Kopytem sem, kopytem tam

10.10.2010 13:00 - Petr Balada | foto: facebook interpreta

Může být deska obsahující číslo jedna U.S. Dance chart nudná? Ano, může. Ať se propadnu do západní Kanady, jestli eponymní debut Anjulie někoho přinutí tancovat déle než na tři minuty. A ať skončím ve východní Kanadě, jestli ji někdo vydrží soustředěně poslouchat o pár vteřin déle.
5/10

Anjulie - Anjulie

Skladby: Boom, Rain, Some Dumb Whore, Addicted2Me, Crazy That Way Intro, Crazy That Way, Fatal Attraction, The Heat, Columbia, Same Damn Thing, I Want The World To Know, Love Songs, Day Will Soon Come, When It's Love
Vydáno: 3.5.2010
Celkový čas: 43:53
Vydavatel: Universal
Anjulie, křehká a tajemná Anjulie. Alespoň tak působí z fotografií. A když se zaposloucháte do jejích skladeb, jenom se v tomto soudu utvrdíte. Tempem nikdy nepřekročí nejakčnější díl telenovely. Zvolna se pohupuje na žánrovém moři vyklidněného popu s příměsí soulu a r'n'b. Patří mezi ty zpěvačky, které dokážou navodit stejný stav jako valium. Kdyby chtěla, byl by její hlas strojem na svádění, ale na debutovém albu se k tomu moc nemá. Zatím si spíše jenom značkuje teritorium. Naznačuje, nekoná. Bohužel jí chybí snadno identifikovatelné fluidum, a tak ve svém vokálním snažení patří spíše k průměru.

Otírá se o nu-soul ("Boom"), snaží se čarovat v tak dospěle znějícím popu ("Some Dumb Girl"), až je to k smíchu, umí zabít hitovou písničku ("Addicted2Me"), z pokusu o erotické dusno vytvoří sterilizovaný cajdák ("Fatal Attraction") a nejnadějnější hudební základ pohřbí svým hlasovým únavovým syndromem ("The Heat"). Od osmého kousku už buď neudržíte pozornost, nebo jste v té době někde v polovině svého snu. Chybí tomu zkrátka šťáva, což není myšleno v narážce na tempo celého alba. Anjulie sice lze považovat za vcelku obstojnou skladatelku, ale ve zpěvu se jí prozatím nedostává toho správného výrazu, který by její vlastní melodie prodal.

Písničkám z desky se především dařilo jako doplňku pro nenáročná televizní a filmová dílka. Je to pochopitelné. Nejsou ničím jiným, než pěknou zvukovou kulisou pro pěkné záběry. Prázdnotou odpovídající obsahu. Anjulie potřebuje profesně dospět a najít si k sobě o něco zajímavějšího producenta, než je Jon Levine nebo držitel Grammy John Burk. Jejich starosvětský hudební pohled může zabrat u tak o dvě generace starších stars, ale pro čerstvě objevený autorský objev je zabijákem. S debutem se Anjulie zařadila do stáda. Teď jenom, aby se z něho dostala dříve, než ji udupe.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY