Zatímco minulému kolu v Česko Slovenské SuperStar vládl česko-slovenský tandem Elán - Lucie, tentokrát to bylo v režii Anglie a Švédska, tedy konkrétně skupin Abba a Queen. Vzhledem ke složení finálové čtyřky není překvapením, že většina bojovala se Švédy a naopak si spravovala renomé s rockery z Anglie.
© superstar.tv Ještě než finalisté spustili blok každé ze skupin, zazpívali jednu společnou věc od dané kapely. Už "Dancing Queen" od
Abby naznačila, že v jejím případě to nebude dobré. Nejde o to, že (snad až na duo Adamec - Gunčíková) spolu vůbec neladili, ale oni hlavně vůbec neladili s písničkou. Společné medley od
Queen slibovalo mnohé, kdyby jej nějaký trotl nezpatlal tak, jak jsme mohli slyšet. Jednotlivé přechody byly totálně mimo vkus i zdravý rozum a i nasazení jednotlivých zpěváků se dalo uspořádat lépe. Nakonec pořadu ještě vystoupil loňský finalista
Miro Šmajda se svojí kapelou a nutno říct, že se určitě zařadil k těm lepším vystoupením, která nás v SuperStar potkala.
Soutěžní část byla tentokrát rozdělená podle jednotlivých skupin a první přišla na řadu Abba. Ještě než se
Lukáš Adamec pustil do "S.O.S,", prohlásil v medailonku, že si v tom oblečení připadá jako kokot, a nikdo se mu nemohl divit. Že mu nesedl kostým, bylo patrné na pohled, a že ani písnička, zase na poslech. Odzpíval ji sice dobře, těžko mu něco vyčítat, ale bylo v tom cítit, že to zkrátka není jeho krevní skupina. Pozitivní ale bylo, že to vzal jako úkol a snažil se ho zvládnout.
Martin Harich dostal od produkce od Abby "Waterloo", což je příznačný název i pro jeho výkon, protože dopadl stejně jako Napoleon v bitvě u stejnojmenného města. Od začátku jeho výkon zněl jako ples maturantů ve dvě hodiny ráno. Nerozuměl si vůbec s vokalisty, chvílemi zpíval falešně, několikrát pokopal text, zřejmě záměrně se nepouštěl do vyšších poloh, ale hlavně jednou totálně utekl kapele do zcela odlišné části písničky. Jediné, co ho zachránilo od totálního propadáku, byl určitý nadhled a entuziasmus.
Ani
Michal Šeps nedopadl s "Mamma Mia" o moc líp a důvod trefně propíchl
Paľo Habera v hodnocení. Michal Šeps se rozhodl, že bude Abbu jednoduše sabotovat, zpívání flákal a dokonce zpíval místy i falešně, což, i když si o jeho zpěvu myslím ledacos, u něj neslýcháváme. Ovšem někde v půlce se v něm cosi zlomilo a najednou to byl ten starý Šeps, který si se svým "jamajským" přístupem dělá z písniček i produkce srandu.
Gabriela Gunčíková si hodila "Lay All Your Love On Me" do hodně rockové polohy, což bylo krapet unfair vůči ostatním soutěžícím, ale budiž. Gábina předvedla v této části zřejmě nejlepší výkon, nicméně ani ona nebyla tak suverénní jako jindy. Paradoxně jí ale tentokrát víc slušely níže položené sloky než vypjaté refrény. V těch se dost prala s vokalistkami, kde jim to jaksi nešlo dohromady, a jak správně podotkla porota, místy i místo zpěvu hučela. Přesto její výkon měl to potřebné - šťávu a energii
Potom už se pokračovalo s Queeny.
Lukáš Adamec si vybral dosti náročnou "Somebody To Love". Tahle skladba mu sedla daleko líp než ta předchozí, ale přesto to nebylo takové, jak bych to od Lukáše čekal. Kupodivu mi vůbec nevadilo, že má na rozdíl od Mercuryho zastřený hlas, to dokázal velmi slušně vykompenzovat. Daleko více jsem postrádal větší dávku energie, kterou dal například v minulosti do "Whiskey In The Jar". Zde byl takový dietnější, možná hodně soustředěný. Škoda, protože jinak to bylo skvělé.
Jestli mě někdo v tomto kole překvapil, tak to byl
Martin Harich. Jeho "We Are The Champions" mělo sice řadu harichovských nectností, včetně toho nesnesitelného divadelního přehrávání, ale přesto všechny přebil tím, jakým způsobem tuhle písničku dal a s jakým přehledem. A je jedno, jestli to byly sloky, nebo refrény. Smekám před tou suverenitou, s jakou tuhle profláklou věc zazpíval. V detailech možná s chybkami, ale v globále dokonalé. Martin Harich zkrátka neustále obdivuhodně roste.
Po Harichovi přišlo ovšem něco neskutečného.
Michal Šeps si vybral od Queen písničku "Mustapha" a díky ní zatáhl do SuperStar hodně slušnou alternativu - něco mezi rockem, world music a reggae. Ať se na mě porota nezlobí, ale tenhle jeho výkon se mi líbil snad nejvíce ze všech jeho vystoupení. Naprosto vystihl ducha téhle těžko uchopitelné písničky a proměnil ji v jam session, která nemá v SuperStar obdoby. Mám pocit, jako by se do ní na chvíli totálně ponořil a po dobu jejího trvání byl zcela mimo realitu. Otázkou je, jestli toto mainstreamové publikum ocení.
Vrcholem večera měla být, a troufnu si napsat, že i byla,
Gabriela Gunčíková, která si překvapivě vzala "Who Wants To Live Forever" a ne něco ostřejšího. Sice lehce zaváhala v nástupu, ale celý zbytek písničky už byl par excelence. Konečně snad alespoň do určité míry přesvědčila škarohlídy, že umí zazpívat i něžnější polohy. Písničku navíc dokázala dokonale vygradovat a je jen velká škoda, že ji produkce tak usekla. Troufnu si říct, že kdyby šla ještě dál, bylo by to naprosto excelentní.
Přiznám se, že celkové hodnocení tohoto kola je nadmíru složité. V Abbě se zcela nedařilo nikomu a naopak písničky Queen byly vesměs skvělé. Vůbec tentokrát nevím, koho bych jmenoval na vyřazení. Lukáš Adamec je nejlepší zpěvák v soutěži, Gabriela Gunčíková zase zpěvačkou a rád bych měl po letech ve velkém finále alespoň nějaký ženský prvek. Martin Harich stále dokáže překvapit a docela bych byl zvědavý, jak se ukáže příště unplugged. No a
Michal Šeps mě tentokrát hodně překvapil. Přesto bych vyřadil právě jeho. Tentokrát ne kvůli výkonu, ale kvůli jeho náladě, která, co si budeme povídat, není už SuperStar příliš nakloněná.
Jak to viděl Honza Průša
Když minule Leoš Mareš oznamoval, že další kolo bude ve znamení skupin Abba a Queen, měl jsem asi stejnou radost jako Michal Šeps, který jasně deklaroval, že se mu už zpívat nechce. Nakonec to ale takovej propadák nebyl, i když hra na Abbu většinou vypadala jako dekadentní party svérázných ychtylů.
Už jen pohled na kvartet ve společné písničce nechával tušit, co že dnes uvidíme. A také odhalil přístup jednotlivých zpěváků. Kdo je ochoten dělat jakékoliv divadlo a kdo ne. A tak
Michal Šeps prakticky nezpíval a nesynchronizovaně tančil, přitom vrážel do
Martina Haricha. Jako první se pak představil ten nejšíleněji oblečený z celého panoptika -
Lukáš Adamec. V písničce se trápil, evidentně ho to nebavilo a vzal to jako povinnou nepříjemnost. Následující
Martin Harich neladil s vokalistkami a předvedl komediantské číslo. Jako kdyby přijely kolotoče. Písnička mu také moc nesedla a ještě se v ní dokázal naprosto dokonale ztratit. Pak přišel
Michal Šeps a byl to boj. Boj proti vokalistkám a Michal ho vyhrál. Bylo to, jako by přiběhl na pódium, měl zpívat nějakou jinou písničku, ale jemu pustili tuhle hrůzu, a když už tam stál, tak to prostě odzpíval. A mě to fakt bavilo (což je u Abby, kterou nemám rád, poměrně nečekané). Ale je pravda, že ji mohl uchopit mnohem osobitěji. Závěrečná
Gábina Gunčíková měla velkou výhodu. Byla nejlépe (normálně) oblečená a písničku měla ráda. A tak předvedla jedinou skutečně použitelnou verzi skladby Abby tohoto večera.
A co
Queen? Tady to dopadlo o poznání lépe. I když ne u
Lukáše Adamce. "Somebody To Love" je těžká věc. Velmi těžká. A i když se Lukáš hodně snažil, výsledek nebyl dostačující. Rozcházel se s vokalistkami, několikrát zazpíval falešně, chyběla osobitost. Takže to celé vyznělo nevýrazně a nedotaženě.
Martin Harich mě dostal stejně jako Tomáše. Ta suverénnost a přirozenost byla opravdu silná a výsledek působil velmi přirozeně, odlehčeně a uvolněně. A přesto měl večer ještě gradovat. Nemohlo být lepšího výběru pro
Michala Šepse než "Mustapha". Jak řekla
Helena Zeťová, šlo o těžko uchopitelnou píseň. A on ji uchopil po svém, lehko a výsledkem byl úžasný tvar od zatraceně muzikálního člověka. Nejlepší byl ovšem závěr, kdy ani Michal nevěděl, kdy to skončí, a končil to prakticky na třikrát. A ani
Gábina Gunčíková se nedala zahanbit a předvedla nádhernou verzi "Who Wants To Live Forever", v níž ukázala, kdo je tady nejlepší zpěvák.
Na vyřazení je dnes překvapivě
Lukáš Adamec, který nenadchl ani v jedné z písní, zatímco všichni ostatní odzpívali alespoň jednu velmi výraznou věc.