Plni energie

11.04.2011 00:00 - Honza Průša | foto: facebook interpreta

"Na 'Wasting Light' jsem opravdu hrdý, řekl Dave Grohl a fakt má na co. Má za sebou kapelu, které to fantasticky šlape, vydává velmi silná alba. Foo Fighters oproti předchozí desce přitvrdili, vykašlali se na rádiové odrhovačky typu "Long Road To Ruin" a to jim náramně svědčí.
8/10

Foo Fighters - Wasting Light

Skladby: Bridge Burning, Rope, Dear Rosemary, White Limo, Arlandria, These Days, Back & Forth, A Matter Of Time, Miss The Misery, I Should Have Known, Walk
Vydáno: 11.4.2011
Celkový čas: 47:52
Vydavatel: Sony Music
"Nerad dělám to, co ode mě lidé očekávají," nechal se slyšet Dave Grohl poté, co nahrál s Foo Fighters sedmou řadovou desku "Wasting Light". Desku, která sice z diskografie kapely nijak dramaticky nevybočuje, ale v porovnání s předchozí, čtyři roky starou "Echoes, Silence, Patience & Grace", je úplně jiná. Třeba v tom, že Dave Grohl odložil klavír, na který začal zčistajasna na předchozím albu hrát.

Tou nejvýraznější změnou je ale nirvanovitost celé desky. Pravda, bude se o tom psát všude, ale nejde to nezmínit. Tak tedy - nejen že se do Foo Fighters navrátil ztracený syn Pat Smear. Nejen že desku produkoval stále vynikající Butch Vig (mladší, co nevědí, nechť si pustí "Nevermind"), s nímž se kapela oťukávala už při nahrávaní nových věcí pro album "Gratest Hits" z roku 2009, a když se tehdy Grohla ptali, jak se od nahrávání "Nevermindu" změnil, řekl, že "rozdíly jsou jen povrchní, teď používá kolínskou a řídí mnohem hezčí auto". Ale v jedné, a to ne ledajaké skladbě, se ke kapele přidal i sám Krist Novoselic na basu a akordeon.

Ne náhodou je tou skladbou "I Should Have Known", nejprocítěnější věc, která se na desce nachází. S prvním poslechem musí být každému jasné, že je to skladba o Kurtu Cobainovi, což ani Grohl nepopírá. V jednom z rozhovorů ale při vysvětlování jejího textu ještě více zobecňoval: "Většina lidí předpokládá, že píšu o Kurtovi. Ale scénář této písně jsem bohužel prožil vícekrát. A když ji zpívám, je to pro všechny lidi, které jsem ztratil tímto způsobem."

Na druhou stranu, "Wasting Light" je nutné charakterizovat úplně jinými skladbami. Je to deska dynamická, energická a chytlavá. Grohl uměl vždycky vystavět skvělé refrény a umí to i teď. To, že se navíc nechal právě v jejich nakažlivosti inspirovat Abbou a Bee Gees (btw. kdyby to sám Grohl neřekl, nikdo by si toho nevšiml), potvrzuje, jak moc mu jde o to, aby se s nimi co nejvíc přiblížil fanouškům. Chce skladby na první poslech, chce vyřvávané stadionovky a na desku se mu podařilo naservírovat je opravdu znamenitě.

I tak je to ale velmi emocionální a temné album. S jasným foofighterským rukopisem, s texty o životě, ztrátě, umírání, začínání znovu, o přežívání. Silná deska, kterou si nejvíc užijete vcelku. Nemá smysl vybírat jednotlivé singly. Skladby do sebe fantasticky zapadají a vytvářejí jednolitý výrazný pocit. Máte o čem přemýšlet a těžko to dostanete z hlavy. Foo Fighters právem zůstávají jednou z nejvýraznějších rockových kapel dneška. Važme si jich a třeba se konečně dočkáme i druhého koncertu u nás.

P.S.: Bude i makro.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY