přece dělalo vždycky, že se nahrávaly koncerty na magnetofony nebo kazeťáky. Naopak, když budete plný YouTube, bude to dobře. Pokud tam nic nebude, tak to bude znamenat, že kapela nikoho nezajímá. Dan: Já nevím. Je mi jasný, že tomu nezabráním. My jsme se o tom včera bavili, že nemůžeme nikomu odebrat jeho mobil. Jako asi bysme mohli, ale to by bylo provozně hodně náročný.
Blanka: To by bylo, Dane, docela legrační.
Dan: Samozřejmě je to nesmysl, ale tys říkala, že živý hraní ti nikdo nevezme. Tímhle ti ho vlastně bere.
Blanka: Já to tak nevnímám. V živým hraní je vždycky pravda. Je spousta zbytečnejch nosičů, který nepřežijou ani rok. Zážitek z koncertu ti nikdo nevezme. Dan říkal, že jeho 2Wings budou paralelně pokračovat. Budeš ty, Blanko, dál hrát svoje sólový věci s vlastní kapelou? Blanka: Vzhledem k tomu, že jsem plně vytížená dvěma projektama (tím druhým je hostování u Romana Horkého a Kamelot, pozn. red.), už třetí kapelu dělat nebudu. Zatím to v plánu nemám, protože už na to nemám kapacitu.
Dan: On i současnej průzkum trhu říká, že ten problém, kterej tu s náma byl, se překlopil i k některejm pořadatelům. Takže už teď víme, kde si nikdy nezahrajeme. Kolem Dohody to asi nebude nikdy jednoduchý.
Blanka: Tak oni ti Kaťáci to měli taky těžký.
Dan: To je fakt. Jenže to vše řešila pohodlná formulka, že za to můžou komouši, jenže ty už jsou dvaadvacet let od válu. Já se chci sejít s Oldou Říhou a popovídat si s ním. Mně to připomíná to, co se dělo v Katapultu, když měli zakázáno vystupovat v Praze a muselo se jezdit do těch okrajovejch kulturáků. Teď to není o hudbě, ale o něčem, co Katapult ve svý době ztělesňoval a dráždil tím kulturní činovníky. To samý my. Jen hrajeme svý písničky a stejně některý lidi provokujeme. Taky si všimni, a z toho já mám nefalšovanou radost, jak vypadají diskuze na webu. Když se podíváš pod rozhovory s námi, nikdy to není, jako že máme vás rádi, ale samý urážky, nadávky. Vždycky je tam kontroverze. To je strašně zajímavý. Jak bys jednou větou charakterizoval Tichou dohodu pro toho, kdo ji nezná? Blanka: Tak to nevím.
Dan: To se takhle těžko říká.
Blanka: To může nějakej encyklopedolog, ale ne my.
© musicserver.cz
Blanka: Mně už se ani nechce to znovu objíždět. My jsme si toho užili docela dost.
Dan: No, počkej.
Blanka: Ne, mně se opravdu nechce. Vždycky je lepší udělat koncert pro víc lidí, dát tomu celistvější formu.
Dan: Já bych nic neodmítal dopředu. Všechno má svoje pro a proti. Pak jsou místa, kde se hraje jen proto, že je to skvělý místo a jsou tam skvělý lidi.
Blanka: Třeba když jsme hráli u Jirouse.
Dan: Ale těžko z nás bude klubová kapela, protože dneska kluby pro kapelu, jako jsme my, nejsou adekvátní. A jak bysme charakterizovali Tichou dohodu? No Tichá dohoda je Tichá dohoda. Nebo co dneska říkaj lidi? Když se zeptáš, tak půlka řekne - Tichá dohoda, to je "Marioneta". Dan: Za to můžou ty rádia, to už jsme si řekli.
Blanka: A druhá půlka? Půlka z ní neví. A pak jsou lidi, který řeknou - jo, to bejvaly skvělý koncerty. Dan: Tak aspoň vidíš, jak nám ta "Marioneta" nepomohla. I když paradoxně vydělala nejvíc peněz a udělala největší slávu. Víš co - ať prostě lidi přijdou na koncert, seženou si nějakou desku - ale ne "UnplugGag" ani "Největší hity", ale řadový album - a udělaj si vlastní názor. A to je ono, tak bych nás charakterizoval. Tichá dohoda je kapela, na kterou si každej musí udělat vlastní názor.