Chris Rea je v Česku poměrně častým návštěvníkem a tento rok přijel do pražského Kongresového centra s rekapitulačním turné "Still So Far To Go". Kdo čekal, že zahraje všechny své hity, měl smůlu. Všech se tedy rozhodně nedočkal a samotný Rea, ač výborný muzikant, působil, mírně řečeno, profesorsky.
support: Paul Casey
místo: Kongresové centrum, Praha
datum: 1. února 2010
Setlist (bez záruky): I Can't Wait For Love, Work Gang, Where The Blues Come From, Josephine, Easy Rider, Til The Morning Sun Shines, Looking For The Summer, Julia, Stony Road, Electric Guitar, Come So Far Yet Still So Far To Go, Somewhere Between Highway 61 & 49, Stainsby Girls, Road To Hell
přídavky: On The Beach, Let's Dance
Fotogalerie
Recenzent nepochopil (Martin, 03.02.2010 21:43) Reagovat
Nechci byt konfrontacni, ale takhle spatnou recenzi jsem uz dlouho necetl. Autor dokazal, ze Chrise Rea zna jen velmi povrchne optikou predchozich hitu. Ne kazdy muzikant ze musi za kazdou cenu "vnucovat" co nejvice posluchacum hranim tzv. starych hitu. Reova muzika se vyvijela vcetne jeho sameho a ted stoji na samem vrcholu. A ohledne atmosfery tez nesouhlasim. Byla bajecna, lide Reu chapou asi lepe nez autor. Ano, v pakulu se asi moc neda behat pred podiem, ale o to tu neslo. Paul Casey byl fajn, je to mlady kluk, ale prave na nem, kteremu Rea dal sanci se ukazat pred publikem, byl videt propastny rozdil mezi obema interprety. Zatim, Rea ve 34 letech byl podobne telatko ;) A Paul hral pote v kapele jako o zivot, s obrovskou chuti a zjevnou vuli se stale ucit. To se mi libilo daleko vice, nez jeho pisnicky na zacatku. A take ma smulu v tom, ze pisnickar se jako Reuv predskokan proste nehodi.
Re: Recenzent nepochopil (Edita, 06.02.2010 08:56) Reagovat
Děkuji, bála jsem se, že budu sama, kdo s recenzí nesouhlasí. Koncert byl vynikající, užila jsem si každou vteřinu...
Jeste dovetek... (Martin, 03.02.2010 22:18) Reagovat
... mozna z tohoto textu autor pochopi vice. Kdyby si ho precetl drive, nenapsal by tak povrchni recenzi. www.dailymail.co.uk/health/article-1216740/If-cancer-hadn-t-nearly-killed-I-d-just-selfish-celebrity-egomaniac-says-Chris-Rea.html
koncert OK (fafo, 07.02.2010 18:22) Reagovat
Koncert bol možno trošku slabší ako pred dvomi rokmi ( či pred rokom?), hold jeho publikum a aj Rea stárne. Ale inak výber skladieb, aj výkon bol dobrý. Blues k Reovi patrí, "radiových" poslúchačov zrejme aj prekvapuje.
Plně souhlasím s autorem recenze (René, 07.02.2010 20:06) Reagovat
Rád bych na úvod zdůraznil, že jsem vždy patřil ke skalním Reovým fanouškům. Jeho kariéru sleduji od počátku a už před čtvrtstoletím - v době, kdy řada jeho dnešních obdivovatelů ještě nebyla na světě - se pro mne stal v hudbě mým oblíbencem číslo 1. Byl jsem na všech 4 jeho pražských koncertech v minulosti. Bohužel všechny následovaly až po Reově "přerodu" v bluesmana, který měl evidentní návaznost na dramatické okolnosti jeho zdravotních problémů. Jistě, muzikant jako on, po to, čím si prošel, má právo si říct "ano, a teď budu dělat radost nejen publiku, ale i sám sobě". Pravdou je však fakt, že bluesmeni, kteří tvořili historii žánru, tu už byli a Rea je při vší snaze nepřekoná. Byl jedinečný v tom, co dělal dříve, a jeho hudba z mého pohledu přinášela zcela jinou, osobitou atmosféru. Hity jako "Nothing To Fear", "Auberge", "Daytona", "Texas", "Love Strange Ways", "Blue Café", "When The Grey Skies Turn To Blue" nebo "It's All Gone" prostě patří k tomu nejlepšímu, co vytvořil, a jako takové měly právo na turné mapujícím kariéru umělce zaznít. To se však nestalo a z Reovy "klasiky" jsem slyšel totéž, co na předchozích koncertech, v aranžmá, které ve srovnání s původními dle mého názoru zásadně pokulhává Jedinou vítanou změnou proti minulým koncertů tak pro mne zůstal fakt, že pro "Josephine" Rea odložil banjo a odehrál ji tak jako v minulosti s kytarou. Zdá se mi to však pro takový koncert málo.
Tvrdím proto, že recenze je plně na místě, a to hlavně z pohledu názvu turné, pod jehož hlavičkou se koncert uskutečnil. Jestliže někdo nazve desku "The Very Best Of - Still So Far To Go", vloží na ni hity z průřezu celé své tvorby, a pak dá těmto hitům na následném turné minimum prostoru, je logické, že to mnohé z příznivců zklame. Když navíc nevybočí z řady předchozích pražských "standardních" koncertů a svým profesorským přístupem omezí kontakt s publikem, je to promarněná šance. Přitom ale netvrdím, že koncert byl špatný - byl instrumentálně i vokálně precizně zvládnutý, jen neosobní stejně jako ten Claptonův z před více než čtyř let. Musím konstatovat, že koncert takového Stinga nebo Marka Knopflera přináší zcela jiný zážitek. Je mi to líto, ale na příští "Best Of" Chrisův koncert se už zlákat nenechám a zůstanu u atmosféry jeho starých desek a koncertů, kde byl zcela někým jiným, mně mnohem bližším.
Tweet