České Hrady jsou festival, kde Sunshine znějí (a především vypadají) punk, Matthew Ruppert vypadá (a především zní) jako Freddie Mercury. České Hrady jsou místo, kam jezdíte jako na chatu - hlavě dopřát si odpočinek a tělo totálně odrovnat.

Páteční warm-up ve znamení písničkářů. Katarínu nahradil Tomáš, Tomáše Marek. Triumvirát sice - v pozitivním slova smyslu - narušoval dívčí element, své soukromé vítězství si ale připsal Klus. Mistr improvizačních schopností. Pan Herec. Pan Básník. Pan Zpěvák. Tomáš Klus. Je potěšující, že dívky patnáct plus začaly poslouchat kvalitní tuzemskou produkci. Pohled do publika to potvrdil. Dámy si z velké části dopřávaly svůj vůbec první festivalový zážitek.

Každoročně se najde jeden z Hradů, který láká na kvalitně poskládaný sobotní program - pozice jednotlivých kapel se totiž v průběhu víkendů zásadně mění. Sobotu letos nejlépe poskládal - podobně jako vloni - Petr Vok z Rožmberka.

Akustický set Richarda Krajča raději nekomentovat. Xindl X byl při letním popoledni přece jen zábavnější, přesto se - i po několikátém zhlédnutí jeho performance - nelze zbavit dojmu, že jeho nové písničky jsou svou složitostí jednoduše špatné. Dlouhé, nic neříkající, těžké. Lehkost z předloňského roku zmizela. Chemie rozervaného beatnika nefunguje už od loňska a Xindl X stagnuje, což je vzhledem k nadějím do něj vkládaným docela škoda.

Support Lesbiens byli prvním příjemným překvapením programu. Jejich tvrdší set bez tradičního, v maloměstech tolik populárního popového balastu, slavil úspěch. Song "M. F. S." je punk a zároveň je k neuvěření, že pochází od stejné kapely jako klišé "Cliché". Jen Kryštof Michal by mohl příště méně mluvit. Totiž když nezpíval, svým afektovaným projevem devalvoval předchozí - i následující - písně. Faktor dálnice se projeví ještě několikrát. Na vysvětlení si počkejte.

Sto zvířat nemá nemoc Jana Tleskače. A to je moc dobře. Abyste rozuměli, kdysi tady byla kapela Tleskač, kterou proslavily energické koncerty. Pod tíhou času a odehraných koncertů najel - jinak stále energický - Tleskač na vlnu stále se opakujících rituálů. Jejich show je stejně čitelná jako playlist pátečních rockoték ve Vagónu. Přesně víte, jaká píseň, jaký vtip, jaká událost bude následovat. Jejich produkce je stále stejná. Stejná. Stejná. Stejná. UDG má nemoc Jana Tleskače. A je to škoda.

Komparovat vystoupení Sta zvířat, jejichž "Dáma s čápem" způsobila tři minuty trvající erekci chloupků po celém těle, s UDG, kteří se svými "Vůněmi" a stále trapnějším bubeníkem Jugim utrápili všechny návštěvníky festivalu, kteří nezažívali své poprvé, nelze. Zvířata vložila do svého vystoupení srdce tak jako žádná z kapel, která v Rožmberku vystoupila. UDG předvedli profesionální, avšak chladný výkon. Jako by Ústečané nechápali, že ne všichni jsou na nich poprvé.

Toxique na podobné festivaly nepatří. Je fajn vyvážet Kláru na Expo jako raritu z východní Evropy, ale na Českých hradech je publikum složené jinak. Lascivní femme fatale maloměstský lid nebavila, soudě dle stále se zvětšujících front u stánků s Krušovicemi (úmyslně neříkám s pivem).

Zatímco frontwoman Toxique střídala polohy na sedačce, na malém pódiu si chystal gramce DJ Mike T. V zákulisí se Vladimir s Orionem dostávali do koncertního moodu. Traforova produkce byla následně na půl hodiny přerušena výpadkem proudu.

I tentokráte pomohla náhodná nehoda lepší show. PSH byli okolnostmi přinuceni nahustit svůj program do kratšího pásma, a rozjeli tak vynikající představení. Zničující elektro-rap "Všichni jsou už v Německu" se stává hymnou letních dní. Úderný beat ale narušuje kapela Anety Langerové zkoušející na hlavní scéně. Zvrhlá kombinace.

Zvlhlý dav fanynek uzřel svou modlu. Ne, nebyl to Vorel ani Brož, ale Aneta. Její koncert byl nakonec celkem příjemný chill-out. Pravý opak primitivismu recesistů Horkýže Slíže. Dav byl ale nadšený z obou.

Horkýže Slíže vytlačeni Monkey Business, na jejichž vystoupení dorazilo asi nejvíce návštěvníků. Rozbahněná plocha přeplněná přes okraj. Zvíře Holý, ještě větší Ruppert se svou lekcí vídeňštiny. A do toho se na pódiu objevili opět Peneři, tentokráte ne s nemanželským "Podpantoflákem", ale s Manželským "Jižákem".

Zbývá jen Vypsaná fiXa. A Wohnout.

Končit festival fiXou a Wohnouty je noční můrou intelektuálů, naopak životním zážitkem pro fanoušky obou kapel. VF do svého repertoáru zapracovala jen to nejlepší z mnou zatraceného "Klenotu" a setlist to příjemně osvěžilo. Palec nahoru. Vrcholem jejich vystoupení byla závěrečná "Country". Záležitost pro labužníky. Wohnout na aktuálním "Kartonu Veverek" své vystoupení postavil. Mnohem lepší odezvu ale měly starší písně, přesto lze říct, že i ortodoxní fanoušci vzali postupem času "Veverky" na milost a takové "Pepíčky" si užili.

České hrady jsou unikátní multi-žánrová záležitost a rok od roku baví více a více. Kdo ke štěstí nepotřebuje zahraniční kapely a spokojí se s kvalitní tuzemskou produkcí a v rámci mezí přátelským prostředím, nenajde ideálnějšího víkendového místa. I když v nedalekém Třešňovém Újezdci se ten samý víkend co Hrady konalo fríčko. A je snad ideálnějšího víkendového místa, než jakým je techno párty na zelené louce se spoustou sound-systémů kolem sebe?