V poměrně slušném utajení vznikla eponymní deska hvězdného uskupení SuperHeavy. Už jen díky složení kapely (samé těžké váhy!) je záhodno hovořit o jedné z největších hudebních událostí podzimu 2011. A mimochodem, ta deska je vynikající. Velkohubý název nelže.
9/10
SuperHeavy - SuperHeavy
Skladby: Superheavy, Unbelievable, Miracle Worker, Energy, Satyameva Jayathe, One Day One Night, Never Gonna Change, Beautiful People, Rock Me Gently, I Can't Take It No More, I Don't Mind, World Keeps Turning
Vydáno: 19.09.2011
Celkový čas: 53:00
Vydavatel: Universal
Přiznám se, z tohoto alba jsem měl trochu obavy. Jak to dopadne, když máte pohromadě přehršel hvězd, by mohli vykládat třeba v Realu Madrid - ne vždy je to zaručený sukces.
SuperHeavy je obdobou fotbalových
Galacticos, akorát místo Zidana, Figa, Ronalda a dalších es tu hrají
Mick Jagger,
Dave Stewart,
Joss Stone,
AR Rahman a
Damian Marley. A se svým skvělým debutem si tato superpartička v pohodě dokráčela do Ligy mistrů.
Na desce SuperHeavy je nejlepší její pestrost, mazané fórky zkušených protagonistů (třeba zamontovaný kus "Sweet Dreams" od
Eurythmics v závěru houpavé "I Don't Mind") a nepřeslechnutelná hitovost (první singl "Miracle Worker" tu má přehršel potenciálních a lepších následovníků, třeba výbušnou "Energy" nebo "Satyameva Jayathe" s velkolepým refrénem). Každý z elementů kapely do formace přinesl svou originální přednost a výsledkem setkání těchto jedinečných energií je hudba, která je výbušná i pohodová, tvrdá i houpavá, drásavá i jemná a hlavně je sexy. SuperSexy.
Muzika SuperHeavy, jakkoliv to mohlo zpočátku vypadat nepředstavitelně, je vskutku rafinovaná míchanice stoneovského rocku, reggae, hudby Bollywoodu a modrookého soulu. Mick je uvolněný, velký šéf (naštěstí bez diktátorských manýr), který hecuje Damiana a Joss k tomu, aby svým zpěvem převálcovali vše, co se jim může postavit do cesty. A Stewart s Rahmanem, to jsou dva šamani, jež tomu vymakanými aranžemi a produkcí ještě přikládají pod kotel.
Je tu jen pár písniček, které vypadají jako sólové, zejména od Micka. Balada "Never Gonna Change" by se vůbec neztratila na posledním albu
Rolling Stones "A Bigger Bang", řízný rockový kus "I Can't Take It No More" (jenž je uveden kouzelným Jossiným zvoláním
"tak co se kurva bude dít?") pracuje s riffem, který nápadně připomíná nejlepší kousky z tvůrčí dílničky Keitha Richardse. A škoda, že se na normální edici alba nedostala skladba "Mahiya" (je obsažena na deluxi verzi desky s dalšími třemi skladbami), protože ta je jasně určena pro milovníky Rahmanova soundtracku k "Milionáři z chatrče".
SuperHeavy je projektem, u něhož je těžké předpokládat, jak dlouho bude pokračovat. Asi jen těžko odhadnutelný komerční ohlas naznačí, zda tahle kapela bude vystupovat i živě a zda se dočkáme i dalších počinů superkapely. Teď tu máme pestrou desku plnou skvělých melodií, slunce, radosti, energie a lásky.