Nakladatelství Tarantino a Čert v knížce "Vy jste to nevěděli!?!" již potřetí nabízí letmý pohled do nitra undergroundu. Na zašlé časy vzpomínají osobnosti československé punkové a HC scény. Knížka si nehraje na hodnotnou beletrii, je stejně neučesaná jako tvorba, o které vypovídá.
© facebook interpreta "Ďábelská směs, která bude pálit na jazyku!" zní tak trochu přehnaně reklamní slogan k tenoučké publikaci. Po jejím přečtení se ale vkrádá pocit, že to někdo zapomněl opepřit. Slibovaný agresivní obsah bez servítek se totiž hudebnímu publicistovi Radimu Řezníčkovi podařilo vymlátit ze zpovídaných obětí jen zčásti.
Hlavní problém není ostych hudebníků, ale překvapivě obezřetný přístup samotného Řezníčka. Klade nepříliš nápadité, nekonkrétní otázky. Nikdy tak muzikanty nevybídne, aby se mohli na plnou hubu a bez skrupulí, jak by bylo žádoucí, rozhovořit o agresivní minulosti na punkové a HC scéně. Když už je nějaké kontroverzní téma nakousnuté (stará nepřátelství, drogové závislosti), Řezníček se v tom většinou už dál nešťourá a připraví čtenáře o intimnější zpovědi.
Knížka je opravdu tenoučká. Na zhruba osmdesát stránek se musí vměstnat šest rozhovorů, ukázky poezie, Řezníčkovy povídky a samozřejmě fotografie, bohužel nevalné kvality. Je tedy jasné, že interview, která jsou stěžejní částí knihy, jsou zbytečně kusé a vlastně se v nich nedozvíte nic pořádně; jen od všeho trošku.
Úsměvným paradoxem je, že hned po rebelské předmluvě nás první zpovídaný Jirka Bílý zavede od drsného rocku
Kurtizán z 25. Avenue k poetickému folku. Ukázky jeho textů zařazené za rozhovor jsou pak zdaleka nejlepší poezií, která v publikaci je. Kontrastem mohou být punkově triviální texty
Zóny A a
Princovia, ve kterých hrál Jaro "Leďo" Lederleitner. Ten vlastně jako jediný reprezentuje slovenskou scénu. Avšak mnoho se od něj čtenáři nedozví...
S Jaroslavem "Jerry" Machkem (
SPS) už Řezníček hovořil o poznání otevřeněji, pokládal mu otázky víc na tělo. Stejně však zůstal u stereotypních témat a letmého vzpomínání. Největším zklamáním je ovšem největší lákadlo současně - rozhovor s ikonou amerického hardcore Henry Rollinsem. Na otázky zaslané e-mailem odpovídal bez zájmu, odtažitě, velmi stručně. Ani se neprojevil jako ostrý, arogantní
Amík, ani jako zručný stylista a spisovatel.
© classicrockmagazine.com Agresivitu a peprnost si lze užít až v rozhovorech s Petrem Růžičkou, chcete-li "Malcolmem McLarenem CZ punku", a s Ádou Vitáčkem (bubeník
Plexis, Orlíku,
Wanastowek). V obou případech se bez ostychu zabrousilo ke
kontroverzním tématům. Na přetřes přišly staré historky, které mají ten správný punkový říz, na vztahy i nenávisti s nimi spojené. Hovořilo se také o spisech StB a ženských kolem punku. Přesně tak by to mělo vzhledem ke koncepci knihy vypadat!
Tak trochu zbytečnou, leč zábavnou vatou jsou tradičně povídky Radima Řezníčka, který skládá poctu Charlesu Bukowskému a zkouší "Trainspotting" počesku. Jen se to tam hemží drogami, sexem, děvkami a sráčema z celýho světa.
Přestože nakladatelství Tarantino a Čert vstoupilo do stejné řeky již potřetí ("Vy jste to nevěděli!?!" navazuje na poměrně úspěšné tituly "Asi jsme-li z jinýho těsta!" a "Smradi, kterým všechno vadí!"), nepodařilo se vychytat základní věci, jako jsou všude přítomné hrubky, ani připravit ucelenou koncepci knížky. Jenže ta pak působí ve své rozháranosti a uvolněnosti formy zcela punkově. Snad to byl záměr.