Barevný DJ Bobo

11.06.2001 05:00 - Honza Balušek | foto: facebook interpreta

S novým albem "Planet Colors" se hlásí švýcarský popař známý jako DJ Bobo.
4/10

DJ Bobo - Planet Colors

Celkový čas: 49:40
Vsadil bych se, že MusicServer je téměř jediný český hudební časopis/server, ve/na kterém se objeví recenze nového alba DJe Boba "Planet Colors". Právě on je totiž téměř synonymem komerční hudby, na které si kritici pravidelně smlsnou, jsou co nejvíce vtipní a vůbec z nich ironie srší od začátku do konce článku. Co bych kecal - cédéčko jsem si na recenzi vzal téměř s tím, jak na Boba budu nadávat, jak si pěkně zaironizuju a vůbec zničím svou pověst popového recenzenta, kterému se líbí spousta podivných věcí i přes nechápavé výrazy kolegů. Bohužel, nestane se tak v plném rozsahu. Zatímco první dva singly "What A Feeling" a "Hard To Say I'm Sorry" jsou vyloženě strašné, zbytek desky až tak hrozný není. Čímž mi Bobo naprosto zhatil mé plány.

Ne nebojte se, rozhodně nebudu "Planet Colors" vychvalovat, protože na ní není co vychvalovat. Jen je mi divné, že první dva singly jsou naprosto odlišené od zbytku nahrávky. Pilotní pecku "What A Feeling" jste určitě zaznamenali v našich rádiích, jedná se coververzi slavné skladby z filmu "Flashdance", kterou i nyní s Bobem nazpívala Irene Cara. A cover je to opravdu nepovedený. To stejné se dá říci i o druhém singlu "Hard To Say I'm Sorry", který zní, jako kdyby vznikl před deseti lety - omletý hudební motiv, refrén jak ze zlaté doby europopu a vůbec, kam se v tomhle na Boba hrabou mnohem horší německé producentské spolky (ne že by DJ Bobo byl Němec, ale přece jen je součástí německé popově dusací scény). Ale valná většina desky se nese na lepší úrovni než tyto dvě skladby. Pořád je to ten stejný Bobo, jak hraje už kdovíkolik let (jen už nerapuje, ale zpívá!), ale pokud vám podobná hudba vyloženě neleze krkem, dá se to v pohodě poslouchat. A u některých písniček si člověk vyloženě podupává do letního rytmu, taková úvodní "Let The Party Begin" či "Colors Of Life" jsou na prosluněné prázdniny jako stvořené.

Dovolte mi ještě maličkou odbočku - DJ Bobo před několika lety předskakoval Michaelu Jacksonovi při jeho turné a tím pádem mě docela pobavilo, že na novém albu má v názvech skladeb dva odkazy na krále popu. "Man In The Mirror" má úplně stejný název jako jedna Jacksonova písnička a "Moscow" může být částečně odvozeninou jeho pecky "Stranger In Moscow"... Ale zpět k "Planet Colors".

Pokud byste se chtěli zabývat texty na nějaké hlubší úrovni, museli byste nejdřív pochválit Lunetic za skvěle provedené sondy do dívčího citového života. Ne, texty u DJe Boba nebudeme zkoumat. Prostě ne!

Nyní je asi třeba vše uvést na pravou míru. Rozhodně si nemyslím, že by "Planet Colors" byla dobrá deska, chraň bůh! Jen bych chtěl touto recenzí řict, že není až tak úplně špatná, jak byste si mohli myslet a jak jsem si před jejím poslechem myslel i já. Ovšem nevím, kdo by si ji kromě teenagerů zblblých Esem a Bravem (ne že bychom v jejich letech byli jiní, že...) měl koupit. Pokud jste recenzi ale dočetli až sem, tak mezi ně možná patříte.

CD k recenzi poskytla firma Sony Music / Bonton.

Album: DJ Bobo - Planet Colors
Hodnocení: 4/10
Celkový čas: 49:40
Skladby: Let The Party Begin, What A Feeling, Hard To Say I'm Sorry, Man In The


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY