Tak to je... wait for it... tristní!

16.12.2010 05:00 - Katarína Straková | foto: facebook interpreta

Druhá deska slovenské zpěvačky Kristíny s názvem "V sieti ťa mám" je na tamní scéně poměrně originální záležitost. Ať ve své paměti pátrám, jak chci, nemůžu si vybavit šikovnější a zároveň lacinější Slovenku, jejíž primitivní hudba by navíc okouzlila i české hitparády.
2/10

Kristína - V sieti ťa mám

Skladby: Zatváram Oči Objímam, V Sieti Ťa Mám, Neber Mi Ľútosť, Pri Oltári, Horehronie, Hotel Mama, Tak Si Pustím Svoj Song, To Čo Cítim, Stonka, Anjeli Lietajú Nízko, Raz Sa Nám Vlaky Rozídu, Krásny Smútok Ti Dám, Tajná Láska, Stonka (akustická verze), Vianočná Nálada
Vydáno: 18.10.2010
Celkový čas: 53:10
Vydavatel: Universal
Dětské rýmovačky, jimž zpěvačka říká "texty písní", naprosto postrádají jakoukoli ontologickou hloubku, kromě toho z jejích úst znějí značně nevěrohodně. Jejich pětašedesátiletý autor Kamil Petraj se vehementně snaží zaujmout co nejširší škálu mladé generace, a to tak prvoplánově, jak je to jen možné. Poptávka určuje nabídku. Tématice lásky, která je přítomná téměř v každé skladbě, nasazuje korunu otřesná "Hotel Mama", kde po vzoru ostatních teenage hvězdiček vyjadřuje dík matce, která prostě vždycky "Ak sa vrátiš aj z konca sveta raz tam stále čaká nás". Kdo by byl řekl, že jí je už třiadvacet let.

V podstatě jediné dvě písničky si troufnu hodnotit kladně: s velkým sebezapřením je to "Horehronie" o překrásné slovenské přírodě, což je chtě nechtě pozoruhodné téma a chápu, že se v Česku ujalo (vždyť od dob Máchy snad našinci nikoho neslyšeli pořádně opěvovat stromy, louky, vánek…). A ta druhá ucházející je "Vianočná nálada", která je sice trapně přeslazená, ale od vánoční písničky se snad ani nic jiného neočekává, kromě toho ke zpěvačce se ta naivní, hravá a rytmická skladbička hodí.

Kristína Peláková mi v mnohém připomíná naši letos objevenou Markétu Konvičkovou. Obě mají krásnou barvu hlasu, obě mají pevnou hlasovou strukturu, obě zpívají s příjemnou lehkostí a neženou se do poloh, které nezvládnou. Přitom dovedou obě nenásilně přitlačit, když to píseň vyžaduje.

Kristína
© kristinamusic.sk
Obě ale zpívají o věcech, které pro ně prostě napsal někdo jiný. Chlap. Nejsem snad vyloženě feministka, ale co do p*dele ví dospělý chlap o tom, jak se cítí mladá holka, když je zamilovaná? (Čekám salvu negativních ohlasů na toto téma, ale co.) Jak Konvičková, tak Peláková se dobrovolně staly nedokvašeným produktem plytkého talent scoutingu.

Už na debutu "....ešte váham" Kristína svým sametově medovým hláskem vykradla, koho mohla. Black Milk, chorvatskou Karmu a spoustu dalších zapomenutých popáren. Na druhém albu k těmto přidává ještě chabou klavírní citaci Neckářova "Stínu katedrál" v kousku "Anjeli litetajú nízko", v "Neber mi lútosť" se zase beznadějně žalostně pokouší o rap, jejž lemuje ohavně ploské kňourání. No a nakonec ve skladbě "Tajna láska" přebírá zpěvačka motivy z Bensonova "Nothing's Gonna Change My Love For You", což není zrovna šťastný krok. Vzhledem k tomu, jak širokoúhle zní hlas černošského zpěváka, se člověk prostě neubrání srovnávání, a v tomto boji je vítěz naprosto zřejmý

Album "V sieti ťa mám" od Kristíny Pelákové se od prvotiny neposunulo ani o píď, což je podle mě netolerovatelné. Když se první album zrovna dvakrát nepovede, lze to omluvit. Ale skákat podruhé do stejně vyčpělé postpubertální kaluže vzdechů by mělo být považováno za smrtelný hřích. Ať Kristína buď zůstane u tvorby typu "Vianočná nálada", nebo začne svůj hlas využívat k hodnotnému umění, anebo ať velkoryse zmizí z dimenze česko-slovenského popu.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY