Když se před rokem rozkřikla zpráva o zmrtvýchvstání Skunk Anansie, byla to pro jejich fanoušky zpráva roku. Po loňské obligátní bestofce konečně došlo na slibovanou novinku a očekávání byla velká. Skin & spol. slibovali spoustu energie, jenže právě ta "Wonderlustre" chybí nejvíc.
6/10
Skunk Anansie - Wonderlustre
Vydáno: 13.9.2010
Celkový čas: 41:03
Skladby: Good Loves Only You, My Ugly Boy, Over The Love, Talk Too Much, Thee Sweetest Thing, It Doesn't Matter, You're Too Expensive, My Love Will Fall, You Saved Me, Feeling The Itch, You Can’t Always Do What You Like, I Will Stay But You Should Leave
Vydavatel: Mystic Production
Bývali hvězdami druhé poloviny devadesátých let. Začátek nové dekády je bohužel zastihl v procesu rozpadu a osm let o nich nebylo ani slechu. Pak ale přišla výběrovka
"Smashes And Trashes" s třemi novými, nadějně znějícími kousky a stará jiskra byla znovu zažehnuta. Po jejich výbušném setu na
Rock For People už hořel plamen naplno a netrpělivě se čekalo, jestli bude někdejší chemie stále fungovat. Bohužel nefunguje.
Samozřejmě se předpokládalo, že se kapela po jedenácti letech od poslední desky "Post Orgasmic Chill" někam posune. A stalo se tak stejně přirozenou cestou, jako když vaši stárnoucí rodiče prodají byt v centru města a odstěhují se na venkov.
Skunk Anansie model 2010 se zklidnili a sázejí na umírněný přednes bez nadbytečné energie. Sice je stále bezpečně poznáte, ale změna výrazových prostředků je poměrně radikální. Neklid a náhlé střídání nálad, výbuchy emocí a masivní gradace, nic z toho se nekoná.
"Wonderlustre" se nese převážně v poklidném středním tempu, s čímž úzce souvisí také vokální rovina.
Skin zastrčila drápky - její někdejší agrese je ta tam a už se nemusíte obávat, že uprostřed skladby vyskočí z repráků a vrhne se vám po krku. V něžnějších polohách je to stále ona (však také pilně trénovala na svých dvou sólovkách), ale celkově se škála jejích poloh značně zúžila a vybledla. Velká škoda.
První polovina desky se snaží být rozmanitá a poměrně se jí to daří. Za zmínku stojí svižný otvírák "God Loves Only You" a v rytmu pochoďáku odsýpající singl "My Ugly Boy" jako stvořený pro stadiony. Naproti tomu druhá polovina nahrávky je zcela nevýrazná a kromě dalšího pochoďáku "Feeling The Itch", v němž se poprvé a naposledy objeví záblesk někdejšího Skinina sex-appealu, se nic zajímavého neděje.
Skunci svlékli svůj dlouho pěstěný kožich, a pád z extratřídy do lepšího průměru/slabšího nadprůměru je tak nevyhnutelný.