Sedmá symfonie pro jednadvacáté století

30.08.2010 00:00 - Petra Hubáčková | foto: facebook interpreta

Po nezvykle tvrdé placce "Worlds Collide" se Apocalyptica hlásí o slovo s novinkovou deskou "7th Symphony". Před triem violoncellistů stál při nahrávání nelehký úkol, ale s grácií sobě vlastní se s ním poprali a nahráli fenomenální album. Co přináší, čím vás dostane a nadchne, se dovíte v naší recenzi.
9/10

Apocalyptica - 7th Symphony

Skladby: At The Gates Of Manala, End Of Me, Not Strong Enough, 2010, Through Paris In A Sportscar, Beautiful, Broken Pieces, On The Rooftop With Quasimodo, Bring Them To Light, Sacra, Rage Of Poseidon, The Shadow Of Venus
Vydáno: 23.8.2010
Celkový čas: 57:08
Vydavatel: Sony Music
Letos je to sedmnáct let, kdy na hudební scénu vpadli odvážní studenti finské konzervatoře. Na svých drahých violoncellech začali bez okolků drhnout hity Slayer, Pantery nebo Metalliky a pár let nato už o nich věděl celý svět. Nyní má Apocalyptica výhradní postavení na hudební scéně, které s vydáním novinkové "7th Symphony" jaksepatří upevnila. S největší pečlivostí muzikanti vybrali zpěváky pro vokální kousky a líbezný zvuk svých nástrojů opatřili novými a dosud neslýchanými efekty. Co je ale podstatnější, inspirace pro nové písně hledali ve své starší tvorbě. Paavo Lotjonen totiž řekl: "Chtěli jsme docílit něčeho podobného jako na 'Cult'. Snažili jsme se dostat ke stejným pocitům - k něčemu novému a chrabrému."

Muzikanti dávají laťku vysoko už od první skladby "At The Gates Of Manala", kde posluchačům předvádějí zcela nové zvukové kreace. V podobném úžasu se přistihnete i při poslechu půvabné "Beautiful". Muzikanti ji prý nahrávali ve studiu jen tak, jak je stvořila příroda. Asi to mělo význam, neboť cellisté připravili naprostý vrchol alba a s touto kráskou by mohli směle konkurovat i renesančním skladatelům. Jinou, trochu mystičtější náladou oplývá "Sacra". Naléhavost nechybí ani "Rage Of Poseidon", ve které se nálady střídají jako jarní počasí. Tady se sluší podotknout, že je třeba všem písním při poslechu věnovat pozornost. Jejich krásu nejvíce oceníte, když si je pustíte v přehrávači s kvalitními repro, aby se vám zvuk neslil do nesrozumitelné koule.

S vokálními písněmi se muzikanti trefili přímo do černého. Ne nadarmo vybrali jako pilotní singl "End Of Me" s hostujícím zpěvákem Gavinem Rossdalem. Song má všechny aspekty být hitem - je naléhavý, smutný, ale hlavně chytlavý. Trocha té gothic atmosféry nechybí ani příslušnému videoklipu. Na kousek přesně navazuje skladba "Not Strong Enough". Je možná ještě o něco silnější, protože hlas Brenta Smithe v songu úplně září a dává mu trpkou atmosféru. Samozřejmě se to ani za mák nepodobá tvorbě Shinedown, kde zpěvák působí. Stejně tak zní Lacey z formace Fly Leaf v písni "Broken Pieces". Sama jsem ale byla nejvíce zvědavá na "Bring Them To Light". Apocalyptica a zpěvák Josephe Duplantier na ní totiž pracovali už během příprav předchozí studiovky. Ani jedna strana ale nebyla s výsledkem spokojená, a tak kousek znova předělali. A vyplatilo se.

Apocalyptica je opravdu jedinečné seskupení. "7th Symphony" je pestré, ale vůbec ne přeplácané album. Je výjimečné od úvodní grafiky až po poslední tóny. Ať už si ho pustí emo slečna, nebo akademik, jehož favoritem je Mozart, vždy si najdou to své. Věřím tomu, že až se na hudebních školách přestane učit klasika ze 16. století, lektoři rádi sáhnou po partech absolventů finské Sibelius Academy.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY