Thrashmetaloví nestoři si podmanili Brno

14.03.2011 10:30 - Marek Odehnal | foto: facebook interpreta

Učiněný ráj na Zemi pro všechny fanoušky thrash metalu staršího střihu nabízela návštěva sobotního Killfestu 2011 v brněnské Flédě a především díky vystoupení nezničitelných Overkill a nepřehlcenosti Brna koncerty zahraničních kapel klub přímo praskal ve švech.

Live: Overkill

support: Destruction, Heathen, After All, Debustrol
místo: Fléda, Brno
datum: 12. března 2011
Setlist: The Green And Black, Rotten To The Core, Wrecking Crew, Infectious, Bring Me The Night, Bastard Nation, Endless War, Ironbound, Blood Money, Hello From The Gutter, Give A Little, Old School, In Union We Stand, Elimination, Fuck You

Overkill
© musicweb.cz
Já osobně sice mezi vyznavače retro žánru rozhodně nepatřím, ale protože jsem na Overkill spolu s Metallicou nebo Megadeth vyrostl a navíc se akce konala v mém městě, rozhodl jsem se podívat, jak to zasloužilým umělcům hraje v roce 2011. Pro všechny fandy klasického metalu byl nachystán jistě zajímavý program již od 18:30, ale já se rovnou přiznám, že mě na celém podniku zajímali až právě výše zmínění headlineři, na které jsem se plánoval navnadit zhlédnutím části vystoupení předkapel. I tak jsem v klubu pobyl nějaké čtyři hodiny a docela stačilo (chápu, že člověk, který má v sobě deset piv, se na čas a únavu dívá trošku jinak). Pouhé, byť třeba řemeslně dobře zvládnuté kopie slavných thrashových velikánů nebo nedej bože maximálně vyčpělí agro metalisté Debustrol v čele s vrchním vidlákem Kolinsem mě rozhodně nedonutily dostavit se na místo určení dříve než ve dvacet hodin a riskovat tak, že si pro únavu nevychutnám hlavní hvězdu večera.

Stihl jsem až konec půlhodinového setu prvního zahraničního supportu After All, kteří ale předvedli jen průměrný heavy/thrash metal a vynikl u nich pouze dobrý frontman s kvalitní halfordovskou pleškou a kvalitními halfordovskými ječáky. Následující rovněž půlhodinoví Heathen pak byli v mých uších ještě o něco méně zajímaví, a to hlavně kvůli nevýraznému zpěvu. Legendární němečtí thrasheři Destruction mě o své legendárnosti rovněž nikterak nepřesvědčili, jejich třičtvrtěhodinka byla tak akorát a stejně jako v případě další dvojice z "velké německé thrashové trojky", Kreator a Sodom, jde v mých uších pouze o chabou dobovou odpověď na to, co v 80. letech hráli za oceánem Metallica, Megadeth nebo Anthrax. Proto se ve své reportáži budu věnovat pouze a jen hlavnímu bodu programu.

Zhruba o půl jedenácté se tedy pódium v téměř naplněné Flédě zahalilo do zeleného oparu a to bylo jasné znamení, že na scénu přichází nestoři z New Jersey, již téměř třicet let fungující thrasheři Overkill. Pro jejich devadesátiminutový set byly charakteristické tři body: výborný, opravdu zabijácky ostrý a řezavý zvuk, obrovská energie a technicky prvotřídní výkon a především nezničitelný, přímo úměrnou rovnici o věku a stárnutí popírající zpěvák Bobby "Blitz" Ellsworth. Tento chlapík, kterému je již kolem padesáti(!) let a kterého stihla před devíti lety přímo na pódiu mozková mrtvice, pobíhal po celou dobu po pódiu jako mladík a měl energie za tři metalcoreové kapely složené z dvacetiletých holobrádků dohromady. Často do půl pasu svlečený a se šlachovitou postavou thrash metalového Iggyho Popa připomínající "Blitz" navíc vždy předvedl bezchybný pěvecký výkon plný štěkajících sloganů i proslulého ječáku.

Destruction
© destruction.de
Druhá hlavní postava kapely, charismatický basista s osobitým zvukem D.D. Verni, za ním co se show týče trochu zaostával, ale herně šlapal jak hodinky, stejně jako zbytek sice spíše anonymních (další členové v Overkill se mění v podstatě co dva roky), ale technicky zdatných hráčů. Kapela zahrála zásadní hity své předlouhé kariéry jako "Rotten To The Core", "Old School", "Wrecking Crew" či "Hello From The Gutter" a závěrečný cover "Fuck You" od The Stiffs , kam Bobbyho hlas sedne jak prdel na hrnec. Živě reagující kotel i zbytek klubu musel být jednoznačně spokojen - Overkill splnili to, co se od nich čekalo, na výbornou. Mě osobně jen mrzelo, že nezazněla ani jedna skladba z podle mého názoru suverénně nejnašlapanější desky kapely, moderním soudnem opatřeného opusu "Killbox 13" z roku 2003. Ale i tak, výborná show.

Trochu zkažený dojem z akce mám jen kvůli všudypřítomným opilcům v trikách heavy metalových klasik, s mulety na hlavách a v "džískách" s nášivkami, vyřvávajícími, žduchajícími se, prostě vidle a seno z přelomu 80. a 90. let. Já vím, proč už na koncerty tradičních metalových kapel chodím jen sporadicky a radši si jejich muziku vychutnávám doma nebo z koncertních DVD. Na akcích současného metalového mládí, kde potkáte vesměs inteligentní vysokoškoláky, tohle vidíte jen minimálně. Titul "dement večera" pak ode mě získává dlouhovlasý týpek, který si půlku koupené plechovky piva vylil na hlavu, druhou vystříkal na kolem přítomné a následně prázdný plech razantně hodil na pódium, div nesejmul jednoho kytaristů. A to vše za zvukových projevů a gest odpovídajích neandrtálci z doby kamenné. Vyznamenala se taky ochranka, která se s dotyčným asi dvacet minut vybavovala a vyvedla ho ze sálu až během posledních skladeb koncertu… Díky, pánové, později už to fakt nešlo...


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY