AFI zatopili mokrým dřevem

07.01.2010 05:00 - Kristina Bílá | foto: facebook interpreta

Kalifornští AFI zakončili loňský rok novou deskou s téměř poetickým názvem "Crash Love". Leckdo si nejspíš povšiml, že čtveřice ustoupila od make-upu a jiných malovátek, čímž sklouzla k umírněnější image. Podařilo se A Fire Inside po třech letech zažehnout ten starý dobrý oheň?
5/10

AFI - Crash Love

Skladby: Torch Song, Beautiful Thieves, End Transmission, Too Shy To Scream, Veronica Sawyer Smokes, Okay, I Feel Better Now, Medicate, I Am Trying Very Hard To Be Here, Sacrilege, Darling, I Want To Destroy You, Cold Hands, It Was Mine
Vydáno: 29.9.2009
Celkový čas: 43:09
Vydavatel: DGC Records
Formace vznikla před devatenácti lety a od roku 1998 prakticky nezměnila složení. Na svém kontě mají AFI celkem osm řadových desek a jedno DVD. Od tak ostříleného seskupení by se očekávalo mnoho, "Crash Love" je však bohužel mírným krokem zpět. Američtí harcovníci totiž stvořili pouze průměr, který jednoznačně nedosahuje kvalit předchozí placky "Decemberunderground".

S prvními písněmi mají AFI nadějně našlápnuto. Úvodní "Torch Song" zní zpočátku sice lehce jako tuctové intro, ale následně se rozvine v melodicky zajímavě konstruovanou skladbu. "Too Shy To Scream" má naopak konstrukci jednoduchou a naživo zafunguje jako ideální vytleskávačka, popřípadě poslouží bubeníkovi, dostane-li chuť se trochu předvést. Jednotlivé písně nesplývají dohromady, což bývá u kapel podobného typu (ne)oblíbenou tradicí. Příznivce stylových My Chemical Romance nebo punk-rockových Aiden "Crash Love" potěší, jenže ve vzduchu stále visí nějaké to ale...

AFI se odvrátili od své původní, možná trochu extrémní image a v nejnovějším klipu "Medicate" vystupují ve slušivých sáčkách. Předtím kapela alespoň něčím vyčnívala, se ztrátou typického vzhledu hrozí, že zapadne. Originální vzezření má v dnešní době plné sta tisíců obdobných umělců důležité místo. Hudebně totiž nevytváří kvarteto nic, co by už někdo předtím nezabrnkal. A to je právě celý kámen úrazu jejich lásky. Studnice nápadů oproti předchozí rozmanité tvorbě vyschla. Nejde o vykrádání sebe sama, AFI se snaží, seč můžou. Jako by se ale se ztrátou charakteristického zjevu vypařila i inspirace. Zpěvák přišel o drsnou hlasovou polohu a zasněně vyzpěvuje souživé písně, navíc zde přítomné kytarové riffy uslyšíte od každého začínajícího seskupení. Závěrečná unylá "It Was Mine" vše jasně potvrzuje. Nehledě na to, že hlas frontmana Daveyho Havoka zní v několika posledních stopách poněkud vlezle.

Celkové zklidnění se projevuje i na bookletu, který je velice skromný, ale zato vkusný. Veškeré texty se zmáčkly na jednu dvoustránku a zbytek doplňuje povedená grafika. I přes všechny ostatní výše zmíněné mouchy si AFI nezaslouží takový výprask. Jestliže se ale rozhodli přesedlat na tuctovějšího koně, budou muset svoji tvorbu trochu vyšperkovat. Tedy pokud si chtějí udržet renomé.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY