Poslední a překvapivě úspěšná únorová deska Petera Gabriela "Scratch My Back" měla předurčený koncept. Hudebník předělal písně vybraných umělců (například Davida Bowieho, Arcade Fire, Reginy Spektor, Paula Simona či Elbow) a ti měli jako revanš předělat některé skladby z těch jeho. Obě tato alba měla vyjít zároveň, později bylo vydání druhého kusu "Scratch My Back" s názvem "I'll Scratch Yours" odsunuto na letos.

Nakonec se ale plány začaly rozpadat a nyní není jisté, bude-li vůbec koncept naplněn. Začalo to Radiohead, kteří přislíbili již v lednu, že se postarají o píseň "Wallflower" z Gabrielovy čtvrté eponymní desky, k čemuž Gabriel záhy v rozhovoru pro The Guardian dodal, že se pánové příslibu zřekli hned poté, co slyšeli jeho verzi jejich "Street Spirit", následně od konceptu odstoupil i David Bowie. V březnu Gabriel oznámil, že Lou Reed vytvořil "Solsbury Hill" a Brian Eno, spoluautor Bowieho hitu "Heroes" předělá "Don't Break This Rhythm". Na konci března oznámili Arcade Fire, že se postarají o "Games Without Frontiers", načež jejich mluvčí informaci popřel a oznámil, že se kapela možná vůbec nezapojí, Guy Garvey z Elbow oznámil, že se kapela zapojí se songem "Mercy Street" a Regina Spektor si prý stále ještě vybírá.

Aby Gabriel dostál svého původně zamýšleného konceptu, vydal prostřednictvím iTunes alespoň tři double A singly. Vyšla tak tedy jeho verze "The Book Of Love" od The Magnetic Fields a jejich verze Gabrielova "Not One Of Us", ani ne o měsíc později, za nového úplňku, vyšla Gabrielova verze "The Boy In The Bubble" a "Biko" v podání Paula Simona, o měsíc později opět Gabrielova verze "Flume" spolu s sedmiminutovou "Come Talk To Me" v podání Bon Iver.