Reportáž psaná na obrazovce

21.10.2010 20:11 - David Věžník | foto: facebook interpreta

Děláme to v makrorecenzích, tak proč to nezkusit i v reportáži - nechat napsat report někoho, kdo určitou kapelu takřka nezná a nemá k ní tak prakticky žádný vztah. Nechat tak vzniknout v podstatě nezaujatý, byť osobní text. Ve zlínském klubu Golem hráli Charlie Straight, první pokusní králíci...

Live: Charlie Straight

support: Scarecrow
místo: Golem Gambrinus Club, Zlín
datum: 20. října 2010
setlist: Simon And Garfunkel song, Platonic Johnny, Changing Trains, Písnička, Love Factory, Pomalá písnička, Seaside Girl, Coldplay song, Akustická capoeira, Arctic Monkeys song, Secret Room, Upside Down, Písnička dobrá na čůrací pauzu, Písnička vhodná k vrcholu koncertu, Bathroom Song, Přídavek 1, Shall We Have A Baby
Fotogalerie

Charlie Straight, Golem, Zlín, 20.10.2010
© Marek Gerhard / musicserver.cz
"Na Zlíně se nám nejvíc líbí ty cihly, připomínají mi Anglii," prohodil během středečního koncertu skupiny Charlie Straight její frontman Albert. On a jeho kumpáni připomínali Anglii mně. Hudbou, svým způsobem i vzhledem, skoro vším. Jen ten moderátorem ohlášený divoký nástup se moc nekonal. Mimochodem, moderátor. Proč to? Nešlo totiž o běžný koncert, ale o vystoupení v rámci Turné pro nízkoprahy, jehož cílem je podpora nízkoprahových center. Ve zlínském klubu Golem se kromě Karlíkovy party představili ještě lokální Scarecrow.

Charlie Straight, Golem, Zlín, 20.10.2010
© Marek Gerhard / musicserver.cz
Dominantou tohoto středně velkého klubu je zeď s portréty velikánů rockových dějin, socha golema (samozřejmě bez šému) a podpůrný sloup uprostřed "hledištní" plochy, který prostor spontánně přečleňuje na kotel a zákotlí (tedy prostor za kotlem). Na Charlie Straight plno nebylo, všechny slečny, některé v doprovodech svých nabušených milých, se v pohodě vměstnaly do prostoru před sloupem. Diverzifikace publika se pak horizontálně dala rozčlenit na první dvě řady, co pařily, druhé dvě řady, co stály, a poslení dvě řady, co posílaly esemesky a vykládaly.

Charlie Straight patří mezi kapely, co si koncerty užívají. Aspoň ten zlínský si dávali. Na rovinu, cédéčko mě neba, takových kapel mixujících zvuk The Beatles a Arctic Monkeys existuje za hranicemi zemí českých na tisíc a že zrovna to, že jsou oni tady jediní, by jim nemělo dávat nijak výsadní postavení. Jsme ale v Česku... Zpěvák nevyniká bůhvíjak technickým zpěvem, intonaci ale zvládá, a to i naživo. Na pódiu působili sehraně, instrumentačně zdatně a jistě.

Taky si s publikem pěkně hráli. Třeba "Písnička dobrá na čůrací pauzu" se nakonec ukázala k této činnosti nevhodná, protože člověk (já) tak přišel o chvíli, kdy Albert skočil do publika. Tam se ale ocitl ještě minimálně jednou, krom toho lezl na reprobednu a k jedné písni si taky pozval čtyři fanynky z publika, by ho svými soprány a alty doprovodily.

Charlie Straight, Golem, Zlín, 20.10.2010
© Marek Gerhard / musicserver.cz
A publikum? To bylo znalé. Hltalo každý pohyb formace, výskalo, tleskalo, skákalo, tancovalo a zpívalo všechny texty. Při "Pomalé písničce" nabušení chlapci majetnicky, ač něžně, zezadu objali své zkřehlé křehulinky a do oušek jim šeptali... kdo ví, třeba že s Albertem nic nebude, jinak...! Když se to vzalo kolem a kolem, nešlo rozhodně o nějakou převratnou, dech beroucí a památeční show, propadák se ale taky nekonal. Byl to vlastně takový normální koncert plný normálních písniček v podání normální kapely. Na konci byli všichni spokojení. Proč ne? A tak snad i tato reportáž, psaná jakoby na televizní obrazovce, nepřinese nikomu žádné pohoršení.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY