Půl hoďky nových oldies

18.07.2010 05:00 - Adam Eff | foto: facebook interpreta

Americká sestava Woods bývá kategorizována jako rockový lo-fi folk. Její pětiletá hudební kariéra jí vysloužila mnoho predikátů o gradujících schopnostech i originalitě, která kontrastuje se "všemi ostatními divnými kapelami". "At Echo Lake" ale přese všechno někomu nemusí chutnat vůbec.
6/10

Woods - At Echo Lake

Skladby: Blood Dries Darker, Pick Up, Suffering Season, Time Fading Lines, From The Horn, Death Rattles, Mornin' Time, I Was Gone, Get Back, Deep, Til the Sun Rips
Vydáno: 11.5.2010
Celkový čas: 29:23
Žánr: lo-fi rock, indiefolk
Vydavatel: Woodsist
Kapela Woods byla založena v roce 2005 a od té doby vyvrhne každým rokem alespoň EP. Výhodou tohoto regulérního dávkování může být zdravější pohled posluchače na její opravdový vývoj. Pátá deska této lehce avantgardní partičky z Brooklynu operuje opět s mnoha zajímavými nápady. Ne nadarmo se Woods díky předchozí desce přezdívá pseudohipísáci - a jejich zvuk v sobě stále ještě míchá ryzí padesátky.

Zakladatel kapely (a ředitel stoupajícího brooklynského vydavatelství Woodsist) Jeremy Earl donutil zbylé členy kapely, tedy kazetkového technika G. Lucase Cranea, basistu Kevina Morbyho i multiinstrumentalistického Jarvise Tavenierea, aby bojovali za co nejautentičtější retro zvuk, a bezpochyby se jim to povedlo. Technicky, především triky s nahráváním jednotlivých stop například na audiokazety, a důsledným masteringem, zní deska jako doopravdy dobová nahrávka z poloviny minulého století. Doceňme tento fakt jako určité a specifické plus, nejedná se o žádný ubohý plagiát či náhražku, a už jen to svědčí o oné zmiňované originalitě a opozičním postoji k nejednomu jejich současníkovi. Mnoha posluchačům může tento trik přijít jako rafinovaný záměr s happyendem, zbytku ale jen jako jednodušší klička.

"At Echo Lake" je přese všechno výbornou nahrávkou po mnoha stránkách. Technické, muzikální i instrumentační, svou ryzostí a zmíňenými triky umí vybudovat atmosféry, jako jen málo desek. Album si nezaslouží být haněno, na další straně ale ani nepřináší žádné zásadní hudební revoluce. Těm, které o letních podvečerech už nebaví Neil Young, poskytne jeho velmi příjemnou náhradu...

Deska vyšla velice stylově kromě CD i na MC kazetě nebo na LPčku a doopravdy si nezaslouží být haněna. Je tedy jen věcí vkusu, osloví-li posluchače tato směs dříve slyšených prvků v dříve slyšeném technickém hávu, anebo jestli je více osloví třeba renesance éry oldies s něčím osobitějším (z nedávné doby vzpomeňme alespoň na MGMT a jejich Congratulations).


Woods - Death Rattles


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY