David Byrne v Arše - stominutová energická bomba

27.06.2001 20:41 - Hynek Just | foto: facebook interpreta

V pořadí třetí koncert zpěváka bývalé legendy Talking Heads - Davida Byrnea v Praze. Zde je jeho recenze.
David Byrne - 1, divadlo Archa, 25.6.2001
© Karel Šuster
Divadlo Archa poctil David Byrne svou návštěvou už potřetí a každý z koncertů byl zatím pojat odlišně. Což při vysoké frekvenci vydávání sólových alb a pro Byrnea pověstné chuti experimentovat jak s vizuální, tak zvukovou podobou, ani nemůže být překvapivé. Ve srovnání s tři roky starým vystoupením se změnilo takřka vše. Samplované rytmy nahradil živý bubeník David Hilliard, došlo k výměně na postu baskytaristy (Jamajčana Fostera vystřídal současný Byrneův studiový spoluhráč Paul Frazier), starý kmet Byrneových sestav Mauro Refosco se vrátil ke své baterii perkusí, ubyla vokalistka, ubylo Byrneových převleků a scének, na pódiu se objevilo smyčcové sexteto. Přibližnou polovinu setlistu tvořily pak (u nás premiérové) skladby z aktuálního alba "Look Into The Eyeball", což zajistilo i dostatečně odlišnou obsahovou stránku koncertu.

Prvních osm písní strávila parta filharmoniků v šatně a Byrne při nich lovil převážně ve svých starších albech (i když podle úvodní vskutku revoluční předělávce "The Revolution" z poslední desky to tak nevypadalo) - "Soft Seduction" z "Feelings", "Buck Naked" z "David Byrne", případně bokových projektech typu soundtracku k filmu "Blue In The Face" ("God's Child"), vzpomínky na časy Talking Heads ("And She Was", "Once In A Lifetime") samozřejmě nechyběly.

Pro zbytek koncertu se na rockový základ kapely přilepil výše zmiňovaný sextet, což do jisté míry duch písní posílilo a osvěžilo - nejproaranžovaněji vyzněly "Dura Europus" z "The Forest" a novinka "The Accident", na druhou stranu někdy působil lehce samoúčelně a řízné ostré rytmy oslazoval až příliš. Na řadu přišly kromě většiny písní z "Look Into The Eyeball" (dvojka "Desconocido Soy" a "Like Humans Do" patřila k nejhybnějším okamžikům večera) opět kousky z dob Talking Heads ("Sax & Violins", "What A Day That Was"), pozadu nezůstala ani ortodoxní latinskoamerická nahrávka "Rei Momo" - "Marching Through The Wilderness", "The Dream Police", největším úletem byla předělávka "I Wanna Dance With Somebody", známá například z úst zpěvačky Whitney Houston.

David Byrne - 2, divadlo Archa, 25.6.2001
© Karel Šuster
David Byrne má tu vlastnost, že dokáže velmi rychle a přirozeně přesvědčit o tom, že ví, co dělá, ví, proč to dělá, má co předávat a umí to předat. Tím pádem by potencionální připomínky toho, že místy používá a využívá působivosti klišé těch kterých žánrů, byly jednak dík textům, které stojí o patro výše, respektive hlouběji než hudební doprovod a v neposlední řadě dík civilnímu a příjemně shazujícímu výrazu zpěváka (kdo si dnes "dovolí" přerušit začátek skladby s omluvou, že zapomněl, co následuje za akord), na Byrneových koncertech hloupé a úplně zbytečné. Už kvůli pozitivnímu a osvěžujícímu návalu energie stojí koncerty Davida Byrnea rozhodně za to!

Koncertní playlist: The Revolution, Nothing But Flowers, God's Child, Soft Seduction, Buck Naked, Broken Things, And She Was, Once In A Lifetime, The Great Intoxication, Marching Through The Wilderness, Sax & Violins, Dura Europus, What A Day That Was, Desconocido Soy, Like Humans Do, U.B. Jesus,
přídavky: The Dream Police, I Wanna Dance With Somebody, The Accident, The Moment Of Conception

David Byrne, divadlo Archa, Praha, 25.6.2001


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY