Jára Cimrman je jeden z největších a nejoriginálnějších českých fenoménů. To, že byl Cimrman jazzmanem a slovo jazz je pouhou zkomoleninou původního JaC, tudíž asi překvapí málokoho. A hudebně zdravotní seminář "Jazzman Cimrman" přináší takových objevů samozřejmě celou řadu.
6/10
Salón Cimrman - Jazzman Cimrman
Skladby: Úvod - O Cimrmanově muzikálnosti, J. Cimrman: Bürgerova sonáta, O Tibetu s Cimrmanovým pochodem Poddůstojnická chasa, Cimrmanovy tibetské začátky a jeho jazzový verbuňk Láska je jak slepá patrona, Cimrman jazzman s rozborem skladby Předčasně zmeškaný vlak aneb Panychida za otrušík, Cimrmanova činnost na poli zdravotnickém s písní Daleká cysta, Cimrmanova skladba Vyměním zubní protézu, O albínech s Cimrmanovou písní Chirurgická dumka, Cimrmanova zásluha o manšestr a jeho jazzová balada Našli ho v jiném stavu, Cimrmanova rehabilitační píseň Ohni svoji ruku v lokti, O vynálezu kuželek s Cimrmanovou skladbou Epidemia mia, Cimrmanův podíl na vzniku saxofonu, J. Cimrman: traumatologický valčík Dárkový hrudní koš,
Vydáno: 21.2.2011
Celkový čas: 78:42
Vydavatel: Supraphon
Psal se rok 1985 a v Malostranské besedě právě probíhal hudebně zdravotní seminář "Jazzman Cimrman". Ta méně známá větev cimrmanologů Jiří Šebánek, Karel Velebný a Václav Kotek (tedy ne Svěrák a Smoljak) představují Cimrmanovy vazby na jazzovou hudbu a právě hudba má v jejich podání, oproti těm známým hrám Divadly Járy Cimrmana, velmi významnou roli.
O Karlu Velebném se ostatně ví, jak kladný a vřelý vztah k jazzu má (na záznamu hraje právě jeho SHQ ve složení Velebný - klavír, Vitoch - bicí, Viktora - kytara a Uhlíř - basa). A díky svéráznému smyslu pro humor i skutečné hluboké znalosti daného žánru vznikají cimrmanovsky absurdní hudební kompozice, kde humor není jen ve slovech, ale i v notách. A tak se ze semináře dozvídáme takové věci, jako že nejstarší saxofon je altsaxofon a původem pochází z Chodska. A za to, že se za vznik tohoto nástroje považuje Německo, nemůže nikdo jiný než Lomikar, který, jako každý despota, jazz nesnášel.
Šebánkova parta cimrmanologů je oproti té známější o něco méně pro každého. Jejich humor nesedne všem, je trochu víc pro intelektuály, je potřeba znát souvislosti v daném oboru. Šebánek předpokládá u svých posluchačů více než základní vzdělání a věci nevysvětluje. A tak tu slyšíme mnohem více absurdní rozhovory i absurdní souvislosti. Třeba skutečnost, že na to, že byl Cimrman jazzmanem, se přišlo vylučovací metodou (je vyloučené, aby Cimrman jazzmanem nebyl).
Cimrman jazzman
Pole Cimrmanova působení v jazzu je tak široké, že se ho zatím nepodařilo zvorat.
Saxofon se měl jmenovat po von Taxisovi, ale komoří, který neuměl držet jazyk za zuby (chyběly mu řezáky) tak šišlal, že jméno zkomolil na
hrabě von Saxis.
Cimrmanova matka Marlen Jelínková se chtěla stát operní pěvkyní. Aby dosáhla vyšších poloh, chodila do Pratru cvičit na vysoké kolo, a tak se Cimrman narodil.
Protože se v jazzu nikdo nevyzná, nechal Cimrman původně jazzovou školu na Petříně přestavit na bludiště.
Je dobře, že bylo jedno z mála veřejných vystoupení Salonu Cimrman před šestadvaceti lety zaznamenáno. Jeho historická cena není malá, i když v dnešní době může působit málo dynamicky, občas i nudně. Je to záznam pro ty nejryzejší cimrmanology. Pro ty, co potřebují mít střípky o Járovi Cimrmanovi seskládané všechny dohromady a nevadí jim, že na vytváření obrazu našeho největšího génia se podílejí dvě názorově i ideově odlišné party.
