Historicky první pražské vystoupení Jeffa Becka přilákalo do Tesla Areny úctyhodný počet diváků. Většinu tvořili dlouhovlasí rockeři ročník 1960, objevila se ale i řada osobností české hudby, například kompletní sestava Blue Effect, kytarista Stanislav Barek, Michal Pavlíček nebo zpěvačka Lenka Filipová.
Live: Jeff Beck
support: NEeMA
místo: Tesla Arena, Praha
datum: 23. června 2011
setlist: Plan B, Stratus (Billy Cobham cover), Led Boots, Mná na h-Éireann (The Chieftains cover), Hammerhead, Corpus Christi Carol, Basové sólo, People Get Ready (The Impressions cover), You Never Know, Rollin' And Tumblin' (Muddy Waters cover), Big Block, Over The Rainbow (Judy Garland cover), Little Wing (The Jimi Hendrix Experience cover), Cause We've Ended As Lovers (Syreeta cover), Dirty Mind, Brush With The Blues, A Day in the Life (The Beatles cover), How High the Moon (Alfred Drake cover), I Want To Take You Higher (Sly & The Family Stone cover), Nessun Dorma
Fotogalerie
© Martin Chrz/musicserver.cz Jako předskokanku si Beck přivezl kanadskou písničkářku a oblíbenkyni
Leonarda Cohena jménem
NEeMA. Zpěvačku s krásným plným hlasem rušil snad jen špatný zvuk a netrpělivé skandování
"Jeff Beck! Jeff Beck!" už po několika písních, jež talentovaná hudebnice zahrála.
Jméno
Jeff Beck musel slyšet snad každý, kdo se alespoň amatérsky přiblížil k muzice. Bývalý spoluhráč
Erica Claptona,
Jimmyho Page a dalších fenoménů ve čtvrtek večer demonstroval, že uznalé pokyvování hlavou a spokojené mručení při vyslovení jeho jména je naprosto opodstatněné. Tónům úvodní skladby "Plan B", která mu před sedmi lety vynesla v pořadí čtvrtou cenu Grammy (tentokrát za nejlepší instrumentální dílo), nechal rozeznít úderem deváté a zahájil téměř dvouhodinové vystoupení plné hitů a coververzí (viz playlist). Těžko vybrat vrchol koncertu, když byl celý vrcholový, nicméně mě osobně nejvíc dojala závěrečné přepracování árie "Nessun Dorma" z Pucciniho opery "Turandot".
Technika dnes už přesně sedmašedesátiletého kytaristy s havraními vlasy je takřka bezkonkurenční.
"Umět aspoň z poloviny hrát tak jako on!" napadlo mě okamžitě. Pokud jsem před půl rokem nemohla najít příhodný přívlastek pro
Satrianovu exhibici, pro Becka zahazuji všechna existující slova do koše. Charismatické melodie a přesně volené prstoklady dovedl k dokonalosti atmosférický podkres klávesisty Jasona Rebella i jedinečný doprovod Rhondy Smith (ex
Prince), jež dostala prostor také pro fantastické basové sólo, při němž mnoha divákům spadla čelist ke kolenům.
© Martin Chrz/musicserver.cz Společně s bubeníkem Narada Michael Wardenem tvořili všichni secvičený kvartet, do celé show dovedli vnést snovou harmonii, z níž energicky přesedlali do vygradovaného forte se vším všudy. Snad jediné, co koncertu mohlo překážet, byla jakási anonymita a nevalná komunikace s fanoušky, což narušilo případnou intimitu. Na druhou stranu, proč vlastně vyplňovat krátké pauzy vtipnými historkami o životě nebo sáhodlouze dojemnými děkovačkami, když stačí jen drobná úklona, letmý úsměv a jede se dál, spojíme se s diváky muzikou.